Spalničky jsou akutní, vysoce nakažlivé virové onemocnění, které může způsobit epidemii. Původcem je jednovláknový virus ribonukleové kyseliny (RNA) z rodu Morbillivirus a čeledi Paramyxoviridae. Jediným přirozeným hostitelem je člověk.
Shrnutí dat pro spalničky: data o výskytu v Evropské unii pro roky 2018 - 2023
- V roce 2022 bylo v 15 z 30 členských států EU/EHP hlášeno 127 případů spalniček a nula úmrtí. Celková míra hlášení činila 0,3 případu na 1 000 000 obyvatel. To bylo výrazně méně než v 2018 a 2019 (34,4 a 25,4) před začátkem pandemie SARS-CoV-2 v Evropě, a o něco vyšší než míra než hlášení pozorovaná v roce 2021 (0,1). To představuje 99% pokles ve srovnání s 2018 a 96 % pokles ve srovnání s rokem 2019.
- V roce 2022 se míra hlášení podle věku snižovala s rostoucím věkem, přičemž nejvíce postiženy byly děti ve věku do 4 let. 80 % případů spalniček ve věku 1-4 let připadá na neočkované děti.
- Dospělí ve věku 20 let a více tvořili v roce 2022 26 % případů, přičemž 72 % z nich bylo neočkovaných, podobně jako v předchozích letech (2018-2021).
- V roce 2023 bylo od 1. ledna do 31. července hlášeno již 695 případů spalniček.
Závažnost epidemie spalniček
Virus se přenáší z člověka na člověka prostřednictvím kapének dýchacích cest, které vznikají při kašli a kýchání infikovaných osob. Kapénky obsahující virus mohou zůstat ve vzduchu několik hodin. Na kontaminovaných površích zůstává virus infekční až několik hodin.
Spalničky jsou extrémně nakažlivé a odhaduje se, že 90 % neimunních osob vystavených kontaktu s nakaženým jedincem se nakazí. Matematické modely odhadují základní reprodukční číslo na 12-18, tj. průměrný počet sekundárních infekcí, které následují po jednom zavlečení do vnímavé populace.
Očkování a historie
Imunizace proti spalničkám začala v 60. letech 20. století a dramaticky snížila výskyt spalniček v Evropě. I přes celkově vysoké pokrytí imunizací však spalničky nadále způsobují časté epidemie. V celosvětovém měřítku zůstávají spalničky hlavní příčinou dětských úmrtí a odhaduje se, že na komplikace způsobené tímto onemocněním každoročně zemře 140 000 dětí.
Situace v Evropské unii
V roce 2022 bylo v EU/EHP hlášeno celkem 127 případů spalniček, z nichž 75 (59 %) bylo laboratorně potvrzeno. Spalničky hlásilo 15 zemí. Pět zemí (Belgie, Francie, Německo, Itálie a Polsko) představovalo 77 % všech oznámených případů. Celková míra hlášení v roce 2022 činila 0,3 případu na 1 000 000 obyvatel, což bylo výrazně méně než míra hlášení zaznamenaná v letech 2018 a 2019. (34,4, resp. 25,4), ale mírně vyšší než míra (0,1) pozorovaná v roce 2021 (tabulka 1, obrázek 2). Míra hlášení se v zemích EU/EHP pohybovala od 0 do 1,6 případů na 1 000 000 obyvatel. Nejvyšší míra hlášení byla v Belgii (1,6), následovalo Polsko (0,7), Rumunsko (0,5) a Švédsko (0,5). Pro srovnání, v roce 2021 bylo v zemích EU/EHP hlášeno celkem 57 případů spalniček, z toho 39 (68 %). bylo laboratorně potvrzeno. V roce 2020 bylo hlášeno 1 959 případů spalniček, z nichž 1 478 (75 %) bylo laboratorně potvrzených. Z hlášených případů v roce 2020 se 94 % případů vyskytlo před 30. dubnem 2020.
Věkové skupiny a očkovací status
V roce 2022 byl počet hlášených případů spalniček po celý rok nízký, s velmi malým nárůstem v březnu a listopadu. Toto rozložení odpovídá sezónnosti spalniček v mírném podnebí, kde se onemocnění vyskytuje častěji v zimě a na jaře. Počet hlášených případů se postupně snižoval od roku 2019
V roce 2022 byli nejvíce postiženou věkovou skupinou kojenci ve věku do 1 roku (míra hlášení 3,2 případů na 1 000 000 obyvatel), následovaly děti ve věku 1-4 roky (míra hlášení 2,2 případu na 1 000 000 obyvatel).
Údaje o stavu očkování byly k dispozici u 69 případů spalniček (54 %) hlášených v roce 2022. Z těchto případů 55 (80 %) nebylo očkováno, pět (7 %) bylo očkováno jednou dávkou vakcíny obsahující spalničky (MCV), osm (12 %) bylo očkováno dvěma dávkami a jeden případ (1 %) byl očkován neznámým počtem dávek. Mezi případy se známým očkovacím statusem byl nejvyšší podíl neočkovaných případů mezi osobami ve věku < 1 rok. Jedná se o skupinu, na kterou není očkování proti spalničkám rutinně zaměřeno. Za touto věkovou skupinou následují osoby ve věku 30+ let, 1-4 roky a 5-9 let.
Výskyt spalniček mezi dospělými
V roce 2022 bylo 26 % hlášených případů spalniček mezi dospělými (>20 let), přičemž 72 % z nich nebylo očkováno. Podobně jako v období 2018-2021, kdy dospělé případy tvořily 39 % z celkového počtu případů, 73 % z nich bylo neočkovaných.
Očkování v EU/EHP do roku 2021
Údaje o proočkovanosti první a druhou dávkou vakcíny proti spalničkám (MCV) byly k dispozici do roku 2021. V roce 2021 byla celková proočkovanost v zemích EU/EHP 93 % pro první dávku a 89 % pro druhou dávku. Patnáct zemí hlásilo pokles proočkovanosti první dávkou spalniček (v rozmezí -1 až -14 %) ve srovnání s proočkovaností hlášenou v roce 2018 a čtrnáct zemí hlásilo pokles proočkovanosti druhou dávkou (v rozmezí -1 až -89 %). Kromě toho šest zemí hlásilo zvýšení proočkovanosti u první dávky (v rozmezí 1 až 2 %) a sedm zemí hlásilo zvýšení proočkovanosti u druhé dávky (v rozmezí 1 až 2 %). Patnáct zemí (50 %) uvedlo pokrytí ≥ 95 % u první dávky. Pouze pět zemí (17 %) (Maďarsko, Norsko, Polsko, Portugalsko a Slovensko) mělo pokrytí ≥ 95 % pro následnou druhou dávku (obrázek 8, obrázek 9)
V roce 2022 ze známých případů nebylo hlášeno žádné úmrtí v souvislosti se spalničkami, informace o hospitalizaci byly k dispozici u 60 (47 %) případů, z nichž 20 (33 %) bylo hospitalizováno. Mezi hospitalizovanými byl jeden případ očkován, 15 případů nedostalo žádnou vakcínu obsahující spalničky a čtyři případy měly neznámý očkovací status. Hlášené komplikace zahrnovaly šest případů zápalu plic a dva případy zánětu středního ucha. Nespecifikované komplikace byly hlášeny u dvou případů.
Změny v průběhu pandemie
Od začátku pandemie COVID-19 v roce 2020 klesla úroveň přenosu spalniček v EU/EHP výrazně pod úroveň před pandemií v letech 2018 a 2019. V roce 2022 činila celková míra hlášení v EU/EHP 0,3 případu na 1 000 000 obyvatel, což představuje pokles o 99 %, resp. 96 % ve srovnání s roky 2018 a 2019. Pouze 15 z 30 zemí EU/EHP hlásilo případy spalniček, přičemž míra hlášení se pohybovala od 0 do 1,6 případu na 1 000 000 obyvatel. To je rovněž v kontrastu s předchozí epidemiologií, kdy většina zemí hlásila alespoň jeden případ ročně. Tento výrazný pokles počtu pozorovaný od roku 2020 byl pravděpodobně způsoben pandemií COVID-19, která měla vliv na epidemiologii a přenos spalniček a byla pozorována po celém světě.
Vývoj a příčiny sníženého výskytu spalniček
Kontrolní opatření zavedená během pandemie, jako byly lockdowny, zavírání škol a nařízení pobytu v domácnostech, vedla k omezení sociálních kontaktů. V důsledku toho došlo ke snížení přenosu různých respiračních onemocnění přenášených vzduchem, včetně spalniček. Kromě toho musely být během pandemie změněny priority zdravotnických služeb, což pravděpodobně ovlivnilo jak přístup ke zdravotní péči, tak diagnostiku spalniček (lékaři nebo laboratořemi). A konečně, pandemie byla pro služby veřejného zdravotnictví náročným obdobím s vysokým pracovním zatížením a přesunem pozornosti na hlášení a kontrolu onemocnění COVID-19. To mohlo potenciálně vést k nedostatečnému hlášení spalniček jak ze strany klinických lékařů, tak ze strany služeb veřejného zdraví, což mělo za následek podhodnocení výskytu spalniček. Proto je třeba hlášená čísla a pozorovanou epidemiologii, která se odráží v této zprávě (včetně období na počátku pandemie COVID-19), interpretovat s opatrností.
Aktuální stav v roce 2023
Od 1. ledna do 31. července 2023 nahlásilo 17 zemí Evropské unii celkem 695 případů spalniček. Nejvíce případů nahlásilo Rumunsko (407), Rakousko (151), Německo (28), Belgie (26), Polsko (25), Francie (20) a Itálie (10). Zbývající země (Dánsko, Estonsko, Španělsko, Finsko, Maďarsko, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Nizozemsko, Švédsko a Slovensko) hlásily méně než 10 případů.
K dnešnímu dni v roce 2023 nebylo v EU/EHP hlášeno žádné úmrtí v souvislosti se spalničkami.
Zdroj:
Zajímá Vás téma spalniček? Již jsme o nich psali!
Článek o spalničkách z dubna 2022.
Překlad a úprava: Soňa Š.
koko