V současné době se všichni setkáváme s pojmy, které nám byly dříve vzdálené. Tento článek zodpovídá otázky ohledně specifické či nespecifické imunitě, jaký je význam protilátek naší obranyschopnosti, jak můžeme k léčebným účelům protilátky využít a zda protilátky nahrazují vakcínu. V souvislosti s covid-19 denně vstřebáváme informace, které jsou důležité pro vlastní orientaci. Iniciativa Sníh na svých stránkách všechny tyto pojmy přibližuje širokému okruhu občanů. Autorkou odborného textu je MUDr. Gabriela Krákorová, Ph.D.
Nespecifická a specifická imunita
Imunitní systém chrání organizmus jak před vnějšími škodlivinami (choroboplodnými zárodky a toxiny), tak před vnitřními (nádorové buňky, staré a poškozené buňky atd.). Zároveň zajišťuje toleranci vlastních tkání – proto musí být schopen rozeznávat škodlivé od neškodlivého. Imunitní systém má dvě základní složky, nespecifickou (přirozenou) a specifickou (získanou) imunitu.
Nespecifická imunita je charakteristická tím, že její složky reagují na všechno cizorodé, „divné“, aniž by rozpoznávali, „o co jde“. Výkonnými složkami jsou přirození zabíječi, kteří „divné“ buňky zabíjejí, a dále fagocytující bílé krvinky. Fagocyty jsou pohlcovači, pohlcují jak celé buňky, tak i cizorodý materiál. Spolknou a uvnitř sebe se snaží spolknuté zlikvidovat a zpracovat.
Specifická imunita se vyznačuje reakcí na antigen (což je určitá část choroboplodného zárodku, kterou umí imunitní systém rozpoznat a reagovat na ni) - řeší „o co jde“. Specifická imunita má složku paměti a při opakovaném setkání s cizorodou škodlivinou je schopna intenzitu své odpovědi měnit. Hlavními zástupci jsou T a B lymfocyty. Aktivované B lymfocyty do specifické imunity zasahují produkcí protilátek.
Význam protilátek v obranyschopnosti
Význam protilátek je v tom, že se naváží na určité konkrétní místo mikroba a pak jej různými cestami zničí nebo odstraní.
Např. tzv. opsonizační protilátky (více u bakteriálních patogenů) jej ochutí a označí – aby byl pro fagocyty lákavější k pohlcení a aby ho mohli i zabíječi snáze najít. Dále tzv. neutralizační protilátky, které po navázání na patogen snižují jeho agresivitu – např. tím, že mu zabrání uchytit se nebo proniknout do zdravých buněk těla (více u virových patogenů).
Protilátky se naváží na určitý choroboplodný zárodek (=patogen) a tím jej ochutí a označí – aby byl pro fagocyty lákavější k pohlcení a aby ho mohli i zabíječi snáze najít. Protilátky vytvořené aktivovanými B lymfocyty kolují v krvi (sérové protilátky, IgA, IgM, IgG). Sérové IgA se rovněž dostávají do sliznic (pak jde o slizniční protilátky). Slizniční protilátky IgA omezují množení patogenu na sliznicích a brání hlubšímu průniku patogenu do organismu (do hlubších vrstev pod sliznici a do krve). Sérové protilátky (IgA, IgM, IgG) pak omezují šíření patogenu v celém organismu.
Pro covid-19 je typické, že prakticky okamžitě dojde k produkci IgA protilátek v séru, i s ukládáním do sliznic, a teprve později dochází k produkci sérových IgM a IgG protilátek. Produkce IgA pak vrcholí ve 3. týdnu infekce. Nemocný si tedy může infekci zvládnout již na sliznicích s pomocí IgA protilátek a přirozených zabíječů, ale pokud se dostane virus až hluboko do organismu, potřebuje ke zvládnutí infekce právě dostatečné hladiny sérových protilátek a dobře fungující další složky specifické i nespecifické imunity.
Léčebné použití protilátek u covid-19
Problémem některých nemocných je ten, že nejsou schopni vyrobit dostatečnou protilátkovou imunitu. Složkám přirozené imunity virus „nechutná“ a nemohou ho dobře najít, virů v organismu přibývá a onemocnění má závažný průběh, s rizikem úmrtí. Proto je vhodné dodat protilátky zvenčí. Protilátky mohou být takzvané monoklonální – vyrobené jedním klonem aktivovaných B lymfocytů. V lidském těle je ale přirozená odpověď na antigen polyklonální (aktivuje se více klonů B lymfocytů), kdy vznikne směs protilátek – tedy celá řada odlišných molekul protilátek. Směs protilátek je také to, co představuje plazma od dárců, kteří prodělali covid-19 s dostatečnou tvorbou protilátek a zotavili se.
V současné době běží rozsáhlý výzkum monoklonálních protilátek a také jejich směsí, tzv. „koktejlů“. Směs protilátek bylo také to, čím američtí lékaři léčili bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Jako nejvhodnější se aktuálně pro léčbu těžších případů covid-19 jeví protilátkový koktejl firmy Regeneron, obsahující dvě komponenty (casirivimab) a (imdevimab). Přípravek je již schválen k použití americkou regulační agenturou FDA, na schválení evropskou lékovou agenturou EMA se čeká. Tento „koktejl“ je aktivní i proti britské mutaci, jednu složku má sice méně aktivní proti jihoamerické variantě viru, ale druhá komponenta je účinná, čímž je celková účinnost dobře zachována. Další již schválenou protilátkou je banlamivir, od firmy Elli-Lilly, ta však nevykazuje dostatečnou aktivitu proti britské mutaci. Další protilátkový koktejl vyvíjí firma Astra-Zeneca. Aktivní jsou na tomto poli i čeští vědci. Výzkumníci v českobudějovickém Biologickém centru Akademie věd ČR úspěšně otestovali švýcarskou protilátku proti covid-19. Jedná se o bispecifickou protilátku, která cílí na dvě různá místa na koronaviru najednou, což snižuje riziko její neúčinnosti při mutaci koronaviru v jednom z míst (v oblasti hlavičky koronaviru, tedy spike-proteinu).
Protilátky nenahrazují vakcíny
Protilátky nejsou alternativou k vakcínám. Zachraňují pacienta v těžkém stavu, kde již došlo k průniku viru přes sliznice a kdy nemocný nevyrobil vlastní efektivní protilátkovou imunitu. Vakcína má potenciál vůbec zabránit významnějšímu množení viru na sliznicích a jeho průniku do organismu. Zásadní rozdíl je také cenový. Zatímco vakcína se pohybuje řádově ve stovkách korun, v případě protilátkových koktejlů se bude jedna o cenu v hodnotách kolem desetitisíců korun za jednu lahvičku monoklonální protilátky.