Průzkum Středočeského kraje s názvem „Vývoj epidemie SARS−CoV−2 u dětí v populaci České republiky" došel k závěru, že ke komunitnímu přenosu mezi dětmi ve školách dochází jen ve velmi nízké míře. Paní hejtmanka Pecková na základě textu prohlásila: „Z výsledků vyplývá, že otevřené školy nemají vliv na šíření infekce”. Je toto tvrzení konzistentní se současným vědeckým poznáním?
Problematika přenosu nemoci covid-19 ve školách je velice komplexní. Je snadné najít studie, které naznačují jak nízký, tak vysoký vliv škol na šíření viru (viz shrnutí CDC). Proto je důležité na odbornou literaturu k tomuto tématu nahlížet jako na celek a nevybírat jen studie, které se hodí do té či oné agendy. Iniciativa Sníh plně vnímá negativní důsledky dlouhodobého uzavření škol a podporuje jejich postupné otevření, pokud to bude bezpečné. Zároveň však považujeme za nutné poukázat na poměrně zásadní nedostatky provedeného průzkumu. Konkrétně:
Zásadní problém je zkoumaná populace Studie 2, která údajně ukazuje extrémně nízkou momentální testovou prevalenci nákazy mezi dětmi. Jedná se totiž o výzkum ve školách „dětí zdravotníků, učitelů, a rodičů pracovníků integrovaného záchranného systému”. Text uvádí: „Z dat získaných z dotazníků u studované skupiny vyplývá, že alespoň jeden člen domácnosti byl očkován v téměř 60 %, s prokazatelně prodělanou infekcí žije alespoň jeden člen domácnosti ve více než 30 %.” Je logické, že v populaci, kde jsou rodiče takto chráněni, dojde k nižšímu přenosu na děti. V důsledku pak samozřejmě nedojde ani ke komunitnímu šíření ve školách, které jejich děti navštěvují. Průzkum Středočeského kraje tak možná dokládá účinnost očkování jako prevence šíření viru, ale nelze jej zobecňovat na běžnou populaci. Kvůli tomu nelze takovým textem podložit tvrzení jako „Z výsledků vyplývá, že otevřené školy nemají vliv na šíření infekce”.
Studie 1, další část daného textu (zkoumající PCR pozitivitu před zavřením škol) zároveň ukazuje nemalou momentální testovou prevalenci nákazy mezi dětmi. Je vhodné vést debatu nad tím, jak moc otevřené školy šíření infekce přispívají, ale tvrzení, že vůbec, se jeví jako zcela nepodložené.
Dále text velmi problematicky pracuje s citacemi existujících studií. Konkrétně (kurzívou uvádíme citaci z původního textu):
- „S rostoucí hodnotou Ct se snižuje koncentrace RNA viru SARS−CoV−2 v testovaném materiálu. Tento parametr je přímo spjatý s mírou infekčnosti daných věkových skupin. [3]” - Studie 3 nic takového netvrdí (což není překvapivé, vzhledem k tomu, že se Ct takto používat vůbec nemá). Jedná se o analýzu mobility a přenosů, vůbec se nezabývá Ct. Vedle toho je důležité navíc v úvahu brát dobu od nákazy, či jestli se už u testovaných projevily příznaky, což ovlivňuje interpretaci infekčnosti (nižší množství viru lze navíc detekovat jak před nástupem symptomů - kdy člověk bude za několik dní vysoce infekční - tak nějaký čas po odeznění příznaků, kdy již infekční být nemusí). Poslední problém spojený s citací č. 3 je, že tento článek v časopise Science explicitně píše, že otevření škol bylo spojeno s odhadovaným 25.7% nárůstem infekcí, nicméně tento fakt je už v textu pro Středočeský kraj zcela ignorován.
- „Riziko infekce dospělých dětmi žijícími ve společné domácnosti je nevýznamné [9].” - citovaná studie č. 9 ukazuje pravý opak. Je nepochopitelné, že autoři takto obracejí význam studie, a obdobně nepochopitelné, že hodnotitelé textu takovou věc nezachytili.
- Tabulka č. 3 podkládá data ze "zahraniční studie" odkazem na citovanou studii č. 4 (Siebach et al. 2021). V této studii se nám však taková čísla nepodařilo dohledat a není jasné, na čem se zakládají. Jedná se o poměrně důležité srovnání výsledků, takže je nutné zdroje uvádět přesně.
Dále text opomíjí případná rizika otevření škol: ignoruje studie, které takové riziko naznačují, a nediskutuje riziko multisystémového zánětlivého onemocnění PIMS-TS u dětí. Nejedná se o kvalitní studii, která navíc formuluje závěry výrazně nad rámec získaných dat, a proto nesouhlasíme s tím, aby na jejím základě bylo tvrzeno, že školy nemají vliv na šíření infekce.
Text vykazuje i vnitřní nekonzistenci: Např. dle bodu 6 je domácí prostředí nebezpečnější („Děti ve školách nepodléhají vyššímu riziku nákazy, naopak lze předpokládat, že … je možnost nákazy obecně nižší než v rodinách“) a zároveň dle bodu 7 máme po otevření škol očekávat nárůst („…vzhledem k nízké promořenosti této věkové skupiny je však nutné očekávat mírně rostoucí prevalenci u dětí“).
Důležité je tedy nová opatření zakládat na kvalitní existující odborné literatuře jako celku a zvažovat jak rizika otevření, tak nepopírat a nebagatelizovat rizika dlouhodobě zavřených škol. Stanovisko Iniciativy Sníh je, že je vysoce prioritní postupné a zároveň co nejbezpečnější otevření škol. Především je ale nutné k tomu vytvořit správné podmínky.
Zaprvé, je nutné dosáhnout nízké míry komunitního šíření viru v ČR, které by umožnilo efektivní trasování. Zadruhé, je důležité implementovat ochranná opatření proti přenosu infekce ve školách, např. dle doporučení CDC. Zatřetí, ideálem by bylo nasazení bezbolestného testování ze slin pro děti ve školách metodou PCR. Pokud by testy PCR nebyly při otevírání škol využívány plošně, bylo by žádoucí při postupném otevírání škol aspoň na pečlivě vybraném souboru škol zjišťovat výskyt nákazy testy ve školách pomocí testů PCR a data průběžně vyhodnocovat. Taková data by na rozdíl od předložené studie Středočeským krajem umožnila lépe monitorovat dopady otevření škol na šíření nákazy. Cílem takových opatření je, aby bylo otevření co nejvíce udržitelné a nedocházelo k opětovnému uzavírání v důsledku případného zhoršení epidemiologické situace.