Očkování proti covid-19 z pohledu filozofie

Není na problém názor ten, aby se líbil lidem všem, říká jedno poupravené přísloví, které můžeme aplikovat na situaci , ve které se nachází v současnosti každý člověk, který je odpovědný za více či méně úspěšné očkování proti covid-19.

Politici, vlády, ale i odborníci na celém světě vytvářejí očkovací strategie a stává se, že nejsou úspěšné, protože důvěru v cokoli “státního” narušuje chaos vytvářený často výše jmenovanými. Na Lidovkách.cz píše ve svém Monitoru Jan Macháček velice zajímavě filozofickým stylem o důvěře v elity, která je nejen v USA na bodu mrazu, ale také o různých úhlech etických a filozofických pohledů na záležitost, která se nás bytostně týká. 

Řada komentátorů, ale i odborníků od filozofie prchá do světa chladných čísel a statistik, zdá se ale nemožné posuzovat věci jen technokraticky. Jan Macháček velice hezky předkládá čtenáři to, o čem mnozí nechtějí často přemýšlet, protože to považují za jakýsi zbytečný výlet mimo praxi a neutěšenou situaci.

Macháček cituje a posléze rozebírá sloupek ekonomického a vědeckého komentátora Bloombergu Tylera Cowena, který se zabývá složitostí argumentací ohledně vakcinace v různých politických prostředích, což je část článku věnovaná spíše technokratickému přístupu nejbližšímu politickým reprezentacím a následně cituje Johna Autherse, který rovněž pro Bloomberg nastoluje otázku různých pohledů na samotný systém očkování a klade vedle sebe dvě filozofické veličiny Immanuela Kanta a Johna Stuarta Milla. Oba uvedení pánové patří ke klasikům světové filozofie a jejich úvahy mají nadčasovou platnost ve všech oborech lidského konání

Dva rozdílné náhledy filozofie mohou vést k jednomu výsledku

Je to jako na našem obrázku, každý z nich se dívá na celou věc ze své "strany", Kant očima osvícenského filozofa a druhý pohled je Millemův, který reprezentuje viktoriánské liberály. Ale každý ten pohled v sobě obsahuje určité etické kličky, každý pohled má svá pro a proti. Otázkou je, zda se řídit striktně jedním pohledem nebo si vybrat to dobré z obou názorů a vytvořit schéma, které by neznevýhodňovalo a neupřednostňovalo nikoho, ač takové schéma je více než složité? To ale záleží na vůli jak politické, tak občanské, protože občané nejsou v této době ochotni akceptovat jakákoli slova svých vlád. Je to dáno častokráte neochotou politiků komunikovat srozumitelně a vysvětlovat. Ne vyhrožovat a malovat na růžovo, vytvářet konstrukce, které se často rozpadnou ještě před dostavěním. Občané mohou ale sami spolurozhodovat, seznámit se v rámci dnes hojně vedených debat s různými pohledy na vakcinaci samotnou a tlačit na zvolené představitele, aby začali na zcela novou a vážnou situaci nahlížet nejen skrze dveře svých pracoven a data na svých psacích stolech, ale daleko hlouběji, Není to věc, na kterou není čas. Mělo by to být přirozené.

"Osvícenský filozof Immanuel Kant tvrdil, že vždy musíme nahlížet na lidi tak, že lidé jsou cílem sami o sobě, ne prostředkem k něčemu. To znamená dát prioritu těm nejstarším a domovům důchodců."

Tímto přístupem se řídí řada vlád, ale to neznamená, že je jediný správný. Mnoho států USA se například řídí spíše pohledem Millovým a ten říká v následující.

"Začít se má těmi, kdo mohou virus nejvíce chytit a nejvíce šířit, i když je smrtnost v jejich případě nízká. Začít se má lékaři a zdravotníky, následovat mají vězni a pak profese, které jsou v kontaktu s nejvíce lidmi."

Jak píše dále Macháček v článku, řešení morálních dilemat se zatím dost úspěšně vyhýbáme. Je to strach navodit téma, které by rozproudilo možná trochu hlasitou společenskou diskuzi? Nebo jde o bagatelizaci vlivu humanitních věd na řešení současné situace? Mělo by ale být na pořadu dne. Jedině tak lze dojít k závěru, který bude obecně přijatelný a zabrání různým excesům, kterých jsme byli svědky na jaře a dnes vyvstanou v jiné podobě a snad i silněji, což není dobrou zprávou.

Celý článek Jana Macháčka zde, Lidovky.cz : https://www.lidovky.cz/monitor-jana-machacka/machacek-bez-filozofie-covid-neporazime

Autor článku: Tomáš Kulhánek