Velká Británie umožní provádět výzkum, při kterém budou zdraví dobrovolníci ve věku od 18 do 30 let vystaveni v kontrolovaném prostředí koronaviru SARS-CoV-2, aby se zjistilo, jak velká virová nálož je nutná ke způsobení nákazy. Tento výzkum není novou myšlenkou, jeho výsledky by mohly být pro další vývoj prevence i léčby koronaviru jistě zajímavé. Zůstávají zde však otázky etické, které nelze jen tak pominout.
Už v dubnu 2020 se na americký Úřad pro potraviny a léky (FDA), pod který spadá schvalování léků, obrátilo 3500 dobrovolníků, kteří by se vlastně nechali nakazit koronavirem a prováděly by se na nich vědecké studie s použitím vakcín apod. Více o celé věci informovaly Novinky.cz v článku z 31. 4. 2020. Následovaly pak četné články v zahraničním tisku.
Podle vědců je v současné situaci urychlení výzkumu nutností, jde však o míru rizika pro objekty výzkumu.
Britský list The Guardian informuje v únoru 2021 o tom, že podobný výzkum dostal v Británii zelenou a během měsíce bude spuštěn právě s účastí 90 dobrovolníků. Informace přinesly Novinky.cz 17. 2. 2021. Nábor dobrovolníků přes odpor části odborné veřejnosti započal v říjnu 2020.
Sledovali jsme odborníky z Iniciativy Sníh, jak se k problematice obdobného typu výzkumu vyjadřují.
„Doporučuji studii https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2964774/).“
prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc.
Daniel D. Novotný, Ph.D. panu profesorovi do jisté míry oponuje a uvádí i argumenty:
„Vidím problémy ‚kluzkého svahuʻ, tj. rizika, že se podobné experimenty s infikováním lidí stanou běžnou praxí.“
odpovídá Daniel D. Novotný a uvádí níže i další:
„Dle mého je status experimentu s dobrovolníky na infekčnost viru zajímavá etická otázka. Nemám na to definitivní názor, mé stanovisko je zatím toto: tento typ experimentování je zhruba vzato (prima facie) morálně nesprávný. Umím si nicméně představit, že za speciálních či výjimečných podmínek by riziko infekce/dopadů na zdraví u dobrovolníků mohlo být tak malé, že by jej snad bylo možné uskutečnit.“
„Za mě je z etického hlediska třeba vidět situaci celkovou, ne jen na úrovni jednotlivce. Pokud výsledky takového výzkumu mají šanci výrazně lépe nastavit epidemiologickou strategii (parametry vzdálenosti, doby setkávání, atd.), a tím zásadně zlepšit zdraví i život v populaci, nemyslím, že by dobrovolně podstoupené riziko jednotlivců bylo eticky zásadní překážka.“
říká o problému výzkumu Jakub Tomek
„Je pravda, že bych za tím účelem chtěl vidět nějaký plán, jak výsledky takového výzkumu budou použity pro lepší nastavení opatření (např. parametry vzdálenosti či délka rizikového kontaktu), což nevím, jestli bylo řečeno.
pokračuje Tomek dále
Samozřejmě souhlas musí být dobrovolný a člověk se v tom dostává na tenký led toho, co je dobrovolnost, ale ono jde v důsledku s dostatečnou snahou zpochybnit z etického hlediska v podstatě všechno (aspoň mám ten dojem), takže bych to viděl spíš jako podnět k diskuzi a nastavení opatření, než k blokaci myšlenky jako takové.“
S Jakubem Tomkem jsme také rozebrali otázku míry dobrovolnosti v případě finančních odměn dobrovolníkům a to, že věková kategorie byla rozprostřena do spíše nižší věkové skupiny.
„Ano, s odměnami je to složité (speciálně když se to provádí v zemích ‚třetího světaʻ, což se, pokud vím, reálně často provádí, byť zrovna v téhle studii ne)... Na druhou stranu, v situaci totální bídy a deprivace i finanční injekce může mít velký dopad na zlepšení zdraví/přežití (lepší jídlo, léky, vzdělání pro děti a lepší výhled do budoucna atd.), takže to není jednoduchá úvaha ani na jednu stranu.
Tipuju, že skupina 18-30 byla zvolena právě z důvodu vyvážení rizika a zisku - u starších pacientů by riziko úmrtí už bylo moc vysoké. Jasně, je otázka, jak moc jdou výsledky na 18-30 extrapolovat výše... to nevím, jak moc věk ovlivňuje mez virové nálože, která se už dokáže namnožit a způsobit infekci (tj. je otázka, jestli je věkový rozdíl spíše v minimálním množství dostačujícím k nákaze, nebo jestli to je podobné, a jde jen o rychlost imunitní reakce, která případný nárůst zpomalí/omezí jeho důsledky...).“
K výzkumu se vyjádřil stručně prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D. :
„Podobné výzkumy dělali už loni. Z etického hlediska je to velmi komplikované. Z vědeckého hlediska se můžeme hodně naučit.“
Příkladový výzkum tvrzení prof. Hela: https://edition.cnn.com/2020/05/13/us/coronavirus-human-challenge-study-invs/index.html
Ze všech názorů zde vyslovených vyplývá, že podobný výzkum je samozřejmě etickým problémem, otázkou zůstává, zda by v případě naprosto jasných pravidel a odpovědnosti osob či institucí výzkum provádějících neposunul naše vědění a tím i cestu k řešení velice složité situace dále.
Problematiku budeme dále sledovat.