Dopady pandemie můžou mít stejně obětí jako přímo covid-19, říká Dagmar Dzúrová

„Africké nebo asijské země využily při boji s pandemií své zkušenosti, my jsme na ni nebyli vůbec připraveni,“ řekla v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesorka Dagmar Dzúrová, odbornice na demografii z Přírodovědecké fakulty UK.

  • Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc. odpovídá také na další otázky, které položil MILAN ROKOS pro seznamzpravy.cz.
  • Počet obětí pandemie koronaviru přesáhl 1,5 milionu. V minulosti jsme měli už smrtelnější pandemie, například španělskou chřipku. Napadá vás nějaká paralela, co se týče geografického rozšíření a dopadů na životní styl?
  • Byla už nějaká epidemie v minulosti rozšířená až takto, prakticky v každém koutu světa?
  • Největší problémy dělá současná pandemie kupodivu těm nejvyspělejším zemím, zejména státům v Evropě a Severní Americe. Jak si to vysvětlujete?
  • Desítky tisíc obětí registrují ve Španělsku nebo Itálii, což nejsou populačně až tak velké země. Může se to nějak projevit na jejich demografii? Klesne tam třeba průměrný věk?
  • Je možné, že v zemích, kde zemřelo v přepočtu na počet obyvatel nejvíce lidí, ovlivní pandemie nějak výrazně i penzijní systém? Převážně umírají lidé staršího věku…
  • Očekává se, že přijde ekonomická krize srovnatelná s tou z roku 2008. Jaké demografické trendy od ní očekáváte? Klesne porodnost kvůli obavám lidí z budoucnosti?
  • Hodně se mluví i o zvyšování nerovností ve společnosti a o chudnutí už dnes chudých států. V jaké oblasti světa vidíte v tomto směru největší riziko?
  • Vy jste se letos podílela na studii, která zkoumala spojitost mezi onemocněním rakovinou a socioekonomickou situací. Předpokládám, že podobné studie budou vznikat i u koronaviru. Myslíte, že tam bude to propojení ještě užší?
  • Napadá mě zkratka, že nižší vzdělání vede k tomu, že o sebe lidé méně dbají, jsou častěji obézní. Právě to je jedním z přitěžujících faktorů…
  • Kromě toho můžou například přibývat sebevraždy kvůli krachům v podnikání. Myslíte, že nakonec v rámci těchto sekundárních dopadů pandemie může umřít víc lidí než letos na koronavirus?
  • Jak myslíte, že pandemie ovlivní do budoucna migraci?
  • Teď mluvíte o bezprostředních faktorech. Když se ale podíváme do budoucna, očekáváme ekonomickou krizi. Ta může způsobit v Evropě větší nezaměstnanost a menší vůli brát lidi, anebo naopak dopadne i na ty chudé země a vyvolá větší tlak na to, aby se sem dostali?
  • V USA postihla epidemie hodně nejchudší oblasti ve velkých městech, kde žije převážně černošské obyvatelstvo. Vidíte i u nás podobné případy, kdy se virus šíří v místech, která jsou na tom socioekonomicky nejhůře?
  • A závěrem, jaký průběh pandemie očekáváte u nás v nejbližší budoucnosti?

Odpovědi na otázky najdete na:

Dopady pandemie můžou mít stejně obětí jako přímo covid-19, říká Dagmar Dzúrová

Za edit a grafické zpracování zodpovídá Jana Kulhánková

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..