V rubrice Lidových novin Názory píše prof. RNDr. Václav Hořejší CSc. nejen o pandemii covid-19, ale i o možné nepřiznané vládní strategii promořování, která vedla k současnému chaotickému a neutěšenému stavu společnosti a především k tomu, že počet úmrtí stoupá a blíží se k hranici 22 tisíc zemřelých.
Václav Hořejší, který je členem Iniciativy Sníh, patří k naprosté špičce v imunologické vědecké komunitě. Už na jaře 2020 varoval, že promořování, o kterém tenkrát hovořila řada lidí i v oboru, je fatálním omylem.
„Živě si vzpomínám na svoji první účast v televizní covidové debatě večer 15. dubna 2020 na terase před budovou zpravodajství České televize. Před mikrofony tam tehdy stáli také tři další hosté – tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, známý fyzioterapeut Pavel Kolář a lékař ze Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík.
Moderátor tam tenkrát vyjádřil názor, že ten virus tady s námi zůstane a onemocnění si nakonec prodělá skoro každý a že to jen musíme nějak regulovat – tedy ‚řízené promořování‘. K mému překvapení s tím všichni přítomní hosté souhlasili (dokonce i to slovo ‚promořování‘ tam několikrát padlo) a odkazovali na to, že je to údajně cesta, kterou zvolili ve Švédsku. Jen já jsem se ohradil a říkal jsem, že se máme snažit co nejvíce ‚vyhnat‘ virus z populace a upozorňoval jsem i na to, že to ‚promořování‘ není ani ve Švédsku oficiální strategií.‘
píše mimo jiné Hořejší v článku pro LN
Máme 6. březen 2021 a vlastně vzpomínáme na dobu, kdy nakažených bylo podstatně méně, smrtnost se pohybovala v desítkách zemřelých denně a společnost v určitou chvíli chápala závažnost situace a chovala se daleko odpovědněji. Dnes pod tlakem „cynických ekonomů“ a různých téměř alternativců stav dosahuje katastrofických rozměrů, což si před rokem nikdo z nás nechtěl příliš připustit.
Někdy se většina z nás zamýšlí, co ke dnešní situaci vedlo. Profesor Hořejší nabízí odpověď na samém konci svého článku.
„Mimochodem – jsem si jist, že pokud by tohle onemocnění hubilo především mladé lidi, nebo dokonce děti, vláda by reagovala úplně jinak – strategií eliminace viru, opravdu tvrdým ‚lockdownem‘, tvrdým trestáním těch, kdo nařízení opatření nedodržují, či dokonce ostentativně bojkotují, masivním povinným testováním a důslednou karanténou infikovaných a jejich kontaktů. Nebo si dovede někdo představit, že by se ‚řízené promořování‘ konalo, kdyby to mělo stát životy desítek tisíc dětí?
V tomto světle se jeví vládní strategie skutečně až hororová. Jiná, v určitém smyslu přijatelnější možnost ovšem je, že vláda (ale ani opozice) ve skutečnosti žádnou strategii nikdy neměla a k těm chmurným koncům dospěla jen v důsledku naprosté neschopnosti…“
píše pan profesor v posledních odstavcích