Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES) je vědecký poradní orgán Ministerstva zdravotnictví České republiky. Vydává stanoviska, zprávy a doporučení na základně současných vědeckých poznatků a integruje přitom pohledy různých oborů, včetně například ekonomie, humanitních věd a práva. Členové Iniciativy Sníh, kteří jsou zároveň součástí týmu MeSES, připravili o tomto webcast, jenž moderuje PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. V webcastu své názory sdělují MUDr. Petr Smejkal, prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., a prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc., kteří zároveň odpovídají na dotazy diváků.
1) Dotaz: Škola a kolektivní sport dětí – zákaz výuky a zákaz kolektivních sportů mi přijde jako neopodstatněný.
Ruth Tachezy
„Infekce mezi menšími dětmi se vyskytuje s menší virovou náloží, tudíž se méně šíří. Na druhou stranu existují modely, které ukazují, že záleží na situaci v regionu. Pokud je vysoká prevalence, bude infekce ve školách akcelerovat a docházet k šíření do populace, do rodin. Pokud je prevalence nízká, tak ve školách naopak bude infekce spíše mizet.
Musíme mít na zřeteli psychologická, sociologická hlediska, ekonomické důsledky. Školy jsou nyní nejdůležitější. Velmi opatrně jsme došli k názoru, že za striktních podmínek lze otevřít školy. Rotační výuka ze všech modelů vychází jako nejlepší možnost. Nyní je prevalence vysoká, doporučili jsme otevření prvního stupně škol a školky pro předškolní děti.
Po Velikonocích jsme nevěděli, jaká budou čísla. Bylo doporučeno včas říct na regionální úrovni, jak ty školy otevřít, pokud budou dodržována striktní opatření. Postupně se bude nákaza snižovat a pak se bude moci otevírat více. Postupná obnova života nastane pak i v jiných aspektech.
Rozhodně není možné doprovázet otevření škol něčím dalším.
Sport představuje problém. Ve škole jsou menší homogenní skupiny. Sport znamená mísení více dětí z různých škol, různých věkových skupin. Nákaza se šíří extrémně rychle. Příklad z rodiny - můj synovec se nakazil na běžkách, kdy se 5 minut bavil s pozitivní bezpříznakovou holčičkou, stáli od sebe 2 metry, byla to britská varianta, která je přenosnější.“
2) Sputnik V – je účinný proti novým mutacím? Jak se díváte na obcházení certifikace této vakcíny?
Zdeněk Hel
„Ne – bude poskytovat sníženou ochranu proti novým mutacím viru.
Naprostá většina vakcín je založena na původní variantě viru, ne na nových variantách. Vakcína nebyla proti nim designovaná. (brazilská, jihoafrická, britská... )
Jednotlivou účinnost můžeme jen odhadovat, máme nedostatek dat, zatím nebylo vakcinováno dostatek lidí v oblastech, kde se nové varianty šíří.
Výjimkou je Jihoafrická republika a vakcína Astra Zeneca, výsledky nevypadají dobře. Projevuje se nízká schopnost účinku vakcíny proti tomuto typu viru. U ostatních vakcín lze účinnost odhadnout pomocí referenčního viru, který je odlišný od SARS-CoV-2, je podobný HIV viru. Budeme sledovat jen proti-imunitní odpověď, není to živé, tedy není to zcela přesné, je to jen odhad. U mutací došlo ke změně spike proteinu.
Obcházení nutnosti certifikovat na území Evropy bez EMA je špatná cesta, nemůžeme vědět nakolik je nový lék bezpečný. Je to velice složitý a náročný proces. Oprávněné obavy jsou v tom směru, že jde o adenovirové vakcíny – Astra Zeneca, Sputnik V. S tímto typem vakcín je spojeno riziko vyšší srážlivosti krve. Musíme být opatrní. Nový typ vakcín s adenovirem byl testován zejména na zvířatech. Sputnik V má dva adenoviry, je zde možná riziko ještě vyšší než u Astra Zeneca, Sputnik V má lidské adenoviry. Mohlo by být velice nebezpečné, když Sputnik nebude prověřen dle vysokých standardů EMA.“
3) Jaká je kvalita testů ve školách, dá se říct, kolik nákazy dokáží zachytit?
Ruth Tachezy
„Jedná se o antigenní testy, které nejsou určeny pro asymptomatické jedince. Záchytnost u dětí bude nižší, podle způsobu odběru klesá míra záchytu, pakliže se použijí testy samoodběrové. Děti si ani nezasunou 2 cm štětičku do nosu. Snažili jsme se (MeSES) situaci změnit, chtěli jsme PCR testy do škol. Dělají se přístupné testy, výplachy, kloktání, žvýkací tampony, na sliny – dřívko – jsou to jednokrokové testy. Zrychluje se proces vyhodnocení, kapacity jsou připraveny být navýšené.
Aktuálně vysoutěžené testy jsou nekvalitní. Upozorňovali jsme na to. Záchyt bude relativně malý, ale nejvíce infekční jedince zachytí. Je to chyba, my jsme to komentovali, ale my nerozhodujeme, dáme jen odborné doporučení. Vytváříme seznam testů i za pomoci studentů, bude tak potenciální výběr pro použití a vytvoří se relevantní databáze z nezávislé studie. Následně vše předložíme MZČR.“
4) Lze dobře využít metodu „poolování“, kde se vzorky testují najednou a nemusí se testovat každý zvlášť?
Zdeněk Hel
„Ano, je to možné při nízké prevalenci viru, je to metoda, která ušetří mnoho materiálu a času a sníží cenu testování. Je to metoda přesnější, která odhalí 9 z 10 nakažených nehledě na symptomatičnost. PCR testy s neinvazivními odběry vzorků jsou důležité, PCR potřebuje méně vzorku než u antigenních testů. Žvýkačkové tampony se požvýkají, vzorky se dají do nádoby a hotovo.
Snažíme se prosazovat tento způsob testování ve školách, ale i jinde – pro všechny občany ČR.“
5) Jaký je rozdíl mezi MeSES a Iniciativou Sníh? Komu MeSES podléhá?
Petr Smejkal
„MeSES je mezioborová skupina pro epidemické situace. Proč jsme vznikli? Bezprostřední důvod je ten, že v lednu jsme se nemohli dívat, jak Ministerstvo zdravotnictví ČR asi z vyčerpanosti rezignovalo a lidé nedodržují opatření, ministerstvo říkalo, že s tím nic už neuděláme, máme tu britskou mutaci, je to na lidech... V tu chvíli jsme vznikli, něco se dělat musí.
Většina členů vyšla z Iniciativy Sníh. Iniciativa Sníh je jakoby parlament a MeSES je výkonná moc. Vzešli jsme z Iniciativy Sníh a jsme s ním stále spojeni, MeSES má větší provázanost na vládu.
Dementuji, že MeSES vznikl na iniciativě předsedy vlády. Ne, vymysleli jsme to sami. Nabízíme pomoc MZČR i přesto, že se k některým lidem zachovalo arogantně, někteří do toho jít nechtěli, ale nakonec řekli ano. Nepodléháme vládě, všichni členové jsou lidé z různých oborů, je to multioborová záležitost, protože epidemie má různé aspekty. Máme webové stránky, vydáváme pravidelně naše doporučení. Připravujeme další zprávy k očkování a k praktickým lékařům, snažíme se atakovat aspekty epidemie ze všech úhlů.
Jsem rád, že lidé vydrželi, ale začínají na nás vše svádět. Změnou ministra zdravotnictví epidemiologická skupina přestala fungovat, nyní čekají s jakými věcmi přijde nový ministr. My to děláme zadarmo, jediného člověka, kterého nám MZČR platí, je úžasná sekretářka, paní Irena, a máme jednou týdně půjčenou místnost. Přesto se do nás kope. My to neděláme pro politika(y), my to děláme pro stát. Lidé píší spoustu hejtů, vše se svádí na nás. Nebojte, my vydržíme. Nic jiného, co doporučujeme, za této situace doporučovat nemůžeme.“
Zdeněk Hel
„MeSES nepodléhá nikomu.
Nemáme žádné úvazky na MZČR, nedostáváme žádný plat, ani jinou odměnu, pracujeme pro občany, abychom jim pomohli. Nechceme být někdo, kdo pracuje pro nějakého člověka či politickou stranu, děláme vše na dobrovolné bázi – to jsou podmínky zahájení činnosti MeSES. Dáváme rady čistě odborné, nezávislé na politických krocích.“
6) Komu může MeSES něco přikázat a kdo ho bude poslouchat?
Petr Smejkal
„MeSES nemůže přikazovat, pouze může doporučovat.
Je normální, když se odborná věc oddělí od té politické. To tu vůbec nefungovalo. Každý politik přišel s něčím jiným. Proto jsme to chtěli oddělit, naše odborné vyjádření jsou vnímána. Vydáváme stanoviska veřejně, aby si je lidé mohli přečíst, ale přikazovat to nemůžeme. Teď politici říkají, že udělají vše, co jim řekneme, ale pořád ty nepříjemnosti s opatřeními tu jsou a hází je na nás. My ale pouze doporučíme, pošleme zprávy MZČR a též každé úterý ráno říkám tato doporučení i radě vlády pro zdravotní rizika, které jsem členem. Průnik odborného doporučení jde k MZČR a ode mě to jde i do rady vlády (pozor, není to vláda ČR). Hlavní propojení je s MZČR – chceme, aby řekli, o čem se chtějí poradit, a my jim říkáme, co je z odborného hlediska správně.“
7) Jaký je rozdíl mezi MeSES a Iniciativou Sníh?
Zdeněk Hel
„Iniciativa Sníh je spontánní iniciativa think-thank – diskuse, co je možno udělat, co nejlépe, aktivistická organizace – veřejnosti podávat vědecké informace, boj proti dezinformacím.
MeSES je nezávislá na komkoli i na Iniciativě Sníh. Odborníci si rozhodují jen mezi sebou. Iniciativa Sníh nám pomáhá, ale není zde žádné úkolování. Nezávislost je klíčová."
8) Známe úmrtnost na nigerijskou variantu? Dle věku a dalších aspektů apod.?
Ruth Tachezy
„Mluví se o nigerijské variantě, ta se ale objevila již dříve v různých částech světa. Nyní se probírá brazilská – konvergentní – sbíhavá, nepřivezla se ze zahraničí, ale vytvořila se zde jen stejná mutace při vysoké náloži v populaci. Tlak imunitního systému je podobný všude.
Jedna varianta vytlačuje druhou. Nelze říct, jestli ty varianty, o kterých mluvíme, budou natolik více přenosné, že vytlačí například britskou. V Jihoafrické republice se nevyskytovala britská varianta, nevíme jaký je potenciál této varianty, je třeba sledovat jihoafrickou a brazilskou variantu. Mohou vyústit v to, že ani již prodělaná infekce původním typem koronaviru či vakcinace nemusí zabránit nové infekci i s těžkým průběhem. Jiné rizikové skupiny, vyšší smrtnost - zatím nevíme. Všechny mutace mohou vést k tomu, že se budou infikovat jiné věkové skupiny nebo budou mít i vyšší smrtnost.“
9) Jaká je budoucnost?
Zdeněk Hel
„Lidé se domnívají, že se podaří naočkovat všechny a vir zmizí, ale tak to není. Bude běžně kolovat v populaci, bude to pravděpodobně podobné, jak s jinými koronaviry. Tělo nemá proti tomuto novému koronaviru vybudovanou imunitní reakci, bývá často nedostatečná a nepřirozená odpověď a destrukce tkáně. Je důležité naočkovat co nejvíce lidí, než se poprvé setkají s britskou variantou viru. A bude se muset udělat i očkování s novými variantami viru. Ve vědeckých časopisech se uvádí, že vakcinace na jihoafrickou variantu, která je vyvíjena – modifikována, polyvalentní vakcína z různých variant - vypadá, že působí i na ostatní varianty koronairu (brazilská, nigerijská… ).
Ve věkové skupině 40-50 let je více nemocných u brazilské varianty, bude se muset přeočkovat populace novým typem vakcíny, pravděpodobně pomůže proti všem typům virů.“
9) Školy – proč není jejich otevření spojeno s určitým datem, ale s incidencí týdenní nebo 14 denní?
Dagmar Dzúrová
„Incidence nám říká to, jaký je počet nových případů v populaci. K rozvolňování jsou důležitější než konkrétní data. Mělo by probíhat fázování otvírání společnosti, škol, v rámci MeSES jsme zaměřeni na školy. Předpokládají se tři fáze otevírání na základě 7 a 14denních incidencí – sečte se počet nových případů (nově nakažených) za 7/14 dní a vypočítá se to relativně k počtu obyvatel, většinou na 100 tisíc obyvatel. Je to lepší ukazatel, než jednodenní, kde hrozí výkyv (př. svátek, víkend), sedmidenní zahrnuje periodu a je to lepší číslo. Pro školy, což je téma hodně diskutované, jsme navrhli hodnoty 7 denních a 14 denních incidencí po regionech, ne plošně. Když je někde ohnisko, je zavřeno, když je situace někde dobrá, tak otevřené školy.“
10) Měla by být karanténa osob z různých oblastí, zahraničí – př. Zanzibar?
Ruth Tachezy
„Problém, který se u nás neřeší, a MeSES se k němu vyjádřila, je zabránění dovozu rizikových variant ze světa, navrhujeme karanténu bez ohledu na pozitivitu – 14 dní karanténa pro všechny a musí být kontrolována. Dodnes se ale nic neděje. Nikde kontrola na hranicích není. Testování před vstupem do letadla je důležité nejen pro pasažéry. Ale neznamená to, že nejste nakažen, symptom se může objevit poději. Snažíme se za MeSES zdůrazňovat, aby se to napravilo.“
11) K čemu se má do budoucna MeSES vyjadřovat? Široká škála odborností.
Petr Smejkal
„Bude se vyjadřovat k epidemii v ČR, k očkování, rozvolňování. Máme v této skupině právníka, sociologa, protože potřebujeme i tyto odbory. Díky ústavnímu právníkovi dr. Kyselovi byl udělán právní rozbor k situaci ‚10/20 osob‘ – pandemický zákon a jeho použití. Do budoucna se budeme věnovat pouze tomuto.
Vize do vzdálenějšího budoucna je navázat na tuto práci, šlo by využít při jakékoli katastrofě. Ale uvidíme, nyní chceme, aby ČR začala žít normálním životem. Když máme kliniky, vyjádříme se i ke klinikům apod.“
12) MeSES vznikl z Iniciativy Sníh, ale jsou zde i lidé, co nepatří do Iniciativy Sníh.
Petr Smejkal
„Vzniklo to na základě toho, že pár z nás mělo představu, že Iniciativy Sníh nestačí. Moje naivní představa je funkce MeSES jako mostu k exekutivě – my vám řekneme (z odborného hlediska), co uděláte, a vy to uděláte, protože nic jiného v tuto chvíli dělat nejde. Stanovisko pošle MeSES přímo ministrovi a ten se k tomu vyjádří. Naše podmínka byla, že k našemu stanovisku se musí vyjádřit.Příklad - MeSES nedoporučuje amatérské sporty, ministerstvo řekne, my to zatím respektujeme, nebo řekne, že my pouštíme sportovce, i když to MeSES nedoporučuje, ale řeknou proč a veřejně, aby to lidé viděli a věděli.“
13) Jak to vypadá s přeočkováním v následujících letech?
Zdeněk Hel
„Mezi jednotlivými typy vakcín jsou rozdíly – Astra Zeneca, Sputnik V, Johnson & Johnson mají adenovirový základ. Adenovir je bezpečný virus, kterým jsme infikováni mnohokrát za život, cca 50 jich je, je imunogenní, zesiluje naši imunitní reakci. Nevýhodou je fakt, že existují protilátky proti adenoviru jako takovému a vytváří se i proti každé vakcíně. Astra Zeneca – šimpanzí adenovir, Sputnik V – dva lidské adenoviry. U Johnson & Johnson stačí u očkování aplikovat jednu dávku. U druhé dávky tam hrozí, že se bude dělat imunita jen na adenovir, snižuje se účinnost vakcíny.
Není možné re-imunizovat znovu adenovirovou vakcínou, protože už budeme imunní proti adenoviru a nebude fungovat na část vakcíny proti koronaviru.
Je možné dostat vakcíny jiného typu – mRNA vakcína např. Kombinace vakcín proteinová + mRNA nebo adenovirová + mRNA je lepší – tzv. kombinační vakcíny – silnější je (buněčná) imunita. Dochází zde k řízené imunitní reakci. Kombinační vakcíny doporučuji, budou velice účinné.“
14) Jaký předpokládáte vývoj, když se nenaočkuje dost lidí? Co je dostatečné?
Ruth Tachezy
„Závisí to na 4 faktorech – kolik lidí se nakazilo, jaké je reprodukční číslo, na účinnosti vakcíny a roli zde hraje odhad, kolik by se mělo naočkovat lidí. (Dříve se odhadovala 70% proočkovanost). Teď hraje roli, zda přijdou nové varianty, bude třeba více proočkovat nebo pak doočkovat další vakcínou, jak říkal Zdeněk Hel – přeočkovat, když imunita ‚vyvane‘, změny viru – změněnou vakcínou. Toto není tragédie, to se děje, je to známý fenomén i u jiných vakcín – viz chřipka. Změna je zde (u chřipky) přitom dramatičtější a rychlejší. Přesná čísla říct ale nemůžeme."
Zdeněk Hel
„Původní míra předpokládala asi 65-70 % proočkovanost, nyní se to trochu změnilo. Nové varianty jsou více agresivní, snadněji přenosné, nyní se říká, že je třeba asi 80 % a možná i více. Budeme muset imunizovat i děti. Není se čeho obávat, děti velmi dobře fungují, jsou více rezistentní na negativní účinky vakcín, více než starší lidé. Chce to udělat osvětu.“
Na závěr David Anthony Procházka:
Děkujeme všem, zasílejte dotazy a očekávejte další webcasty, videa a užitečné informace..