Placenta obsahuje receptory ACE2, které virus SARS-CoV-2 využívá pro vstup do buněk. Proto se vědci zabývali otázkou, zda může virus přecházet přes placentární bariéru a infikovat plod. Přehled dosavadních studií (Bui et al.) ukazuje, že exprese ACE2 a proteázy TMPRSS2 v placentě naznačuje biologickou možnost tohoto přenosu.
Histopatologická analýza placent infikovaných žen odhalila známky zánětu, změny v cévním zásobení a přítomnost virových částic v placentární tkáni. Klinické studie poukazují na vyšší riziko předčasného porodu, omezený růst plodu a neonatální infekce u těhotných žen s COVID-19. Přesto zůstává četnost a přesný mechanismus přenosu mezi studiemi variabilní, což zdůrazňuje potřebu standardizovaného výzkumu.
Zároveň neexistují důkazy o přítomnosti samotného spike proteinu či mRNA SARS-CoV-2 v placentě. Dosud nebyla publikována žádná studie, která by se zabývala distribucí mRNA vakcíny v placentární tkáni. Obavy některých těhotných žen ohledně bezpečnosti vakcín jsou známé (Ayhan et al.), avšak dostupné údaje nenaznačují jejich negativní dopad na těhotenství.
Biodistribuce LNP-mRNA vakcín
Po intramuskulárním podání mRNA vakcíny se lipidové nanočástice dostávají do lymfatických uzlin, kde aktivují imunitní odpověď. Bylo prokázáno, že mRNA vakcín se může krátkodobě objevit v mateřském mléce (Hanna et al., 2022). Studie na zvířatech ukázaly, že po intramuskulárním podání lze mRNA detekovat v různých orgánech, včetně jater, což je tkáň sdílející s placentou některé vlastnosti, jako vysoký průtok krve a specifickou strukturu endotelu (Swingle et al.). Přestože po intravenózním podání byla vakcinační mRNA u myší prokázána v placentě a embryích (Kulvietis et al.), biodistribuce po standardním intramuskulárním podání u lidí není dostatečně prozkoumána.
Přenos lipidových částic přes placentu závisí na jejich velikosti, náboji a dalších vlastnostech (Muoth et al.). PEGylované nanočástice o velikosti 10–30 nm mohou být endocytovány placentárními buňkami, avšak neprochází do fetálního oběhu (Myllynen et al.). Přesná biodistribuce lipidových nanočáctic v lidské placentě však zůstává nejasná kvůli omezeným datům a selektivní povaze placentární bariéry (Bui et al.). Jednou z možností transportu přes placentu mohou být extracelulární váčky, podobně jako u přenosu mRNA do mateřského mléka (Hanna et al., 2023).
Očkování proti COVID-19 v těhotenství
Při zvažování očkování během těhotenství je klíčové hodnotit dostupné vědecké poznatky o možných rizicích a přínosech. Objevují se zprávy o tzv. postvakcinačním syndromu COVID-19, který zahrnuje endoteliální dysfunkci, kardiovaskulární komplikace (mikrotromby, myokarditida) a neurologické symptomy (např. neuropatie malých vláken). Nicméně tyto nežádoucí účinky jsou vzácné a přínosy očkování obecně převažují nad riziky. Dosavadní studie neprokázaly vyšší výskyt komplikací po vakcinaci u těhotných žen ve srovnání s netěhotnými (Hanna et al., Fleming-Dutra et al., Prasad et al.). Neexistují důkazy, že by mRNA vakcíny měly teratogenní účinky (Benevent et al.), avšak dlouhodobá data zatím chybí.
Celkově dostupné studie naznačují, že přínosy očkování těhotných žen, zejména ochrana před závažným průběhem COVID-19, převyšují spekulativní rizika spojená s možným přenosem vakcinační mRNA přes placentu.
Ref:
Bui MT, Nguyen Le CA, Duong KL, Hoang VT, Nguyen TK. Transplacental Transmission of SARS-CoV-2: A Narrative Review. Medicina (Kaunas). 2024 Sep 18;60(9):1517. doi: 10.3390/medicina60091517. PMID: 39336558; PMCID: PMC11434576.
· S. Ayhan, D. Oluklu, A. Atalay, et al., “COVID-19 Vaccine Acceptance in Pregnant Women,” International Journal of Gynaecology and Obstetrics 154, no. 2 (2021): 291–296, https://doi.org/10.1002/ijgo.13713.
· EMA: European Medicines Agency. (2021). Assessment Report: Comirnaty, COVID-19 mRNA Vaccine (Nucleoside-Modified). Procedure No. EMEA/H/C/005735/0000. Netherlands: EMA, https://www.ema.europa.eu/en/documents/assessment-report/comirnaty-epar-public-assessment-report_en.pdf.
· N. Hanna, A. Heffes-Doon, X. Lin, et al., “Detection of Messenger RNA COVID-19 Vaccines in Human Breast Milk,” JAMA Pediatrics 176, no. 12 (2022): 1268–1270, https://doi.org/10.1001/jamapediatrics.2022.3
· N. Hanna, C. M. De Mejia, A. Heffes-Doon, et al., “Biodistribution of mRNA COVID-19 Vaccines in Human Breast Milk,” EBioMedicine 96 (2023): 104800, https://doi.org/10.1016/j.ebiom.2023.104800.
· V. Kulvietis, V. Zalgeviciene, J. Didziapetriene, and R. Rotomskis, “Transport of Nanoparticles Through the Placental Barrier,” The Tohoku Journal of Experimental Medicine 225, no. 4 (2011): 225–234, https://doi.org/10.1620/tjem.225.225.
· K. L. Swingle, H. C. Safford, H. C. Geisler, et al., “Ionizable Lipid Nanoparticles for In Vivo mRNA Delivery to the Placenta During Pregnancy,” Journal of the American Chemical Society 145, no. 8 (2023): 4691–4706, https://doi.org/10.1021/jacs.2c12893.
· C. Muoth, L. Aengenheister, M. Kucki, P. Wick, and T. Buerki-Thurnherr, “Nanoparticle Transport Across the Placental Barrier: Pushing the Field Forward!,” Nanomedicine (London) 11, no. 8 (2016): 941–957, https://doi.org/10.2217/nnm-2015-0012.
· P. K. Myllynen, M. J. Loughran, C. V. Howard, R. Sormunen, A. A. Walsh, and K. H. Vahakangas, “Kinetics of Gold Nanoparticles in the Human Placenta,” Reproductive Toxicology 26, no. 2 (2008): 130–137, https://doi.org/10.1016/j.reprotox.2008.06.008
· N. Hanna, M. Hanna, and S. Sharma, “Is Pregnancy an Immunological Contributor to Severe or Controlled COVID-19 Disease?,” American Journal of Reproductive Immunology 84, no. 5 (2020): e13317, https://doi.org/10.1111/aji.13317.
· K. E. Fleming-Dutra, L. H. Zauche, L. E. Roper, et al., “Safety and Effectiveness of Maternal COVID-19 Vaccines Among Pregnant People and Infants,” Obstetrics and Gynecology Clinics of North America 50, no. 2 (2023): 279–297, https://doi.org/10.1016/j.ogc.2023.02.003.
· S. Prasad, E. Kalafat, H. Blakeway, et al., “Systematic Review and Meta-Analysis of the Effectiveness and Perinatal Outcomes of COVID-19 Vaccination in Pregnancy,” Nature Communications 13, no. 1 (2022): 2414, https://doi.org/10.1038/s41467-022-30052-w.
· J. Benevent, S. Khettar, and I. Lacroix, “COVID-19 Vaccines and Pregnancy: What Do We Know?,” Therapie 76, no. 4 (2021): 373–374, https://doi.org/10.1016/j.therap.2021.05.011.
Za Iniciativu Sníh zpracovala RNDr. Helena Jiřincová