Očkování pomáhá imunitnímu systému lidského organismu překonat onemocnění. Ve velké většině případů očkování zabrání tomu, aby se lidé nemocí vůbec nakazili.
V některých případech může dotyčná osoba po očkování ještě onemocnět, ale průběh onemocnění je mírnější a zotavení rychlejší.
Příklad chorob, proti kterým se očkuje
- hepatitida b
- lidský papilomavirus
- chřipka
- spalničky, příušnice a zarděnky
- dětská obrna
- tetanus
- tuberkulóza
Lepší ochrana pro všechny
U očkovaných osob je méně pravděpodobné, že infekční onemocnění přenese na jiné, takže očkování může přispět k ochraně těch, kteří sami očkováni nebyli. Jedná se například o
- kojence
- děti
- seniory
- osoby s oslabeným imunitním systémem, např. pacienty s rakovinou
Pro tyto skupiny je prospěšné očkování ostatních, jelikož onemocnění se pak nemůže ve společnosti šířit.
K vytvoření této tzv. kolektivní imunity je zapotřebí vysoký počet očkování. Když je totiž očkován vysoký počet osob, řetězce přenosu se přeruší. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) musí být například k tomu, aby se zabránilo dalšímu šíření spalniček ve společenství, očkováno 95 % obyvatel.
Snížení zátěže obyvatelstva
Díky očkování je více lidí zdravých, čímž se snižuje jak sociální a psychický dopad onemocnění na jednotlivce, tak zátěž pro nemocnice a systémy zdravotní péče. To znamená, že zdroje je možné využít k boji proti jiným onemocněním, jako je rakovina nebo Alzheimerova choroba.
Na jakém principu očkovací látky proti COVID-19 působí?
Vakcíny připravují imunitní systém člověka (tj. přirozený obranný systém těla), aby byl schopen rozpoznat onemocnění a bránit se proti němu.
Budování imunity
Většina současných očkovacích látek proti COVID-19 využívá reakci na určitou bílkovinu nebo její část, kterou virus způsobující onemocnění COVID-19 obsahuje. Vakcína po aplikaci vyvolá imunitní reakci. Většina očkovacích látek proti COVID-19 se musí k vybudování imunity aplikovat dvakrát.
Pokud se člověk později nakazí, jeho imunitní systém již virus rozpozná a je připraven virus napadnout.
Vakcíny zakoupené Evropskou komisí
Vakcína na bázi nukleové kyseliny (mRNA)
Příbalový leták BioNTech/Pfizer vakcíny:
https://ec.europa.eu/health/documents/community-register/2020/20201221150522/anx_150522_cs.pdf
- BioNTech/Pfizer
- Moderna
- CureVac
Tento typ vakcíny obsahuje část „návodu“ z viru, který onemocnění COVID-19 způsobuje. Ten vlastním buňkám těla umožňuje vytvářet bílkovinu, kterou se virus vyznačuje.
Lidský imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje vytvořením přirozené obrany.
Vakcíny na bázi proteinů
- Sanofi/GSK
Tento typ vakcíny obsahuje fragmenty bílkoviny, kterou se virus vyznačuje.
To stačí k tomu, aby lidský imunitní systém rozpoznal, že bílkovina v těle být nemá, a zareagoval tak, že proti infekci COVID-19 vytvoří přirozenou ochranu.
Vakcíny na bázi virového vektoru
- AstraZeneca
- Johnson&Johnson
Tento typ vakcíny využívá k dopravě „návodu na výrobu“ viru COVID-19 do těla jiný typ viru, který je sám o sobě neškodný.
Vlastní buňky těla pak začnou vyrábět bílkovinu viru COVID-19.
Lidský imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje vytvořením přirozené obrany.
Pokud je očkovaná osoba později viru způsobujícím onemocnění COVID-19 vystavena, její přirozený obranný systém je schopen bílkovinu ve viru rozpoznat. Virus je systémem zlikvidován a zabrání se tak jeho průniku do buněk a jeho dalšímu šíření.
Další informace o vakcíně proti COVID-19
Více informací o očkovacím programu v jednotlivých zemích najdete v očkovacím kalendáři střediska ECDC a na oficiálních internetových stránkách zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.