V pondělí 8. 3. 2021 měli zájemci možnost sledovat webcast, ve kterém členové odborné skupiny Iniciativa Sníh Daniel Novotný, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Ševčík, Csc., MUDr. Milan Kubek a Anna Helová, DrPh, MA, MBA diskutovali nejen o roku s covidem, ale o mnoha dalších tématech, která život v epidemii přináší. Odborníci také přímo odpovídali na posluchačské dotazy.
Rok s koronavirem
Prof. Pavel Ševčík
9. 3. to bude rok ode dne, kdy jsme přijali do intenzivní péče prvního pacienta. Od té doby funguje covidová jednotka. Jsem děda, mám 6 vnoučat. Pro nás všechny je to značná zátěž, třeba jen proto, že jsou zavřeny školy.
Dr. Anna Helová
Ono výročí roku s covidem je pro mě dost emocionální záležitostí. Vidím frustraci a nástroje ke zvládnutí epidemie, které neumíme využít.
Dr. Daniel Novotný
Sledoval jsem epidemii ze dvou zemí – Thajska, ČR a nyní opět z Thajska. V Thajsku je situace stále stejná – 70 mil. obyvatel, zemřelo 84 lidí, má takřka nulovou incidenci, život probíhá takřka normálně. Všichni mají tzv. nový normál, nosí roušky dobrovolně, ale univerzálně. Obrovský důraz je kladen na hygienu – pokud se objeví jeden případ, uzavřou celou oblast. Všichni vědí, co mají dělat, a berou to jako věc společnou, nechápou, proč se epidemie šíří ve světě, proč ji též nezvládají. Mají málo turistů.
V ČR vidím nedostatek jakékoli přípravy k epidemii, experiment s lidmi - co se stane, když bude epidemie probíhat populací. Při opakovaných vlnách se dělají stejné chyby. Je patrný odlišný přístup k lidskému životu a úctě k ochraně života. Míra odporu vůči realitě a vědě je tak veliká, že mě to překvapilo. Je to rozčarování z některých lidí, i těch, kteří mají tituly a jsou to velmi chytří a vzdělaní lidé. Vzalo mi to hodně iluzí o lidech, na druhé straně jsem potkal nové, kterých si velmi vážím. V osobním životě mne samotného změna životního stylu příliš nezasáhla, jsem zvyklý dělat věci na dálku.
Jaká je zátěž zdravotních pracovníků u covid-pacientů s nejvyšší péčí?
Prof. Pavel Ševčík
Zátěž je psychická a fyzická, obojí je obrovské.
Pro psychiku je náročné zejména zvýšená úmrtnost, zdravotníky velmi deptá vidět umírání. Pak jsou tu organizační problémy, řešení jak umístit pacienty, vyvažování uvnitř nemocnice, kraje a i ČR.
Rozhodování o příjmech je nejen v Moravskoslezském kraji psychicky náročné. Musíme být neustále na spojení, vyčerpává nás i někdy nepříjemný tlak veřejnosti.
Dodám ještě, že fyzická práce s pacienty s vysokou hmotností je velmi náročná a personál je často na hranici sil.
Efektivní komunikace
Dr. Anna Helová
Základní věcí je formulace strategie a cílů. Nemáme v ČR jasně definované cíle. Bez toho se nedají vymezit priority a prostředky, lidské zdroje.
V Německu se jasně opakují čísla, když se určitých čísel dostáhne, všichni vědí, co se stane. U nás ne. Nevíme, co je priorita, přecházíme od jedné ke druhé. Nejsou jasné strategie.
Opatření často lidé nedodržují, nevědí ani, proč by měli dodržovat, protože to odpovědná místa srozumitelně nevysvětlí, testování a trasování je neefektivní, očkování prozatím též. Bylo by třeba oslovit lidi, kterých se to týká - např. seniory – ptát se jich: „Máte mobily? Můžete si domluvit očkování?“
Je třeba určit, kdo bude následovat - např. učitelé atd.
Není třeba, aby zdravotník dohlížel na samoodběr testů, je to plýtvání lidskými zdroji.
Trasování mohou dělat studenti, není třeba využívat specialisty.
Služby musí jít za lidmi, ne obráceně, je zapotřebí hledat bariéry v testování. Lidé často nevědí, kde se testovat, jak se testovat, kde se nachází mobilní pojízdná jednotka, kde se mohou lidé otestovat, očkovat…
Je zapotřebí toto všechno jasně formulovat a komunikovat s občany.
Dr. Milan Kubek – rok s covidem
Před rokem pro mne bylo nepředstavitelné, že budeme v této situaci, v jaké nyní jsme. Podzim jsme si „vyžrali“ se vším všudy. Od počátku (letních) prázdnin se dělá jedna chyba za chybou. Nevyužili jsme čas, abychom připravili strategie. Po prázdninách se konal návrat do práce, škol a vše bez řádných opatření. Vláda přehodila zodpovědnost na ředitele škol například v otázce, zda budou děti nosit roušky či ne. V říjnu proběhly volby a politici nechtěli občany obtěžovat opatřeními. Byl odejit ministr Vojtěch, nastoupil ministr Prymula, ten zavedl opatření, která epidemii zbrzdila, ale bohužel nedostatečně, po něm nastoupil Blatný...
Jako občan říkám, že naštěstí nikdo z rodiny mně neonemocněl, maminka i já jsme očkovaní. Chodím do práce, nebyl jsem na dovolené, covid mi vzal radost ze života, který se oploštil na cestu do/z práce. Chybí kultura, přátelé...
Jsem ambulantní internista. Pacienti jsou často ve špatném zdravotním stavu, protože nechodili k lékaři. V současnosti je třetina mých pacientů po covidu, provázejí je závažné trombotické problémy.
Je pravda, že chybí odborný zdravotní personál?
Personálně je zdravotnictví zdevastováno už léta. Podařilo se ve větší míře zabránit tlakům na rušení nemocnic a lůžkových oddělení. Problémy, které se vrství ve zdravotnictví, vyvřely nyní na povrch. Až krize pomine, je to třeba řešit. Zdravotnictví je důležitá součást našich životů, je to investice do zdraví občanů.
Proč se nezveřejňují aktuální čísla všech obsazených lůžek, i když už nejsou pacienti v evidenci, protože vypadli z covid infekčních?
Empiricky – takových lidí jsou v nemocnicích tisíce. Dle mého názoru je to snaha MZ ČR lakovat situaci na růžovo. Začátkem února jsem požádal, aby vykazovali neinfekční pacienty a pacienty ležící v nemocnici po 20. dni. Prokazuje se, že i po 20. dnu mají někteří stále infekčnost. I tak jsou překládáni na normální oddělení, situace je mimořádně vážná.
Nyní je asi 8 300 pacientů oficiálně s covidem, z toho 1700 pacientů ve vážném stavu, zdravotnictví funguje x měsíců v nouzovém režimu na úkor ostatní péče. Jsou odkládány operace, nyní již bohužel i onkologické. V následujících létech tak hrozí, že budou zhoršeny i výsledky v léčbě těchto nemocí.
Zdravotnictví řeší důsledky nezvládnuté epidemie, snažíme se ty důsledky zmírnit. Epidemie se ale musí zvládnout jinde – v celé společnosti – zavřít fabriky, MHD nesnižovat kapacity, úřady – home office, ulice – nezakrytý nos, ústa. Stát na jednu stranu povolává zdravotníky do nemocnic, na druhou stranu není schopen vynutit opatření. Proč jsou povolovány demonstrace, jejichž cílem je podkopávat boj s epidemií?
Berte covid vážně, je to drsný zabiják. Buďte opatrní a ohleduplní, pokud možno nevycházejte příliš ven – omezit sociální kontakt je nejúčinnější obrana.
Je správné povolovat demonstrace v době pandemie?
Dr. Daniel Novotný
Důležité je si zodpovědět: Čeho se demonstrace týkají? (proč)
V jaké situaci se nyní epidemie nachází? (kdy)
V ČR je patrné masivní šíření viru, každé toto shromáždění dalšímu šíření viru napomůže, je to riziková záležitost. Demonstrace stály několik stovek životů v USA, nezodpovědná věc. – tj. kdy.
Například v Thajsku takové akce vůbec nejsou. Je nutné položit si otázku, zda je legitimní dělat demonstraci za věci, které jsou vyloženě škodlivé – tolerance vůči hodnotám. (ČR – dezinformace).
Jak ovlivňuje obezita nemoc covid?
Dr. Pavel Ševčík
Navážu ještě na předchozí otázku: Před krátkou dobou vyšla studie z Německa – sledovala důsledky dvou demonstrací, které se konaly na podzim – zjištěno bylo, že se při nich nakazilo 16-19 tisíc lidí a bylo 600 mrtvých.
Při obezitě je rozdíl nápadný. Obezita zvýšila průměrnou hmotnost pacientů v nemocnicích, zvýšila úmrtnost a zvýšila délku hospitalizace. Máme značné procento pacientů, kteří mají dvojnásobek hmotnosti než průměrný člověk. (př. 150 kg ženy). Personál ošetřuje pacienta v neprodyšném oděvu, stala se z toho fyzicky velice náročná péče.
Obézní lidé mají mohutnější břišní stěnu, hůře se odpojují od dýchacího přístroje, hůře se budí z umělého spánku, léky na tlumení se významně rozpouští v tucích a dlouhodobě se uvolňují v tkáních. Déle tak tvá, než u takových lidí léky vyprchají. Nemají svalovou hmotu, pro následnou rehabilitaci je to špatné, nemají řádné pohybové návyky. Mají častěji komorbidity – př. hypertenze, cukrovka, vše jsou to rizikové faktory pro vážný průběh covidu.
Covid a obezita se mají rádi v negativním slova smyslu.
Máte informace, jestli vzniká v ČR obdoba Institutu Roberta Kocha, jako je v Německu?
Dr. Anna Helová
Ano. Připravuje se určitá obdoba Institutu Roberta Kocha – Institut globálního zdraví.
Globální zdraví je disciplína, které má jednoduchý cíl, a to je fyzické, sociální a duševní zdraví ve světě.
Otázka zdraví by měla být interdisciplinární. Opíráme se o jiné odborníky v okolí, protože jsme přesvědčeni, že řešení problému komplexně je efektivní strategie.
Od začátku jsme si uvědomovali, že zde toto chybí. To je příčinou, proč je takový chaos, neefektivita. Iniciativa Sníh – centrum pro globální zdraví – nebude omezeno pouze na ČR, ale bude spolupracovat s vědci na celém světě, s lidmi a zeměmi, které jsou si geograficky podobné. Budujeme institut – centrum globálního zdraví pro středoevropský prostor – Slovensko, ČR, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo. Bude mimovládní, bude se zaměřovat na otázky po vzoru Kochova institutu, konzultace se zaměří v našem případě na Česko a Slovensko.
Aktuálně se budeme zabývat covidem a postcovidem. Do budoucna jsou ale i jiné otázky – infekční choroby, vakcinace, duševní zdraví, rakovina, jiné chronické choroby, atd. S Kochovým institutem chceme spolupracovat.
Proč jsou asijské země úspěšnější v řešení situace s covidem?
Dr. Daniel Novotný
Odpověď není snadná – je třeba správné rozhodnutí – nějaký institut, experti, kteří umí vyhodnotit data a umí se rozhodnout. Netýká se to jen asijských zemí, ale i v Austrálii a na Novém Zélandu zvolili strategii, že nejefektivnější je epidemii zastavit a eliminovat na nejnižší možnou míru. Tj. hned od počátku zavést robustní trasování, lokální uzávěry, aby se vir nešířil pokud možno vůbec. U této strategie tyto země zůstaly. V Německo s tímtéž přišli později a ztratili čas – je to vše o správném rozhodnutí.
Správné prostředky – předat lidem informace, proč je důležité dodržovat opatření. Osvěta, aby každý člověk věděl a chápal, co se děje. Disciplína globálního zdraví – sestupuje do úrovně komunit, zorganizované podokresky, skupiny dobrovolníků. Díky spolupráci lidí samotných došlo k efektivní ochraně zdraví. Protože politika je často plná korupce, účelových informací a dezinformací.
Proč se nezveřejňují aktuální čísla všech obsazených lůžek, i když už nejsou pacienti v evidenci, protože vypadli z covid infekčních?
Údajně je 24 tisíc lidí, kteří jsou díky covidu v nemocnicích, ale již po 20 dnech vypadli z evidence covid pacientů?
Dr. Pavel Ševčík
Nevím, jestli jich je 24 tisíc, ale postcovidů je určitě několik tisíc. Po 20 dnech, kdy by měl být takový pacient již neinfekční, jsou tito stále na plicní ventilaci a někteří i na ECMO, 1/4, až 1/3 postcovidů je stále ventilovaných, teprve pak jsou předáni do „nižší“ péče - rehabilitační zařízení, ošetřovatelská péče, protože se neobslouží sami, teprve posléze do lázní, např. v Moravskoslezském kraji Klimkovice, Čeladná – postcovidové – pro pacienty, co jsou však již samoobslužní.
Je možné mít bezpečně otevřené školy? Máme příklady ze zahraničí?
Dr. Anna Helová
Ano, dají se otevřít bezpečně – ukázalo se na příkladech ze zahraničí. V ČR to nyní není možné, epidemie se vymkla kontrole.
Nyní se musí dostat primárně pod kontrolu epidemie. V reálu je třeba snížit počty na 500 nových případů na milion obyvatel, aby se stíhalo trasování a řešení případů covid.
K otevření škol je nutné mít promyšlenou strategii, opatření – roušky – nediskutovat o tom, je to po různých školách ve světě, děti s tím nemají problémy, jak si často lidé myslí. Funguje to.
Distanční výuka – dobrovolnost prezenční výuky. Využít studenty pedagogiky, aby pomohli při distanční výuce.
Testování – PCR testy, řešit testování odpadové vody, žvýkačky – prostě co nejméně invazivní, aby pomohlo efektivně odchytit i ty, co nemají příznaky.
Trasovat kontakty – omezí se tímto počet hospitalizací a zdravotní systémy budou moci zvládat pacienty.
Očkování učitelů – důležité očkovat všechny učitele (MŠ, ZŠ, SŠ, VŠ...) a též všechny zaměstnance ve škole. V USA umírali ve školách kuchaři, uklízečky - jsou v kontaktu se všemi dětmi, učiteli….
Omezit, testovat, trasovat, očkovat.
Co má společného filozofie s covidem ?
Ukazuje na problém, který řeší filozofové. Etické otázky, komu dát přednost, nové otázky – sociální – proč na někoho dopadají některé nemoci více než na jiné.
Asie řeší, že naše kultura (evropská) si váží méně starých lidí – některým lidem nevadí, že budou staří lidé umírat, když umírají jen starší.
Epistemologie – porozumět epidemii vyžaduje široké spektrum odborností. Filozofie má aspiraci pro spojení věd, je matkou speciálních disciplín, má funkci koordinační multidisciplinární.
Mnoho lidí nadále pracuje v kancelářích a nenosí respirátory – resp. nosí se jen když se odejde od stolu, malá část lidí je na home office. Je toto bezpečné ve srovnání s návštěvou prodejny nebo MHD? Jak dlouho větrat místnost, jak dlouho může být vir v místnosti po přítomnosti lidí?
Dr. David Anthony Procházka
Snažíme se pracovat v malých skupinách. Vedoucí pracovníci mají moc ovlivnit firemní kulturu a měli by zajistit prostředí, aby se v něm lidé cítili bezpečně. Když se necítí bezpečně, neodvedou kvalitní práci a dochází k ekonomickým ztrátám. Zdraví a ekonomika se ovlivňují navzájem.
Dr. Anna Helová
V kanceláři se může snadno dojít k přenosu, přenos není omezen na 2 m ani 15 minut, nákaza je velmi individuální. Bylo by třeba omezit kontakty na minimum, jíst např. venku, omezit body, kde se člověk může nakazit. Nevíme, jak rychle se nakazíme. Lidé jsou ochotnější přistoupit na opatření, když si myslí, že se jich epidemie týká. Pokud si myslí, že to nechytí, tak to berou jako „brnkačku“ a neřeší roušky, stigmatizují osoby, které opatření chtějí ve firmě dodržovat. Každý den je třeba zdůraznit, že pokud se budou dodržovat opatření, tak můžeme chodit do školy, do práce…
Je třeba táhnout za jeden provaz.
Dr. David Anthony Procházka
I v open space lze nainstalovat např. přepážky. Zaměstnanci mohou sami iniciovat u zaměstnavatele.
Dr. Pavel Ševčík
Větrání by mělo probíhat co nejdéle, přicházejí teplejší měsíce, bude se lépe větrat.
Vědci z Akademie věd ČR jasně říkají: Aerosoly se drží velmi dlouhou dobu, nejprve po vydechnutí jsou z dechu kapénky, do desetin vteřin se z nich stanou aerosoly, ty putují i 8 m a více jako oblak. Čím déle a čím větší je virová nálož, tím více je v oblaku viru a znamená to tak větší pravděpodobnost nákazy.