Virus SARS-CoV-2 způsobuje akutní imunitní odpověď a u některých pacientů chronickou zánětlivou reakci, které působí na organizmus buď přímo nebo nepřímo ve spojitosti s jinými zdravotními problémy. V důsledku zkrátí dobu života, kterou jste pro sebe měli na této krásné zemi vyhrazenu. Pro mnohé další výrazně zhorší kvalitu jejich života, neboť způsobí dlouhodobé zdravotní komplikace, u některých trvající po zbytek života.
Proto je tak důležité odstranit samotnou příčinu nemoci, nikoli pouze její potenciální následky u hospitalizovaných pacientu.
Jedinou cestou je zamezit šíření viru v populaci na nejnižší možnou míru. Coronavirus SARS-CoV-2 nikdy z lidské populace nezmizí a eventuálně mu a jeho variantám bude vystavena většina obyvatel naší planety. Nedá se tomu zabránit. Cílem je, aby člověk byl vystaven viru až po podání vakcíny, nikoli před ním.
Je těžko uvěřitelné, že je ve společnosti stále ještě vedena debata, zda lide umírají “na” Covid či pouze “s” Covidem. Tuto debatu dokonce podněcují vedoucí představitelé Ministerstva zdravotnictví, kteří tím přispívají k bagatelizaci situace a matení občanů. Z vědeckého hlediska je tato otázka nesmyslná, či lépe řečeno měla by být položena zcela jinak, jak se s Iniciativou Sníh snažíme již několik měsíců vysvětlit.
Pro pochopení současné situace si dovolím uvést několik čísel:
> 150 000 let
Tolik let života ztratila Česká republika. Zopakuji toto číslo znovu: Česká republika ztratila na epidemii Covid-19 více než 150 000 let života svých občanů. Nenávratně. Toto číslo rychle roste každým dnem. Komu při čtení tohoto čísla není smutno, nemá srdce.
9.6 roku
Každá žena, která zemře v důsledku epidemie, ztratí v průměru 9.4 roku života, každý muž 9.7 roku života.
22.8 let
Každý zemřelý ve věkové kategorii 45 až 64 let ztratí v průměru 22.8 let života.
Průměrný očekávaný věk dožití v České republice poklesl o přibližně o 1.2 roku, tedy nejvíce od druhé světové války.
> 21 000
Celkově už v České republice zemřelo v důsledku epidemie Covid-19 vice než 21,000 občanů. Toto číslo je odhad založený na potvrzených případech (ke dnešku vice než 16 500) a reportované nadúmrtnosti do 51. týdne roku 2020 ve srovnání s průměrem let 2015-2019 (15 890 zemřelých a 10 588 úmrtí s potvrzenou infekci).

Cokoli nad 10 000 zemřelých v naši společnosti, která je bohatá a může se pyšnit kvalitním zdravotním systémem, je kolektivním selháním nás všech.
Snažně prosíme všechny občany: postavme se rozhodně této epidemii, abychom předešli dalšímu zbytečnému lidskému utrpení. Udělejme tak dříve, než se rozšíří vice infekční varianty viru SARS-CoV-2, které nevyhnutelně přicházejí. Je třeba vytýčit jasny vládní program pro kontrolu šíření nemoci Covid-19. Až bude definován, musíme všichni přispět k jeho plnění.
Data a grafy byly poskytnuty paní docentkou Hulíkovou a profesorkou Dzúrovou
Přikládáme několik podrobnějších informací od docentky Kláry Hulíkové:

“Pokud jde o počty ztracených let života: při uvažování průměrného zdravotního stavu (tj. průměrného rizika úmrtí) zemřelých osob by to znamenalo:
- 149 394 ztracených let života (86 044 pro muže a 63 350 pro ženy) k 24. 1. 2021 (den, ke kdy jsou k dispozici poslední detailní data o počtech zemřelých osob), v průměru na jednu zemřelou osobu je to 9,6 roku (9,7 pro muže a 9,4 pro ženy)
- z toho více než 20 % ke ztraceným rokům života přispívají zemřelí ve věku do 65 let (do 65 let zemřelo cca 8 % všech zemřelých - na každou zemřelou osobu ve věku 45–64 let však připadá v průměru 22,8 ztracených let života)
- k celkovému počtu ztracených let života přispívá cca třetinou věková kategorie 75–84 let (v průměru každý ze zemřelých v tomto věku ztrácí 8,3 roku života) a téměř třetinou i věková skupina 65–74 let (v průměru každý zemřelý ztrácí 13,7 roku života)
- pracujeme s počty oficiálně vykázaných zemřelých na covid (ÚZIS)

Pokud bychom uvažovali zemřelé mezi 10 % nejohroženějšími v každém věku (mezi 10 % osob daném věku, které vykazují největší riziko úmrtí), pak by počet ztracených let života byl 43 269, na jednu osobu by to vycházelo okolo 2,8 roku. Data za nadúmrtnost jsou z ČSÚ zatím zveřejněna do 51. týdne, tj. do 20. 12. 2020. K tomuto dni byla nadúmrtnost (zvýšení počtu zemřelých) proti průměru let 2015–2019 (uvažovány stejné týdny) na úrovni 15 890, při porovnání s rokem 2019 to bylo ve stejných týdnech o 14 628 osob. Ke stejnému dni bylo v oficiální databázi ÚZIS evidováno 10 588 úmrtí na covid.”
K problematice počtu nakažených v ČR a úmrtnosti vyšel na Seznam Zprávy 3.2.2021 tento článek pod titulkem: Česko prolomilo hranici milionu nakažených. Odhady jsou i třikrát horší.
Dobrý den,
můžete mi prosím objasnit, jak jste dospěli k těm číslům:
„celkovému počtu ztracených let života přispívá cca třetinou věková kategorie 75–84 let (v průměru každý ze zemřelých v tomto věku ztrácí 8,3 roku života) a téměř třetinou i věková skupina 65–74 let (v průměru každý zemřelý ztrácí 13,7 roku života)“
Navíc většina zemřelých by se z důvodu jiných nemocí střední délky života nedožila, takže se jedná o chybnou (záměrně?) úvahu.
Děkuji
Hezký den,
k číslům jsme dospěli následujícím způsobem a touto metodikou.
https://www.czso.cz/csu/xb/jakeho-veku-se-pravdepodobne-dozijeme?fbclid=IwAR1LKkwJSDdOMVye0Uo27YPO8rSfenyjLRmqMXe0wVEB7c0zW2wOq9aMtWM
V principu je vtip jen v tom, že člověk, kterému už je 75 má šanci na dalších deset let…. zatímco člověk co mu je nula, tak 75.
Tomáš Kulhánek