Žijeme ve velice složité době. Na druhé straně musíme konstatovat, že máme nebývalou míru svobody a otázkou zůstává, jak s onou svobodou dokážeme nakládat, pokud jsme veřejně známé osobnosti či vědci. Zvláště vědci by se měli držet faktů a přísně dodržovat etická i věcná pravidla výzkumu. Český klub skeptiků Sisyfos se podrobně zabýval konkrétně prací prof. Berana, jehož jméno používají nejrůznější "odborníci" na řešení koronakrize.
Někdy se ovšem stane, že vědec opomíjí fakta, v cestě za "zaručeným úspěchem" a chvilkou slávy jde cestami, které se seriózností a důvěryhodností nemají příliš společného. Český klub skeptiků Sisyfos se zabývá právě těmi výsledky různých zkoumání, které mohou být sporné a velice často dochází cestou zcela jednoznačného doložení faktů k závěru, že jsou veřejnosti předkládány ne zcela věrohodné výsledky.
U ilustračního obrázku naleznete jako úvod Stanovisko Českého klubu skeptiků Sisyfos k publikaci Beran J et al. Pathogens 2020;9(12):1055., ve které se jasně a srozumitelně hovoří o příkladu nekvalitní vědecké práce, která ale může mít v současnosti obrovský dosah na další směrování boje proti pandemii koronaviru SARS - CoV -2.
"Po tragických zkušenostech z minulosti je biomedicínský výzkum založen na přísných etických i věcných pravidlech. Recenzní řízení předcházející publikaci výsledků má odhalit, zda se autoři bezděky nebo dokonce úmyslně nedopustili pochybení. Bohužel práce Beran J et al. Inosine Pranobex Significantly Decreased the Case-Fatality Rate among PCR Positive Elderly with SARS-CoV-2 at Three Nursing Homes in the Czech Republic. Pathogens 2020;9(12):1055 obsahuje četná metodologická (nedostatečná charakteristika studované populace, špatná statistická analýza, problematické hodnocení klinického stavu sledovaných) i etická (rozpor v termínu studie, charakteru studie a schválení etickou komisí, chybí doklad o schválení intervenční studie Státním ústavem pro kontrolu léčiv) pochybení, podrobněji viz posouzení publikace.
Publikace, která obsahuje četná pochybení, dokonce pochybení zásadního charakteru, rozhodně neslouží autorům ke cti. To nejmírnější, co je možné o takové práci prohlásit, je to, že je zcela neprůkazná. Výsledkem takové práce proto není možné dokládat jakékoliv tvrzení o klinické efektivitě isoprinosinu. Pokud se o to někdo pokouší, bez ohledu na vlastní formální kvalifikaci zcela selhává v praktické aplikaci principů medicíny založené na důkazech."
Pokud by si někdo řekl, že vyjádření Sisyfa není až tak podstatné, je zde k práci vědce, který je dnes vydáván za špičkového odborníka, uvedeno stanovisko SÚKL.
Na celé záležitosti je velice smutné, že vše, co je uvedeno v odkazech výše, bývá vydáváno za seriózní vědeckou práci, ač veškerá fakta hovoří zcela jinak.