V pravidelném webcastu Iniciativy Sníh se tentokrát k problematice dezinformací v době pandemie vyjádřili MUDr.Jaromír Šrámek, Mgr. et Mgr. Ing. Štěpán Bahník, Ph.D., MVDr. Aneta Pierzynová a PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. Dezinformace jsou totiž jedním z faktorů, které komplikují boj s pandemií, a my se s nimi setkáváme bohužel velice často.
1) Co je dezinformace?
„Dezinformace je šíření nepravdivých informací s cílem ovlivnit rozhodování lidí, kteří tyto informace přijímají, je to úmyslně lživá informace za účelem poškození.
Misinformace jsou neúmyslné, nesprávně podávané informace, nejsou šířeny systematicky ani úmyslně na rozdíl od desinformace.“
„Konspirační teorie vyvolávají v příjemci dojem, že za vším stojí spiknutí nějaké komunity (mimozemšťanů, společnosti/společností), př. za šíření koronaviru mohou 5G sítě, protože tyto sítě byly zrovna ve Wu-chanu instalovány pár týdnů před tím, než se rozšířily informace o koronaviru.“
„Fake news a hoax jsou úmyslně nepravdivé zprávy, které bývají šířeny, aby byly šířeny.
Hoax má zneklidnit, ale i pobavit. Fake news je ofenzivní, úmyslně připravená zdánlivě pravdivá zpráva, manipulace čtenáře, aby se nějak choval, např. svědectví zdravotních sester z nemocnic, které v utajení tvrdí, že je covid podvod a že se v nemocnicích nic neděje.Pro příklad lze ukázat zprávy, že vakcíny mění DNA, nošením roušek hrozí otrava oxidem uhličitým. Obě zprávy působí vcelku uvěřitelně. Může působit uvěřitelně, protože vakcíny od Pfizer a Moderny jsou RNA vakcíny, zde ale pravdu rozezná často jen odborník. Otrava oxidem uhličitým je něco, co může pro někoho dávat smysl. Pokud ale mohou v respirátorech pracovat zdravotníci a třeba lakýrníci dlouhodobě, pokud nemají problémy, není nutné předpokládat, že k otravě oxidem uhličitým bude docházet teď při ochraně proti infekci.
Z čeho takové informace vznikají? Zpráva dává smysl, můžu si jí relativně snadno doložit, vypadá to vědecky, mohu změřit oxid uhličitý měřákem při výdechu, budu mít důkaz, že se hromadí, plus pulsní oxymetr – manipulace, jak po nasazení respirátoru klesá saturace. Nejlepší takové zprávy jsou ‚polopravdy‘. Pokud uvěříme části, legitimizuje nám to celou zprávu.“
„Existuje mýtus o tom, že masivně narostou sebevraždy během epidemie covid. Ztráta zaměstnání, lockdown, osamocení a další údajné následky opatření, tyto věci jsou často uváděny jako ‚příčiny zvyšujícího se poštu sebevražd‘. Není však vůbec pravdou, že by sebevraždy převážily či měly takový dopad. Vyšla zcela seriózní studie, která se zabývala tím, kolik bylo v USA sebevražd. Množství sebevražd pokleslo o 5 % (tj. o 3000 lidí méně). Nevypadá to, že by dopad covidu byl natolik obrovský, že by v tomto směru zasahoval do lidského života a počet sebevražd se ‚znásobil‘.“
Studii v plném znění nabízíme zde.
Dr. Pierzynová
„Syndemie jsou biologické a sociologické interakce, které hrají roli při pandemii. Každá studie sleduje nějakou populaci. Pokud v ČR máme relativně velký lockdown, ale rodiny spolu udržují sociální vazby (př. on-line prostředí), může hrát větší roli obava z nemoci, komorbidita, zdravotní problémy, finanční ztráty – faktory pro náchylnost k onemocnění a dále pak je jednodušší podlehnout dezinformacím.“
Dr. Procházka
„Nárůst podnikatelů typu ‚šmejdi‘, kteří mají zaručené recepty za velmi zajímavé částky, například šampony proti covidu, detoxikace apod., to je poměrně běžný úkaz. Není to záležitost, která by byla pojena přímo s covidem, ale jsou to lidé, kteří i v minulosti takto působili, teď využívají obav lidí a nabízejí předražené nesmysly.“
2) Proč se dezinformace šíří? Komu prospívají? Proč je lidé šíří?
Nejsou šířeny primárním šiřitelem, zapojují se další lidé, jaké jsou k tomu důvody?
Dr. Šrámek
„Dost často dezinformace sdílí lidé v dobré víře. Lidem informace dává smysl, mohou mít pocit, že zachraňují, ‚otevírají lidem oči‘ , protože nějaké např. lobby jim ty informace zatajují.“
Ing. Bahník
„Někdo může být proti lockdownu kvůli politickému přesvědčení. Velký vliv je nedostatek kritického myšlení, zvažování dezinformací, nepřemýšlení nad věcí, lidé vidí zprávu, dezinformace je zaujme, nasdílí ji a nezamyslí se nad tím, jestli sdílejí pravdu. Nevěnují tomu dostatečnou pozornost.“
Dr. Procházka
„Velmi časté je dohledávaní informací jen podle toho, co se jim líbí a potvrzuje jim jejich názor, nehledají i informace protichůdné. Důležité je dohledávat si informace nejen ty, co si myslím, že jsou správně, ale i ty, co to rozporují.
U člena rodiny se zeptat, zda ‚existuje něco, co změní tvůj názor?‘ Pokud odpověď bude ‚ne‘, tak tam není prostor pro pomoc. Pokud ano, ukázat (pokud bude existovat) studii, je šance, že se změní názor. U covidových věcí se dají najít kvalitní a doložené studie.“
Dr. Pierzynová
„Záleží dost na původu dezinformace. Čím dříve se také zjistí, že člověk má tendenci podléhat dezinformacím, tím dříve je to potřeba řešit, než zajde do fáze konspirací. Je třeba najít zdroje, z nichž tento člověk čerpá, což je na dlouhé lokte.
Př. veterinární přípravky – Ivermectin. Lidé informaci o něm sdíleli ze zoufalství.Nepřipouštím si, že onemocním, pokud ano, hledám něco, co mě zachrání. Přípravek se shání i u veterinářů. Mám pocit, že nemám jinou šanci.“
3) Jaké máme obecné nástroje v boji proti dezinformacím?
Dr. Šrámek
„Medicína má v tomto výhody, formalizovaný způsob. Texty jsou dohledatelné. Stačí být opatrný, číst vědecké časopisy, brát to s rezervou, protože jedna studie jaro nedělá, systém jedné studie může být napaden. Stalo se to s Ivermectinem. Objevilo se mnoho balastních studií v naději a očekávání, že se objeví první lék.
Je zapotřebí důvěřovat odborné společnosti, nejlépe nadnárodní autoritě. U národních mohou být osobní vazby.
V případě Isoprinosine se zatím jedná o experimentální terapie s doporoučením z řad národních institucí. Nejsou pro něj však prozatím průkazné výsledky. Je třeba být zdrženlivý a počkat.“
Ing. Bahník
„Sdílet pravdivé informace je také cesta. U vyvracení deziformací může být problém, že si lidé zapamatují jen tu dezinformaci, ne ten text o jejím vyvrácení. Další je informovat předem např. o vakcínách – předejít dezinformace.“
Dr. Procházka
„Ministerstvo vnitra má centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Nikdy se rodinnému příslušníku nevysmívat, že věří dezinformacím. To nikomu nepomůže a kazí to zbytečně vztahy.“
4) Tak často podléháme dezinformacím či misinformacím. Je to tím, že nám chybí něco ve vzdělání? Nebo čím to je, že sdílíme takové zprávy? U misinformací chceme někomu pomoc, jsou nějaké další důvody proč se do toho zapojujeme?
Dr. Pierzynová
„Vzdělávání, je důležité celoživotní vzdělání v kritickém myšlení. Existují metody, jak se některými věci zabývat a které články hned zapíchnout jako nevěrohodné a neztrácet s nimi čas. Nehraje roli ‚výška‘ vzdělání. I vysokoškolák tvoří dezinformace, a to z různých důvodů, postupně tomu může dokonce propadnout. Za covid pandemie se ukázalo, že i lidé se základním vzděláním se orientují v kritickém myšlení dobře.
Osobní příklad - kuchař mi položil dotaz, zda může sledovat Kochův Institut, umí německy a velmi mě překvapil, že nesleduje česká média. Kochův institut lze samozřejmě doporučit, je to ústav, který za svá vyjádření a zprávy nese jistou odpovědnost.“
5) Mluví se o mezinárodním konsensu – odkud čerpat ověřené informace? Komu důvěřovat?
Dr. Procházka
„Například už zde byl uveden Kochův institut. V Německu je to multioborová rada, která pomáhá nyní v pandemii.“
Dr. Šrámek
„Něco jako jedna super instituce není, je třeba koukat na více institucí, které jsou velké a mezinárodně uznávané a důvěryhodné (odfiltrované od drobných fluktuací osobního přesvědčení někoho vlivného).
Například zde je Americká společnost infekčního lékařství. Většinou čím menší organizace, tím spíš je potřeba kouknout ještě někam jinam.
Čím více mozků – tím více se dobereme pravdy?
Čím více lidí se sejde, tím větší je šance, že budou výsledky na základě dat, ne na základě dojmů a přesvědčení jednotlivce.“
6) Jak poznat kvalitní zdroj? Jak najít experty – komu v ČR věřit?
Ing. Bahník
“Prvním aspektem je, že by to měli být experti v oboru, ke kterému se vyjadřují. Větší smysl dává, aby člověk sledoval odborníky na problematiku, která je aktuální než neověřené‚‚názory‘.
Druhým aspektem je to, jestli se naplňují predikce toho člověk v daném oboru – př. někdo řekne, že covid o Vánocích nebude – predikce nebyla založena na správném modelu, není to úplně v pořádku, ztrácí důvěryhodnost.
Třetí aspekt je vysvětlení toho člověka, jaký model k tomu požívá, někdy nemusí být pro laika snadno pochopitelný. Je zapotřebí vyhodnotit, zda metody modelu odpovídají realitě.
Důležitým je konsensus odborníků , zda tvrzení odborníka odpovídá konsensu např. nějaké světové organizace. Když říká někdo, že já jsem jediný, kdo tomu rozumí, já jsem jediný, kdo se v tom vyzná, je to podezřelé. Ano, někdy se to stát může, např. u nových objevů, ale obecně tomu tak není.“
6) V rodině dochází ke konfliktům – část rodiny sdílí konspirace – vir nevidí, nevěří, že existuje, nenosí roušky . . .
Dr. Procházka
„Pokud někdo pevně věří těmto dezinformacím, nemá smysl ukazovat další protinázory, být empatický. Když nepřesvědčím fakty, podívám se na to, co nejvíce vadí – např. je těžké nosit roušku. Je třeba přesvědčit, že nošení roušky v určitém prostředí a na omezenou dobu nikoho neomezuje. Zkusit zapůsobit na chování.“
Dr. Šrámek
"Důležité je primárně si nemyslet, že člověk, který propadne konspiraci, je hloupý, tak to nemusí vůbec být. Naopak může být velmi chytrý a vykonstruovat si důmyslnou obranu.“
Dr. Procházka
„Více lidí zůstává více doma, dostávají se více k mailům, sdílení nesmyslů. Musíme podat pomocnou ruku, vysvětlit např. jak řetězové maily fungují.
V případě třeba boje proti hoaxům říkat, že toto není jen můj názor, ukázat odkazy, příkladně hoax.cz, což je potvrzení toho, že je hoax špatně.»
Dr. Pierzynová
„Je to závod s časem. Do jisté míry čím více se obklopíte lidmi racionálně myslícími, tak vás ta komunita drží i ve věcech, kterým nerozumíte. Když jste laik v nějakém oboru, můžete se obrátit na někoho ze své komunity, kdo tomu rozumí.
Pokud někdo nikoho takového nemá, tak začne třeba sledovat dezinformátory, utvoří si názor a jiný názor k sobě už nepustí. To své zkreslení nikdy neuvidí. Není lepší cesty, než pracovat na sobě, na svém rozvoji.“
7) Zbytečné vyvolávání strachu. Co je správné? Někdo obviněn, že šíří strach, když např. ukazuje určitý graf vývoje epidemie . . .
Dr. Šrámek
„Když člověk prezentuje nějaké výsledky, které jsou podložené daty, nemůže to být vyvolávání strachu. Může to být špatně udělaná zpráva, ale ne vyvolávání strachu, protože je to podložené. Když někdo vezme nějakou informaci podloženou daty a k tomu přidá polopravdu, tak ano, může to být vyvolávání strachu. Člověk musí věc zvážit a snažit se ji pochopit.“
8) Na koho se lidé mají obrátit, i když si po všech doporučeních nebudou vědět rady?
Dr. Šrámek
„Sysifos nabízí poradní linku, kde se snažíme odpovědět. Trvá to dlouho, protože aktivních je pár lidí. Odpověď může přijít až za měsíc nebo za dva.
Přemýšlet, jak kdo reaguje, jaké má argumenty. Jít po primárních pramenech, medicína založená na důkazech, jít po studiích. Je to běh na hodně dlouhou trať.“
Dr. Procházka
„Iniciativa Sníh sbírá dotazy, snažíme se odpovídat, někdy to může trvat delší dobu.
Když někdo řekne, že ‚nevíme‘, neznamená to neodbornost, spíše naopak. Je to důležitější, než si hladit ego. Říct, že nevím, když nemám data, a je dobré si na data počkat až vyjdou relevantní studie.“
9) Veterinární (chovatelská) komunita očkuje zvířata, zastává očkování zvířat, někteří lidé nedoporučují očkování svých dětí, příbuzných – je na to psychologické vysvětlení?
Ing. Bahník
„Rozdíl mezi zvířaty a dětmi je především silnější rekce. U dětí může být výrazně vyšší emocionální reakce. Očkování je akce proti tomu nedostat nemoc, je vnímána psychologicky silněji, než pasivní reakce – nakazím se. Může to vést k tomu, že nepodstoupím riziko očkování, i když je malá pravděpodobnost jeho vedlejších účinků oproti pravděpodobnosti, že při nákaze na covid zemřu.“
Dr. Procházka
„Nějaké jevy vznikají za sebou nebo najednou. Korelace však není kauzalita, příčinný vztah může vypadat, že tam je, ale nemusí to tak být. Například globální oteplování x množství pirátů. Korelace zde je, ale ne kauzalita. Další příklad - data o prodeji zmrzlin x data o počtu utopených – zmrzlina způsobuje utopení. Stačí se zamyslet – data nejsou nesprávná, ale je potřeba se nad důvody zamyslet. Vymýšlíme si kauzální vztahy, které tam velice často vůbec nejsou.“
Ing. Bahník
„Příklad – lockdowny – způsobují úmrtí – vychází z časových řad – kauzalita je ale obrácená – když hodně roste počet nakažených, udělají se opatření a následně lidé umírají, protože umírají s jistým zpožděním po nákaze.“
Dr. Procházka
„Citace: ušák cz. Ze stránky Iluminátora. „Kdo nosí černé ponožky, má menší šanci chycení covidu.“
Děkujeme za velké množství dotazů. Každé 3 týdny se k tomuto tématu pokusíme vrátit.
Točíme pro vás videa o kritickém myšlení s krátkými radami, jak se nad věcmi zamýšlet.
Děkujeme, že nás podporujete, abychom podobná videa realizovali.