Dlouhodobé následky nemoci covid-19

Již více než rok trpí celý svět onemocněním covid-19, způsobeným virem SARS-CoV-2. Dopad onemocnění na celý svět nemá v době po 2. světové válce obdoby a kupříkladu v USA zemřelo na covid-19 již 567 000 obyvatel, což jsou větší ztráty, než měly USA v obou světových válkách dohromady. Česká republika patří mezi nejpostiženější země na světě jak z hlediska frekvence výskytu, tak i úmrtnosti. Zatím je hlavní starostí našeho zdravotnictví zvládání akutní fáze onemocnění, ale brzy přijde doba, kdy se vynoří skrytý ledovec, kterým budou dlouhodobější následky nákazy.

Komplikace spojené s proděláním covid-19 se dělí např. dle britské NICE na akutní infekci (do 4 týdnů od začátku onemocnění), pokračující symptomatický covid (4-12 týdnů od onemocnění) a postcovidový syndrom (příznaky po 12. týdnu od onemocnění). Běžně používaný termín dlouhý covid (long covid) pak odpovídá obecně příznakům přetrvávajícím po akutní fázi. V USA byla pro post-akutní následky zavedena zkratka PASC (Post Acute Sequelae of COVID-19). Při použití těchto pojmů je zásadní, aby přetrvávající příznaky nebyly vysvětlitelné jinak než nákazou covid-19 (např. jinou chronickou nemocí pacienta).

Jak častý je postcovidový syndrom?

Zatím stále sbíráme informace o tom, jak častý postcovidový syndrom je, ale už teď lze říct, že se rozhodně nejedná o vzácný problém. V preprintu letošní prospektivní kontrolované studie z Velké Británie byly popsány přetrvávající příznaky u více než poloviny pacientů s covidem 3 měsíce po propuštění z nemocnice. Překvapivě dopadli hůře pacienti mladší než 50 let, ženy, a ti, kteří byli před onemocněním v lepší fyzické kondici. Ve studii z Wuhanu bylo pozorováno, že 76 % pacientů pociťovalo aspoň jeden příznak po 6 měsících od nákazy, nejčastěji únavu, svalovou slabost, či poruchy spánku. Vysoká prevalence dlouhodobých komplikací byla pozorována i ve Francii a řadě dalších mezinárodních studií. Ne všechny studie ukazují nadpoloviční prevalenci dlouhodobých komplikací, např. britská Office for National Statistics odhaduje dvacetiprocentní výskyt postcovidových komplikací pět týdnů po nemoci. Další studie pak uvádí, že 13,3 % pacientů pociťovalo příznaky trvající více než čtyři týdny. I v případě platnosti takových nižších odhadů by to však stále znamenalo značný počet lidí s dlouhodobými komplikacemi. Bohužel se ukazuje, že dokonce i u pacientů s lehkým průběhem akutní fáze covid-19 dochází k výskytu postcovidového syndromu v desítkách procent případů, jak bylo pozorováno v USA, Pákistánu, či Německu. Déle přetrvávající příznaky byly častější u žen.

Bohužel se ukazuje, že dokonce i u pacientů s lehkým průběhem akutní fáze covid-19 dochází k výskytu postcovidového syndromu v desítkách procent případů, jak bylo pozorováno v USA, Pákistánu, či Německu.

V České republice se věnují sledování pacientů po covidu-19 v prospektivních studiích zejména 3 skupiny na kardiologické klinice FN Brno, plicní klinice FN Hradec Králové a první interní klinice FN Plzeň. Sledování je plánováno na rok a výsledky ještě nejsou k dispozici, zatím vyšla jen jedna obecná publikace z brněnské kardiologie. Na konci textu dále uvádíme seznam několika center post-covidové péče v ČR.

Projevy postcovidového syndromu

Postcovidový syndrom má širokou škálu příznaků, které navíc mohou být spojeny i s dalšími chorobami, nejedná se o jeden snadno vymezitelný problém. Část příznaků je subjektivní a mohou být pacienty různě intenzivně pociťovány. Mezi časté celkové příznaky patří únava, slabost či špatná tolerance fyzické námahy. Jelikož covid-19 postihuje zejména dýchací soustavu, bývá častá námahová dušnost a kašel. Velmi časté bývají příznaky neurologické či psychiatrické jako bolesti hlavy, výpadky paměti, poruchy soustředění, poruchy spánku, změny nálady, deprese, úzkost, poruchy potence, může se projevit i posttraumatická stresová porucha. Časté jsou i projevy gastrointestinální jako zácpa nebo naopak průjem či zvracení a určitý čas může přetrvávat i ztráta chuti a čichu. Popsány však jsou i takřka jakékoliv jiné projevy jako vypadávání vlasů či zubů, nově vzniklá cukrovka, hypertenze či kožní projevy. Poruchy koagulace mohou vést k trombembolické nemoci v cévách včetně cév mozku, covidová myokarditida může vést až k srdečnímu selhání a mohou se objevit srdeční arytmie.

Jaké organizační problémy nám postcovidový syndrom přinese?

S určitými výjimkami jsou naše klinická pracoviště většinou specializovaná na jednotlivé orgánové systémy jako např. na kardiologii, gastroenterologii, hematologii, či odpovídající chirurgické obory. Postcovidoví pacienti však mnohdy vyžadují urgentní posouzení odborníků různých oborů. U nás jsou naštěstí konziliáři různých oborů vcelku dobře a rychle dostupní, ale v západních zemích toto může být problém. Na rozdíl od fakultních nemocnic jsou u nás krajské nemocnice většinou méně specializované, a tedy mohou interdisciplinární přístup zařídit snáze. Je však třeba počítat s tím, že postcovidových pacientů budou u nás minimálně desítky tisíc a již v předstihu myslet na multidisciplinární přístup k jejich ošetřování a léčení. Další komplikací je, že u řady pacientů zatím není známo, jak je léčit, což komplikuje jejich zařazení do stávajícího systému zdravotní péče.

Závěr

Lze doufat, že po proočkování značné části naší populace a získání imunity po prodělání covid-19 u dalších desítek procent obyvatel přestane akutní fáze pandemie zahlcovat zdravotní systém. Současně je však již dnes jisté, že budeme nuceni čelit problémům vyplývajícím z postcovidového syndromu. V důsledku (snad) nezamýšleného promořování naší populace covidem je bohužel možné, že vedle „best in covid“ se zároveň staneme „best in postcovid“. Zatím nejsou k dispozici evidence-based ověřené postupy, jak k jednotlivým komplikacím po covidu přistupovat, ale takřka denně se objevují nové publikace a ke změnám dochází i v akutní péči. Čeká nás doba, kdy bude nutné ošetřovat velké množství pacientů nejen praktickými lékaři, ale i pulmology, internisty, neurology, psychiatry a dalšími odborníky. Je třeba se na to připravit, aby nedošlo k obdobné situaci, jakou způsobil akutní covid-19 v posledním roce v našich nemocnicích. 

Seznam center postcovidové péče

Autor: Doc. MUDr. Petr Svoboda, CSc., FRCS(T) (ed. L.G., J.T., M.T.)

Jeden komentář

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..