Dunning-Krugerův efekt: 7 fází zkresleného sebehodnocení a jak se s ním vyrovnat?

Dunning-Krugerův efekt je fenomén pojmenovaný podle psychologů Davida Dunninga a Justina Krugera, kteří toto chování popsali poprvé v roce 1999. Efekt odhaluje, proč někteří lidé s nižšími schopnostmi či znalostmi mají tendenci přeceňovat své kompetence. Podívala jsem se na 7 stádií tohoto efektu a zkusím přijít na to, jak se šesti.

Daniel D. Novotný se vyjádřil k této problematice otázkou: „Je to mimořádně rozšířený jev, i u velmi inteligentních a vzdělaných lidí. Mají sklon z toho, že znají nějakou oblast, okamžitě přeskočit na poučování o oblasti jiné. Co s tím?“

Takže jsem se nejprve zamyslela nad tím, zda se to týká i mě. Ne, že bych v něčem byla extra odborník a mluvila někomu do práce. Postupně jsem si ale identifikovala několik indicií, které by mi mohly ukázat, zda tímto efektem netrpím i já. Je možné, že občas podléhám pocitu začátečnického nadšení, což může být zpočátku matoucí, když jde o rozlišení mezi nadšením a opravdovým D-K efektem. Uznávám, že sebeposouzení vlastních kompetencí ve skutečnosti není tak jednoduché, jak se může zdát.

Jediná cesta, jak z toho ven, je doplnit mezery v kritickém myšlení a naučit se tak rozpoznat svou kompetenci.

„Jediný způsob, jak dokázat lidem jejich inkompetenci, je udělat z nich lidi kompetentní.“
David Dunning

V základu D-K efektu je skutečnost, že lidé potřebují určitou míru odbornosti, aby mohli správně hodnotit své vlastní schopnosti. Když někdo nemá dostatečnou odbornost nebo znalosti, může mít potíže správně posoudit, jak dobře něčemu rozumí. Tímto způsobem se mohou lidé dostat do cyklu samolibosti a přecenění svých dovedností, pokud jim chybí sebereflexe nebo zpětná vazba od ostatních.

1. Nadměrné sebeocenění

Někdy to vypadá, že jsou lidé s omezenými schopnostmi neuvěřitelně sebejistí. Právě zde začíná Dunning-Krugerův efekt. Lidé, kteří mají málo zkušeností nebo dovedností v určité oblasti, si často myslí, že jsou v ní velmi dobří. Nadměrné sebeocenění však vede k nerozvážným chybám a zanedbání skutečných znalostí.

Přílišná neadekvátní jistota vede k chybám v rozhodování o zásadních věcech

Lidé, často inteligentní, ale ovlivněni Dunning-Krugerovým efektem mohou rozhodovat o důležitých věcech, jako jsou finanční investice, politické procesy či zdravotní opatření, na základě nesprávného předpokladu, že rozumějí dané oblasti lépe, než je to ve skutečnosti. Toto lze pozorovat například u některých vládních činitelů.

Zajímavý článek na toto téma má například Notářská komora České republiky. Ta popsala D-K efekt z pohledu právnického. V okruhu nejen právním je známý příběh pána, který šel vyloupit banku s obličejem pomazaným citronem a vírou, že tím nebude vidět na kamerách a nepotřebuje kuklu, protože někde četl, že pokud použijete k napsání zprávy na papír citronovou šťávu (kyselinou citronovou) a nechá ji zaschnout, psaný text se stane téměř neviditelným. A aby byl text viditelný, je potřeba papír zahřát, což způsobí, že psaný text začne být vidět. Tedy milý zloděj proto usoudil, že polít se citronovou šťávou způsobí neviditelnost. Samozřejmě, že ho chytili.

2. Iluzorní nadřazenost: Žonglování s nesprávnými informacemi

Lidé postižení Dunning-Krugerovým efektem mohou působit, že všechno vědí, ale často s informacemi pouze žonglují. Iluzorní nadřazenost vytváří zdání, že sebehodnocení odpovídá realitě.

Jak poznáme, že před námi stojí osoba, která trpí iluzorní nadřazeností?

Vynechává důležité informace

Osoba může záměrně vynechat fakta, která by podkopala její tvrzení.

Selektivní zobrazení

Záměrně zdůrazňuje některé informace a ignoruje jiné, které jsou kauzálně spojené, což vede k zkreslenému pohledu na situaci. Řekne tedy A, ale již neřekne B.

Změna kontextu

Informace dává do nebo vytrhává z kontextu, který jim dává jiný význam, mnohdy s použitím oslího můstku. Bavíte se o počasí, o klimatických změnách a najednou třeba posloucháte, že za to všechno může Čína a její rozhánění mraků stíhačkami.

Použití polopravd

Používá kombinaci pravdivých a nepravdivých informací, aby osoba vytvořila zdání pravdy, ale ve skutečnosti klame. Například první část věty nebo první věta samotná bývá obecně pravdivá. Druhá část věty nebo věta druhá je již názor či přesvědčení, které je podáváno také jako pravda, ale pravda to již není.

Opakování nesprávných informací

Osoba může záměrně opakovat nesprávné informace v naději, že to bude považováno za pravdu, ačkoliv bylo opakovaně vysvětleno a fakticky dokázáno, že o pravdu nejde. Často tím taková osoba vlastně přesvědčuje také sama sebe a hledá „spojence“. Odborným termitem se tomu říká „Gaslighting“, který znamená zpochybňování nebo popírání skutečnosti. Drží se zkrátka hesla: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou.“

Přehnané generalizace

Extrémní zobecňování způsobuje, že informace vypadají jako univerzální pravda, i když tomu tak není. Svět není černobílý, abychom si hráli na „NIKDO“ nebo „VŠICHNI“.

Manipulace citacemi a zdroji

Jde o záměrné zkreslování citací nebo zdrojů tak, aby podpořily vlastní tvrzení. Je to podobné jako při změně kontextu, ovšem pouze se samotnými fakty. Předpokládejme, že existuje vědecká studie o účinku potravinových doplňků na lidské zdraví. Ta zjistila, že určitý doplněk má minimální nebo téměř žádný vliv na zdraví lidí. Manipulace citacemi a zdroji by mohla vypadat tak, že například ze skutečného výroku z vědecké studie: „Po pečlivé analýze dat jsme došli k závěru, že účinek zkoumaného doplňku na lidské zdraví je minimální“ se stane v rukách osoby trpícím D-K efektem věta: „Z vědecké studie vyplývá, že doplněk má účinek na lidské zdraví.“

Ignorování názorů a argumentů druhých

Osoba může záměrně ignorovat názory nebo argumenty druhých, aby působila, že má pravdu, a tímto způsobem může vytvořit zdání, že vlastní názor je jediný platný a že ostatní názory jsou nepodstatné nebo nesprávné.

Pokud argumenty taková osoba nemůže ignorovat, sahá po obranných mechanismech, ve smyslu, že zpochybňuje zdroj místo toho, aby se soustředil na obsah, mění téma konverzace, míchá do diskuze emoce, snaží se podkopat charakter pisatele, aby zmenšil věrohodnost obsahu oponentova tvrzení, nikoliv tedy obsah, jak by bylo logické. Argumentuje názory ostatních či „VŠECH“, například, že všichni si myslí, co osoba sama, nebo i přes argumenty a vysvětlení se osoba stále vrací k tomutéž a tvrdí stále totéž i přes to, že dostala faktické informace. Nové informace často ignoruje.

Může se ale také stát, že osoba jen nedostala zpětnou vazbu. Prostě osobě nikdo neřekl, že se mýlí, a sama na to nepřišla. I to se děje. Pokud však osoba bez zpětné vazby začne argumentovat, že to neví, protože mu to NIKDO neřekl, nezbavuje se tím odpovědnosti za to, jaké informace šíří.

Neschopnost rozpoznat složitost

Některá témata nebo oblasti našeho zájmu jsou velmi složitá a vyžadují pokročilé znalosti pro pochopení. Lidé s omezenými znalostmi mohou podcenit složitost těchto témat a mylně si myslet, že je dokáží zvládnout bez problémů. Ne vše se dá zkrátit na citát nebo vysvětlit v jedné větě či jednom odstavci. Mozek si pak tedy domýšlí z toho, co zná, a tak mohou vznikat dezinformace nebo misinformace či k nám může pronikat zcela záměrná „lživá propaganda“.

Pokud máte podezření, že někdo žongluje s informacemi, prověřte si zdroje, které osoba předkládá, pokud už je předkládá, jako že často je ani nepředkládá. Hledejte více úhlů pohledu a věnujte pozornost celkovému kontextu konverzace. Prostě mějte nadhled, ať se z toho nezblázníte.

3. Neznalost o vlastní inkompetenci: Skrytá propast ve znalostech

Ti, kteří nevědí, co nevědí, mají tendenci přeceňovat své dovednosti a domnívat se, že vědí vše či hodně. Kdo byl někdy v knihovně, jistě zažil pocit nekonečného oceánu informací, které běžný smrtelník nemá šanci zpracovat.

Lidé, kteří neví, že neví často ani neví, že ostatní ví. To, že jiní ví, také nejsou schopni poznat. Jinými slovy:

"Pro hloupého každý hloupý."
Forest Gump

Zajímavost mimo téma: Přáli byste si paměť jako slon, abyste byli v co nejvíce oblastech co nejvíce kompetentní? Existují lidé, kteří si pamatují úplně všechno, co v životě kdy viděli, zažili, přečetli. Tomu se říká autobiografická paměť. Že je to záviděníhodné? Vyvedu vás z omylu. Výhra to prý není. Prý je to spíše trápení. A že s takovou pamětí se alespoň vyhnete falešným vzpomínkám? Tak o vlivu falešných vzpomínek přemýšlel už Zikmund Freud v otázce prožití traumatických událostí.

4. Očekávání vysokých úspěchů: Chybné prognózy výkonu

Dunning-Krugerův efekt vede k chybným či příliš vysokým očekáváním. Ti, kteří mají omezené schopnosti, často očekávají úspěchy, které jsou v reálu nedosažitelné. Můžou to být nadšenci jako já. Taky teď píši o něčem, co jsem oficiálně nestudovala. Rozdíl je v tom, že každé slovo, které zde píši, můžu podložit důkladným výzkumem a studiem dostupných zdrojů. I když jsem nadšenec a neoficiální samouk, snažím se zajistit, aby mé názory a informace byly opřeny o důkazy a fakta, abych se vyhnula podlehnutí Dunning-Krugerovu efektu a zbytečnému nadhodnocení svých schopností napsat tento článek.

5. Odpor vůči zpětné vazbě: Přetrvávající kognitivní slepá skvrna

Lidé s Dunning-Krugerovým efektem mohou ztrácet zájem o zpětnou vazbu, protože věří v přesnost svých znalostí. To vede k neschopnosti odhalit a překonat své nedostatky.

To, jak se někteří lidé bouřlivě brání jakékoliv zpětné vazbě, je jakési zlé kouzlo D-K efektu. Lidé tímto kouzlem očarovaní si naivně myslí, že všechno vědí přesně tak jak je, takže jim nikdo nic nemusí radit. Vždyť VÍ SVÉ! Tento jev je spojen s konceptem „slepé skvrny“, kdy osoba nevidí své vlastní chyby a nedostatky.

Proč se tak strašně brání? No, úplně se jim nelíbí představa, že by se mohlo ukázat, že vlastně nejsou tak šikovní, jak si myslí! Raději zůstávají v iluzi, že jsou top, než aby čelili pravdě: že můžou dělat chyby a neví VŠECHNO. Procesy, které vedou k rozhodnutí popřít fakta, jsou velmi často na podvědomé úrovni.

Lidé, kteří trpí „slepou skvrnou“ ví své, což pro ně znamená, že ví všechno.

K polepšení ale vede těžká cesta. Člověk by měl být skromný, otevřený ke kritice a hlavně ochotný se pořád učit nové věci. Musí pochopit, že třeba nebude vždycky ten nejchytřejší v místnosti a že to není žádná hanba. Naopak, člověk roste, jakmile si uvědomí své slabosti a začne se s nimi vypořádávat.

6. Výzva přijímat pomoc: Odmítání odborné rady

Odborníci mohou narazit na odmítání svých rad těmi, kteří jsou postiženi Dunning-Krugerovým efektem. Nedostatek pokory a neuvědomění si vlastní „nevševědoucnosti“ může bránit v učení se od těch, kdo mají lepší znalosti, a tak osoby odmítají rady a názory odborníků, a to i tehdy, když jsou v oblasti nedostatečně kompetentní.

Co s tím?

7. Cesta k lepšímu sebehodnocení: Vzestup k odbornosti

Prevence Dunning-Krugerova efektu spočívá ve skromném sebehodnocení, otevřenosti k učení od ostatních a neustálém zlepšování. Postupem času může každý překonat zkreslení svého sebehodnocení. Čestně! Jako že já jsem já.

Další zdroje: