Týká se long covid i dětí?

Jaké riziko představuje prodělání onemocnění covid-19 pro děti do budoucna? Odpověď na tuto otázku byla zpočátku zcela neznámá, postupně však přibývá studií na toto téma. A jejich výsledky nejsou nijak optimistické.

Většina dětí pozitivně testovaných na covid-19 má v akutní fázi infekce pouze mírné či vůbec žádné příznaky. Riziko hospitalizace a obzvláště úmrtí je u dětí mnohonásobně nižší než u dospělé populace a, byť covid u některých dětí způsobuje multiorgánového selhání, tento syndrom je poměrně vzácný (o PIMS-TS u dětí jsme psali zde). Mohlo by se tedy zdát, že covid-19 pro většinu dětí není nebezpečný. Přibývá však studií, které ukazují, že covid-19 může mít i u mnoha dětí následky trvající minimálně několik měsíců. Zatímco o „long covidu“ u dospělých existuje mnoho studií (psali jsme o tom např. zde), u dětí je jich zatím mnohem méně. Podle jejich předběžných výsledků se ale long covid dětem nevyhýbá. Jak například může průběh vypadat a jak je častý?

Infografika: long covid (dlouhodobé následky covidu-19) u dětí.
Infografika o long covidu u dětí. Ke stažení verze k tisku: PNG a PDF.

Příběhy dětí s long covidem

Ve Velké Británii se počet dětí postižených long covidem 5 týdnů po prodělání akutní fáze covidu odhaduje na 74 tisíc. V reakci na to vznikla nezisková organizace Long Covid Kids, která sdružuje rodiny s dětmi s long covidem (aktuálně 1800 dětí). Některé z dětí se o svůj příběh podělily, aby pomohly zvýšit povědomí o této problematice.

Věk: 15 let. Den 213 (skoro 7 měsíců). Příznaky: úzkost, únava, bolesti hlavy, nespavost, ztráta čichu, svalová slabost, bušení srdce, rozpraskané rty, bolest v krku, závratě, poruchy vidění, unavené oči, změny menstruačního cyklu, bolesti zad a šíje, nechutenství a zvýšená teplota. Zdroj: Long Covid Kids.

Sammie a její dcera Kitty trpí long covidem již 10 měsíců. Zpočátku měly mírné příznaky covidu-19, ale teď obě tráví většinu dne doma v posteli, protože jsou příliš vyčerpané.

„Uvrhlo mě to do samoty, protože se nemohu s nikým vídat a cítím se z toho depresivně a velmi úzkostně," říká Kitty.

Její maminka (která dříve pracovala jako trenérka pilates) dodává: „Náš svět se opravdu zmenšil, protože nemám energii jako normálně, takže každodenní úkoly jsou prakticky nemožné. Můj manžel se o nás staral po celou dobu, co nám nebylo dobře. Je to doslova jen přežívání, není to život.“

„Bylo jasné, že nezvládne školní den, protože nezvládla fungovat ani několik hodin doma mimo postel,“ říká Sammie.

„Stále se to střídá. Má-li krátkodobý příval energie, je to naše stará Kittie, ale pak přijdou dva, tři, čtyři dny, kdy může jen ležet v posteli a nemůže ani sejít dolů na jídlo.“

Věk: 7 let. Den 220 (7 měsíců). Příznaky: bolesti kloubů, bolesti hlavy, dušnost, ztráta rovnováhy, únava, tzv. mozková mlha (pocit otupělosti často spojený s horším soustředěním a vynecháváním pracovní paměti), ztráta chuti. Zdroj: Long Covid Kids.

Věk: 8 let. Den 300 (skoro 10 měsíců). Příznaky: změna chuti, únava, úzkost, nauzea, závratě, průjem, bolesti břicha, mozková mlha, bolesti hlavy, slabost, horečky, změny vidění, změny chování, vyrážka. Zdroj: Long Covid Kids.

Další podrobnosti i mnoho dalších příběhů najdete na https://www.longcovidkids.org/member-stories. Zatímco u některých dětí má long covid mírné příznaky, které trvají jen krátce, u jiných dětí mohou trvat i déle než rok a výrazně ovlivňují jejich životy.

Jak častý je long covid u dětí?

Britský statistický úřad The Office for National Statistics uvádí prevalenci long covidu u mladších dětí 12,9 % (2–11 let), u dospívajících dětí 14,5 % (12–16 let) a 17,1 % u mladých ve věku 17–24 let (Graf 1). Tedy alespoň jedno z osmi dětí pozitivně testovaných na covid-19 (včetně těch s mírným průběhem) uvedlo komplikace přetrvávající alespoň 5 týdnů poté. Mezi nejčastější ze zkoumaných přetrvávajících příznaků patřila bolest hlavy, únava, kašel, ztráta chuti/čichu a bolesti svalů (myalgie) (Graf 2).

Graf 1: Prevalence long covidu 5 týdnů po pozitivním testu na SARS-CoV-2 (alespoň jeden přetrvávající příznak z následujících 11 zkoumaných příznaků: únava, kašel, bolest hlavy, ztráta chuti/čichu, myalgie, bolest v krku, horečka, dušnost, nevolnost/zvracení, průjem, bolest břicha). Zdroj: The Office for National Statistics (5 týdnů a 12 týdnů).
Obrázek 2: Prevalence pěti nejčastějších příznaků 5 týdnů po pozitivním testu na SARS-CoV-2 (z 11 zkoumaných příznaků, viz Obrázek 1). Zdroj: The Office for National Statistics.

V dubnu publikovaná italská studie na skupině 129 dětí pozorovala dokonce výrazně častější a delší komplikace. Autoři použili dotazník vyvinutý pro studii Long COVID ISARIC, jenž vyplňovali rodiče dětí, které byly před nejméně jedním měsícem pozitivně testované na SARS-CoV-2 infekci. Více než polovina dětí měla alespoň jeden přetrvávající příznak po dobu alespoň čtyř měsíců (120 dnů) od infekce. Více než pětina dětí měla po tuto dobu dokonce alespoň 3 příznaky. Přetrvávající komplikace se vyskytovaly u zhruba třetiny dětí, které během akutní fáze covidu žádné příznaky nepociťovaly. U dětí se symptomatickou akutní fází byly dlouhodobé komplikace ale téměř 2x častější. K nejčastějším přetrvávajícím příznakům patřily poruchy spánku, významná únava a poruchy soustředění, bolesti hlavy a svalů, střevní problémy a poruchy čichu a chuti. Dokonce 43 % dětí uvádí, že následky prodělaného covidu mají dopad na jejich aktivity čtyři měsíce po nemoci.

Zkušenosti rodičů jsou součástí preprintu (tzn. zatím nerecenzované verze studie), která mapovala covidové následky formou anonymního dotazníku rozeslaného rodičům sdruženým v neziskové organizaci Long Covid Kids. Dotazník vyplnili rodiče 510 dětí pociťujících příznaky přetrvávající déle než 4 týdny po infekci covidem (průměrný věk dětí byl 10,3 let). Studie neobsahovala kontrolní skupinu bez přetrvávajících obtíží; dává tak informaci o relativní četnosti různých komplikací, ale ne o prevalenci long covidu v populaci. Mezi nejčastější přetrvávající příznaky patřila únava a slabost, bolesti hlavy a bolesti břicha. Každý z těchto příznaků mělo ve studii 70–80 % dětí. K méně častým dlouhodobým komplikacím pak patřily bolesti svalů a kloubů, vyrážka a ponámahová nevolnost (PEM=Post-exertional malaise, u dospělých jsme na toto téma psali zde). Celkem 95 % z dětí ve studii mělo alespoň 4 příznaky. Průměrná doba přetrvávajících příznaků byla 8,2 měsíce. Pouze 10 % z dětí v této studii se (v době průzkumu) po nějaké době navrátilo na předchozí úroveň své výkonnosti a aktivity. Ačkoli u většiny dětí navazovaly tyto příznaky na akutní onemocnění, asi u pětiny dětí bylo mezi akutním onemocněním a projevy long covidu období, kdy se cítily zcela dobře.

Tato práce také zmiňuje ve významné míře také neurologické a psychiatrické dopady – poruchy soustředění (cca 60 % dětí), poruchy paměti, problémy najít při řeči správné slovo a také zvýšenou dráždivost. Zejména zvýšená dráždivost je zmiňována v souvislosti s přetrvávajícím zánětem mozku způsobeným covidem. Tomuto tématu se věnuje podrobněji americko-francouzská studie, která u 38 dětí během či po prodělání covidu našla klinicky i zobrazovacími metodami potvrzené neurologické poškození. U 16 dětí mělo obraz podobný postinfekční imunitní encefalomyelitidě (ADEM = akutní disseminovaná encefalomyelitida), u dalších dětí se našla další zánětlivá poškození mozku a mozkových nervů.

Ve studii z Austrálie na 151 dětech pozorovali přetrvávající komplikace v období 3-6 měsíců po infekci u 12 % (12/97) dětí se symptomatickou akutní fází covidu a 0 % (0/51) s asymptomatickým průběhem infekce. Mezi nejčastější přetrvávající komplikace patřil kašel a únava, ale všem dětem příznaky vymizely do 8 týdnů. Do studie však byly zařazeny převážně malé děti (v mediánu 3 roky) a autoři neuvádějí přesnější metodologii (např. které příznaky sledovali).

Preprint studie z Ruska popisuje dlouhodobé komplikace u 518 dětí po propuštění z nemocnice, kde byli hospitalizovaní kvůli covidu-19. Autoři postupovali podle standardizované metodologie ISARIC a děti sledovali v mediánu 8,4 měsíců (mediánový věk byl 10,4 let). Čtvrtina dětí měla přetrvávající komplikace, mezi které nejčastěji patřila únava, poruchy spánku a poruchy smyslů. Dlouhodobé komplikace byly častější u starších dětí a u dětí s alergií.

Co způsobuje long covid u dětí?

V preprintu studie z Itálie pozorovali u dětí s long covidem oproti zotaveným dětem po covidu-19 imunologické změny naznačující možnost mírné přetrvávající infekce a zánětu. Zatímco u vyléčených dětí se obnovila homeostáza B buněk, u dětí s přetrvávajícími symptomy zůstávalo zřetelné množství plazmatických buněk, paměťových B-buněk a buněk po class-switch. Navíc u těchto dětí přetrvávaly vysoké hladiny IL6 a IL1β, což naznačuje, že by zásadní roli u dětského long covid mohla hrát vrozená imunita. Přetrvávající infekce byla implikována i u dospělých, kde experimentální data naznačují, že za dlouhodobou ztrátu chuti a čichu po prodělání covidu-19 může dlouhodobý zánět kvůli přetrvávajícímu viru SARS-CoV-2 v čichových buňkách.

Závěr

Zatímco existuje mnoho publikovaných studií a dat o long covidu u dospělých, studií o long covidu u dětí existuje zatím poměrně málo. Této disproporce si všimli vědci a rodiče postižených dětí již v říjnu 2020. I díky nim máme nyní alespoň data citovaná v tomto článku a několik studií běží (např. v Dánsku, Norsku a Velké Británii). Jejich zjištění jsou důležitá pro pacienty, zdravotnictví, ale i společnost z mnoha důvodů:

  • Dětem a rodinám potýkajících se s dlouhodobými následky covidu výrazně pomůže znalost, „že v tom nejsou samy“ a že si své problémy nevymýšlí. Nyní se mohou obrátit na svého praktického lékaře a podrobnější informace jsou v angličtině nalezení také na stránce https://www.longcovidkids.org/.
  • Příslušná data pomohou zmapovat, za jak dlouho komplikace většinou odezní.
  • Znalost dlouhodobých rizik covidu pro děti je důležitá pro nastavení opatření ve školách a rozhodování ohledně očkování proti covidu.
  • Byť na většinu dlouhodobých komplikací nyní neexistuje žádná speciální léčba (a mohou odeznít samy), je důležitý výzkum terapeutických možností dlouhodobých následků pro ty nejtěžší případy.

Autoři: MUDr. Kamila Procházková a Mgr. Markéta Tomková, DPhil
Grafika: Filip Rojík

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..