„V některých státech východní Evropy jsou méně rozvinuté takzvané postmaterialistické hodnoty – včetně úcty ke kvalitě každého lidského života jako hlavní hodnotě, kterou by měla reflektovat i politika,“ píše mimo jiné sociolog Daniel Prokop v eseji pod názvem Proč Východ prohrává s covidem na Novinkách.cz.
Daniel Prokop se v eseji poměrně podrobně zabývá rozborem současné epidemické situace a hovoří o vzniku této situace a o řešeních, která si politici k jejímu zvládnutí vybrali. Zmiňuje zde práci skupiny NERV a jejích návrhy, které naše vládnoucí garnitura přijala jen z malé části.
„Kontrola a represe se stále zaměřují podivnými směry. Policie kontroluje i běžkaře, ale klíčový dohled nad dodržováním karantény je minimální. A totéž platí pro podniky. V našem výzkumu Život během pandemie hlásí 14 procent zaměstnanců, že je zaměstnavatel vyzývá, aby nehlásili kontakty hygieně, aby se v případě nemoci netestovali na covid a aby ani v případě kontaktu s nakaženým či se symptomy nepřestali chodit do práce. Šestina lidí říká, že jim zaměstnavatel nedovoluje home office, byť by to šlo. Většina firem je zodpovědná, ale nezodpovědnou pětinu je potřeba penalizovat.“
konstatuje Prokop k dnes tolik zmiňovanému testování ve firmách.
Autor nabízí srovnání např. se skandinávskými zeměmi, zřetelně ukazuje v části eseje "Vícegenerační domácnosti" na zvláštní optiku „ochrany ohrožených skupin obyvatel“, mezi které patří senioři.
„Často omílaná idea, že místo potlačení viru stačí ochránit rizikové obyvatele, reálně předpokládala roztrhání vazeb a domácností milionů Čechů. Nikdy nedávala smysl, ale i ona přispěla k tomu, že jsme nekonali včas a dost razantně. Je také otázkou, zda jsou v tomto kontextu vůbec vhodná opatření typu uzavření vysokoškolských kolejí, kdy se studenti stěhují zpět k rodičům. A zda se výrazně větší část osvěty neměla zabývat právě bezpečným chováním ve vícegeneračních domácnostech.“
píše Daniel Prokop dále.
V eseji je kladen důraz také na ekonomickou stránku pandemie a autor zcela otevřeně hovoří o faktu, že některá včas přijatá, logická a vymahatelná opatření mohla být k ekonomice šetrnější než systém brzda-plyn, který je používán a ke zvládnutí problému příliš nevede.
Celý text eseje sociologa Daniela Prokopa je k přečtení zde.