Mýty o autismu: Co nezpůsobuje autismus a jak tyto omyly vznikly

Autismus je komplexní neurovývojové onemocnění, jehož přesné příčiny nejsou dosud zcela objasněny. Vědecký výzkum však ukázal, že se jedná o poruchu se silným genetickým základem. Bohužel, kvůli nepochopení autismu a jeho původu se v minulosti rozšířila řada mýtů, které vedly nejen ke zbytečné panice, ale také k poškození důvěry ve vědu a medicínu. V tomto článku se podíváme na nejrozšířenější mýty o příčinách autismu a vysvětlíme, proč jsou nepravdivé.

Vakcína MMR a autismus aneb jak úmyslný podvod změnil svět

Tento mýtus je pravděpodobně nejznámější a nejnebezpečnější dezinformací spojenou s autismem. Jeho původ sahá do roku 1998, kdy britský lékař Andrew Wakefield publikoval studii v prestižním lékařském časopise The Lancet. Studie tvrdila, že by mohla existovat souvislost mezi vakcínou MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám) a autismem u dětí.

Problém? Studie byla od počátku velmi vadná. Byla provedena pouze na 12 dětech, což je extrémně malý vzorek, který není dostatečně vědecky průkazný. Navíc se později ukázalo, že Wakefield záměrně manipuloval s daty a část výsledků si vymyslel, zatímco se snažil využít vyvolanou paniku kolem MMR vakcíny k finančnímu zisku.

Vyšetřování Wakefieldovy studie v roce 2004 odhalilo možné vědecké podvody, neetické zacházení s dětmi a Wakefieldův střet zájmů v souvislosti s jeho zapojením do žaloby proti výrobcům MMR vakcíny. Na základě těchto zjištění zahájila GMC vlastní řízení zaměřené na etiku výzkumu a disciplinární komise veřejně přezkoumávala lékařské záznamy dětí.

Mohlo jít o omyl či neúmyslné pochybení? Těžko. K sepsání studie tak, aby dosáhl požadovaných výsledků, muselo být vynaloženo značné úsilí a pečlivé plánování: všechny nesrovnalosti směřovaly stejným směrem a zkreslení bylo hrubé.

Wakefield navíc dostal dostatek příležitostí buď zopakovat výsledky své studie, nebo přiznat chybu. Odmítl obojí.

V roce 2010 byla jeho studie stažena z The Lancet a Wakefield přišel o lékařskou licenci. Následující desítky studií, včetně těch zahrnujících stovky tisíc dětí, opakovaně prokázaly, že neexistuje žádná souvislost mezi vakcínami a autismem. Bohužel, škoda již byla napáchána a Wakefieldův podvod vedl k poklesu důvěry ve vakcinaci, což způsobilo nárůst výskytu spalniček a dalších nemocí, které byly předtím pod kontrolou.

Zdůrazněme - jedná se tedy o účelový podvod, který byl odhalen a vyvrácen studiemi na velkých skupinách dětí a přesto této informaci stále věří velké množství lidí a chtějí tuto hypotézu stále znovu přezkoumávat.

Ostatní vakcíny

Odpůrci vakcín často tvrdí, že MMR vakcíny možná byly zkoumány, ale ostatní vakcíny ne. Není to pravda. Souvislost mezi autismem a různými vakcínami byla zkoumána opakovaně. Nejvíce pozornosti se kvůli výše uvedenému věnovalo MMR vakcíně, ale vědci se zabývali i dalšími vakcínami a s nimi souvisejícími faktory, jako jsou:

Thiomersal v dětských vakcínách

  • Thiomersal je konzervační látka obsahující ethylrtuť, která se dříve používala v některých vakcínách k prevenci kontaminace bakteriemi.
  • V roce 1999 bylo rozhodnuto thiomersal odstranit ze všech dětských vakcín ve Spojených státech jako preventivní opatření, přestože neexistovaly důkazy, že by způsoboval autismus.
  • Po jeho odstranění však míra autismu nadále stoupala, což ukázalo, že thiomersal nemohl být příčinou.
  • Velké epidemiologické studie nezjistily žádný rozdíl v míře autismu mezi dětmi, které dostaly vakcíny s thiomersalem, a těmi, které dostaly vakcíny bez něj.

Další dětské vakcíny (hexavakcína, DTP, hepatitis B, chřipková vakcína apod.)

  • Bylo zkoumáno, zda některá jiná vakcína než MMR nesouvisí s autismem.
  • Žádná z těchto studií neprokázala spojitost mezi autismem a jakoukoli jinou vakcínou.
  • Například studie publikovaná v The Journal of Pediatrics v roce 2013 analyzovala zátěž imunitního systému u dětí, které dostaly více vakcín, a nezjistila zvýšené riziko autismu.

Počet vakcín a "přetížení imunitního systému"

  • Někteří lidé tvrdili, že děti dostávají příliš mnoho vakcín najednou, což by mohlo způsobit neurologické problémy včetně autismu.
  • Tato teorie byla vyvrácena výzkumy, které ukázaly, že dětský imunitní systém je schopen zvládnout mnohem větší antigenní zátěž, než jakou představují očkovací schémata.
  • Studie porovnávající děti, které dostaly více vakcín najednou, s těmi, které dostaly vakcíny rozložené v čase, neprokázaly žádné zvýšené riziko autismu.

Všechny dostupné vědecké důkazy ukazují, že žádná vakcína ani žádná složka vakcín (včetně thiomersalu) nezpůsobuje autismus. Tento mýtus byl vyvrácen rozsáhlými epidemiologickými studiemi v různých zemích. Autismus je neurovývojová porucha s genetickými a možná i některými environmentálními faktory, ale vakcíny mezi ně nepatří.

2. Mýtus: Rodičovský styl výchovy, tzv. „chladné matky“

Jedním z nejrozšířenějších mýtů, který dominoval v první polovině 20. století, byla teorie "chladné matky" (refrigerator mothers). Tento mýtus tvrdil, že autismus je důsledkem emocionálního a psychologického zanedbání dítěte, zejména ze strany matky.

V roce 1943 americký psychiatr Leo Kanner popsal autismus jako "syndrom infantilního autismu" a jeho diagnózu přisoudil nepřirozenému chování rodičů, přičemž měl za to, že matky těchto dětí byly emocionálně "chladné" a "odcizené".

Teorie chladných matek je často spojována i s prací rakousko-amerického psychologa a psychoterapeuta Bruno Bettelheima, který se stal jedním z nejznámějších zastánců této teorie v 50. a 60. letech 20. století. Bettelheim ve své době vycházel z psychoanalytických teorií a tvrdil, že příčinou autismu je především nedostatečná nebo "chladná" péče matky.

Bruno Bettelheim a jeho teorie chladné matky

Historie:

  • Bruno Bettelheim byl známý svou psychoanalytickou prací a byl jedním z největších propagátorů teorie, že autismus vzniká v důsledku neúplné, emočně vzdálené nebo "chladné" péče matky. Podle jeho teorie byly matky dětí s autismem často popisovány jako emocionálně nedostupné, chladné a nezainteresované v potřebách svých dětí. Bettelheim tvrdil, že děti s autismem se uzavírají do svého světa, protože je to reakce na "chladnost" a "odcizení" matky.
  • Bettelheim tuto teorii popularizoval zejména ve své knize "The Empty Fortress: Infantile Autism and the Birth of the Self" (1967), kde se zaměřil na psychologické příčiny autismu a obvinil matky z neochoty nebo neschopnosti navázat citové pouto s jejich dětmi. Tato kniha měla významný dopad na veřejné vnímání autismu v 60. letech.

Léčba autismu podle Bettelheima:

  • Bettelheim, který byl ředitelem psychoanalytického institutu pro autistické děti, se pokusil o léčbu autismu tím, že přijal psychoanalytický přístup. Dětem, které byly diagnostikovány s autismem, doporučoval intenzivní a dlouhodobou psychoanalytickou terapii.
  • V tomto rámci se Bettelheim snažil "léčit" autismus tím, že se soustředil na "obnovu" vztahů mezi dítětem a matkou. V některých případech doporučoval terapii, při níž byla matka vnímána jako klíčová postava, jejíž změna v přístupu k dítěti měla vést k "uzdravení" dítěte. Mnoho dětí se podle něj mělo stát schopnými navázat sociální vztahy a vyjádřit své emoce.

Důsledky teorie chladných matek

  • Teorie chladných matek byla v té době přijímána a byla široce populární, což vedlo k tomu, že matky dětí s autismem byly veřejně stigmatizovány. Byly obviňovány za způsobení autismu, což vedlo k obrovskému stresu a pocitu viny. Tato obvinění byla pro mnoho rodin devastující.
  • Tato teorie se rozšířila v psychologických kruzích a ovlivnila přístup k léčbě autismu, který se zaměřoval na změny v chování rodičů, místo toho, aby se soustředil na neurobiologické a genetické příčiny autismu.

Kritika a vyvrácení teorie

  • Postupem času byla teorie chladných matek vyvrácena. Bylo prokázáno, že autismus má především genetické a neurobiologické příčiny, které nesouvisí s výchovou nebo emocemi rodičů. Vědecké studie ukázaly, že matky dětí s autismem nejsou více emocionálně "chladné" než matky dětí bez autismu.
  • Kritika Bettelheimova přístupu přišla nejen od odborníků v oblasti autismu, ale i od samotných rodičů, kteří se cítili zraňováni a stigmatizováni jeho teoriemi. Dnes je Bettelheimova teorie považována za neetickou a vědecky nepodloženou.

Teorie chladných matek, která byla silně propagována Bruno Bettelheimem, měla v minulosti obrovský vliv na veřejné vnímání autismu a léčebné přístupy. Dnes je tato teorie považována za zastaralou a nepravdivou, přičemž moderní výzkumy ukazují, že autismus je neurovývojová porucha s genetickými a biologickými základy. I přesto však Bettelheimova práce na téma autismu zůstává součástí historického vývoje porozumění této komplexní poruše.

3. Mýtus: Kasein a lepek

Někteří lidé věří, že konzumace lepku (běžně se nacházejícího v obilninách) a kaseinu (bílkoviny v mléčných výrobcích) způsobuje autismus nebo zhoršuje jeho projevy. Tato teorie vznikla v důsledku nepodložených tvrzení, že autistické děti mívají problémy s metabolismem těchto látek. Vědecké studie však neprokázaly žádnou souvislost mezi příjmem lepku a kaseinu a autismem.

Dezinformace o autismu, podobně jako jiné chybné a nepravdivé domněnky, mohou mít škodlivé důsledky. Místo víry v nepravdivé a nepodložené teorie je důležité se spolehnout na vědecké metody, zdravý rozum a podporovat pochopení autismu na základě ověřených faktů, nikoliv stále znovu recyklovaných mýtů.

-sm-

Zdroje:

·  Dánská kohortová studie (2019):

  • Autoři: Anders Hviid, Jørgen Vinsløv Hansen, Morten Frisch, Mads Melbye​
  • Název studie: "Measles, Mumps, Rubella Vaccination and Autism: A Nationwide Cohort Study"​WSJ
  • Publikováno v: Annals of Internal Medicine​
  • Shrnutí: Tato rozsáhlá studie sledovala 657 461 dětí narozených v Dánsku mezi lety 1999 a 2010. Výsledky neprokázaly žádnou souvislost mezi očkováním vakcínou MMR a rizikem vzniku autismu.​
  • Odkaz na studii: https://www.acpjournals.org/doi/10.7326/M18-2101

·  Meta-analýza observačních studií (2014):

  • Autoři: Luke E. Taylor, Amy L. Swerdfeger, Guy D. Eslick​
  • Název studie: "Vaccines are not associated with autism: An evidence-based meta-analysis of case-control and cohort studies"​
  • Publikováno v: Vaccine​WSJ
  • Shrnutí: Tato meta-analýza zahrnovala deset observačních studií s celkovým počtem více než 1,2 milionu dětí. Výsledky ukázaly, že očkování, včetně vakcíny MMR, není spojeno se zvýšeným rizikem autismu.​
  • Odkaz na studii: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0264410X14006367

·  Studie z USA (2015):

  • Autoři: Anjali Jain, MD; Jaclyn Marshall, MS; Ami S. Buikema, MPH; Tim Bancroft, PhD; Jonathan P. Kelly, PhD; Craig J. Newschaffer, PhD​
  • Název studie: "Autism Occurrence by MMR Vaccine Status Among US Children With Older Siblings With and Without Autism"​
  • Publikováno v: JAMA​
  • Shrnutí: Studie analyzovala data od 95 727 dětí s cílem zjistit, zda očkování vakcínou MMR zvyšuje riziko autismu, zejména u dětí s rodinnou anamnézou tohoto onemocnění. Výsledky neprokázaly žádnou souvislost mezi vakcínou MMR a autismem.​
  • Odkaz na studii: https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2275444

·  Finská studie (2002):

  • Autoři: Mika G. Patja, Heikki Peltola, Irja Leinikki, Annamari Valle, Juhani Davidkin, Tuija Paunio​
  • Název studie: "Serious adverse events after measles-mumps-rubella vaccination during a fourteen-year prospective follow-up"​
  • Publikováno v: The Pediatric Infectious Disease Journal​
  • Shrnutí: Tato dlouhodobá studie sledovala nežádoucí účinky po očkování vakcínou MMR u více než 500 000 dětí ve Finsku. Studie nezjistila žádnou souvislost mezi vakcínou MMR a autismem.​
  • Odkaz na studii:https://journals.lww.com/pidj/abstract/2000/12000/serious_adverse_events_after_measles_mumps_rubella.2.aspx

·  Britská studie (1999):

  • Autoři: Liam Smeeth, Andrew J. Hall, Richard G. D. Peckham, John P. H. Fine, Elizabeth Miller​
  • Název studie: "A case-control study of autism and mumps-measles-rubella vaccination using the general practice research database: Design and methodology"​
  • Publikováno v: BMC Public Health​
  • Shrnutí: Studie využila databázi britských praktických lékařů k analýze možného vztahu mezi vakcínou MMR a autismem. Výsledky neprokázaly žádnou souvislost mezi očkováním a autismem.​
  • Odkaz na studii: https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2458-1-2

·  Studie publikovaná v časopise Pediatrics (2004):

·  Studie publikovaná v časopise Pediatrics (2010):

Studie publikovaná v časopise Vaccine (2007):

·  Studie publikovaná v časopise Pediatrics (2018):

·  Studie publikovaná v časopise The Journal of Pediatrics (2013):

  • Autoři: Frank DeStefano, MD, MPH; William W. Thompson, PhD; et al.​
  • Název studie: "Increasing Exposure to Antibody-Stimulating Proteins and Polysaccharides in Vaccines Is Not Associated with Risk of Autism"​
  • Publikováno v: The Journal of Pediatrics
  • Shrnutí: Tato studie zkoumala, zda celková expozice antigenům z vakcín v prvních dvou letech života souvisí s rizikem vzniku autismu. Výsledky ukázaly, že vyšší počet podaných antigenů nebyl spojen se zvýšeným rizikem poruch autistického spektra.​
  • Odkaz na studii: https://www.jpeds.com/article/S0022-3476(13)00144-3/fulltext

Studie publikovaná v časopise The Journal of Pediatrics (2010):

Jedním z významných odborných článků kritizujících teorii "chladné matky" je práce amerického psychologa Bernarda Rimlanda z roku 1964:

·  Název: "Infantile Autism: The Syndrome and Its Implications for a Neural Theory of Behavior"​

·  Autor: Bernard Rimland​embryo.asu.edu+1Vox+1

·  Publikováno: 1964​

·  Shrnutí: V této publikaci Rimland zpochybnil tehdy převládající názor, že autismus je důsledkem chladného a odtažitého chování matek. Na základě svých výzkumů a pozorování navrhl, že autismus má biologický základ, konkrétně neurologické a genetické příčiny, čímž položil základy pro moderní chápání této poruchy.

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..