Od ledna 2020 se začal po světě šířit nový koronavirus označovaný jako SARS-CoV-2. U každé nové nákazy je nutné zjistit, mezi jakými druhy je schopna se šířit. Zda je možný přenos ze zvířete na člověka nebo nikoliv. Prvními, kdo se pustili do testování zvířat, byly úřady v Hong Kongu. Již v dubnu se objevily pozitivní záchyty u domácích zvířat. Prokazování viru a stanovování hladin protilátek u zvířat začaly postupně nabírat na významu. Každý případ má velice zajímavý příběh. My se však v tomto článku zaměříme na jejich přehled. Pozitivní zprávou je, že i když byl prokázán případ přenosu nového koronaviru z norků na člověka, virus se podařilo včas izolovat a šíření zastavit. Koronavirus je proto i nadále zařazen mezi nezoonotická. Přesto musíme být i nadále obezřetní, protože jsme měli, jak se říká, namále.
SHRNUTÍ
- Při pátrání po evolučním původu SARS-CoV-2 byly za geneticky nejpříbuznější označeny viry netopýrů a luskounů, nicméně k vysvětlení vůbec původního přenosu SARS-CoV-2 na člověka nám stále chybí důkaz
- Za obzvláště citlivé druhy jsou považovány šelmy (hlavně kočky, fretky, norci) a primáti. Kočky jsou na nový koronavirus citlivější než psi.
- Máme prokázán přenos infekce z člověka na zvíře na základě potvrzení z laboratorních i přirozených případů.
- Byl prokázán přenos koronaviru z norků na člověka v prostředí kožešinových farem.
- V České republice máme zachycen případ přenosu infekce z člověka na zvíře v Zoologické zahradě hl. m. Prahy.
- Obecná doporučení dodržovat při kontaktu se zvířaty dostatečná hygienická opatření patří mezi běžná pravidla a stačí v nich pokračovat.
Možný přenos mezi zvířaty a lidmi byl zkoumán třemi hlavními způsoby. Jedním způsobem bylo sledování chování viru u infikovaných laboratorních zvířat. Z testů vyplynulo, že netopýři, norci, fretky, kočky, křečci, králíci a primáti vykazují určitou citlivost ke koronaviru a mohou sloužit jako modely. Naopak u prasat, skotu a ptáků je přenos velmi obtížný. Druhý způsob bylo sestavení počítačových modelů, kdy se porovnávaly schopnosti viru navázat se na povrch buněk v těle vybraných druhů zvířat. V obou případech byly za velmi citlivé a tím pádem rizikové druhy určeni netopýři, šelmy (především kočkovité a lasicovité šelmy), křečci, králíci a primáti. Třetím způsobem bylo sledovat infekci a mapovat každý případ zvířete, u kterého byla potvrzena infekce koronavirem. Níže zveřejněný přehled těchto případů potvrzuje výsledky předchozích dvou vědeckých přístupů.
Proč jsou uváděni jako rizikoví i netopýři, i když přenos koronaviru z člověka na netopýra v přirozených podmínkách nebyl ještě zachycen? Máme údaje o genetické sekvenci SARS-CoV-2, které nám ukazují, že nejbližším známým příbuzným tohoto koronaviru je koronavirus cirkulující v populaci netopýrů rodu Rhinolophus. Za mezihostitele koronaviru mezi netopýrem a člověkem mohl stát luskoun, což je ale s otazníkem. Jak však ke dni 22. ledna 2021 stále uvádí OIE, dosud nemáme dostatek vědeckých důkazů k vysvětlení vůbec původního přenosu SARS-CoV-2 na člověka.
Aby došlo k infekci vnímavých druhů zvířat, musí být splněny některé z těchto podmínek:
- Vnímavé zvíře musí být v těsném kontaktu s nemocným člověkem.
- Vnímavé zvíře musí být vystaveno vysoké dávce virových částic.
- Nemocné zvíře musí být v těsném kontaktu s jiným vnímavým zvířetem.
Podmínky nemusí být splněny všechny současně. Například u zvířat v zoologických zahradách může být těsný kontakt s ošetřovatelem, ale také nemusí. Stačí, když ošetřovatel uvolňuje vysoké množství virových částic. Záleží pak také na prostředí, které je v ubikaci udržováno. V pavilonech imitujících pouštní podmínky se infekční koronavirus v kapénkách či aerosolu bude šířit a udržovat jinak, než v pavilonech tropických. Koronavirus se tak může přenést z nádob na vodu nebo na vlhké potravě. Zvířata totiž mají jistý denní režim a určitě se většina z vás někdy účastnila tzv. krmení zvířat v zoo. I přes veškerá protiepidemická opatření se může stát, že čas mezi přípravou krmení, podáním krmení a konzumací je tak krátký, že částice viru vydrží infekční a zvíře se tak nakazí. Možných cest přenosu je samozřejmě více, toto je jen příklad pro lepší představu, jak jednotlivé podmínky mohou působit.
Z domácích zvířat byly hlášeny kočky, psi a fretka. Z citlivých druhů zvířat chovaných jako mazlíčci byly některé z výše zmíněných podmínky splněny nejčastěji u koček. Nejen že kočky mohou vykazovat klinické příznaky, ale mohou koronavirus získaný od lidí přenášet na jiné kočky. Přenos koronaviru z koček zpět na člověka ale naštěstí stále prokázán nebyl. Ojediněle byli zastoupeni i psi a žádný z případů nevykazoval klinické příznaky a neinfikoval jiného psa. K dnešnímu dni 1. 3. 2021 bylo do systému OIE nahlášeno z domácích mazlíčků celkem 21 pozitivních koček, 10 psů a jedna fretka. Fretka byla hospitalizována pro gastrointestinální problémy.
Ze zvířat chovaných v zoologických zahradách byly hlášeny kočkovité šelmy a primáti. Podmínky zmíněné v úvodu tohoto článku se tak v zoologických zahradách nepodařilo uhlídat. Ve všech případech se zvířata nakazila od svých ošetřovatelů. Ne všichni ošetřovatelé měli klinické příznaky. Pokud žilo více zvířat pospolu, virus se mezi nimi mohl šířit a zvířata mnohdy vykazovala klinické příznaky. I když se většina zvířat vyléčila s potvrzením negativních RT-PCR testů a výskytem protilátek, několik zvířat nakonec muselo být vzhledem k vážnosti svého stavu utraceno.
Z hospodářských zvířat bylo hlášeno šíření infekce mezi norky na farmách. Podmínky přenosu byly splněny rovněž ve farmových chovech norků již v šesti zemích: Dánsku, Holandsku, Španělsku, Švédsku, Itálii a Spojených státech amerických. Pravděpodobně sedmou zemí bychom byli i my, kdyby na konci ledna 2019 nebyly v České republice chovy kožešinových zvířat plošně zakázány. Tento krok nám zachránil mnoho výdajů navíc, které bychom museli vynaložit pro udržení farem pod kontrolou. Podstatný aspekt výskytu koronaviru u norků je, že na řadě farem v Holandsku došlo k zpětnému přenosu z norka na člověka.
ZÁVĚREM
V běžných podmínkách se koronavirus přenáší mezi lidmi, mezi zvířaty, a z člověka na zvíře. Bylo pozorováno několik případů přenosu ze zvířete na člověka, ale vzhledem k tomu, že v běžných podmínkách nebyl přenos ze zvířete na člověka prokázán, koronavirus stále není zařazen mezi zoonózy (infekce přirozeně přenosné ze zvířete na člověka). To však neznamená, že je záhodno koronavirus podceňovat.
Důležité je všechny nakažené živočišné druhy sledovat a pokusit se omezit jejich kontakt s koronavirem. Pokud nebudeme dostatečně opatrní, může nám uniknout populace některého z citlivých druhů, ve které by se koronavirus udržel. Virus by tak dostal další čas pro náhodné mutace a některá z mutací by mohla být úspěšná, co se týče přenosu ze zvířete na člověka. Kdyby se potvrdilo, že SARS-CoV-2 je zoonóza (onemocnění šířící se mezi zvířaty a lidmi), pak by nynější protiepidemická opatření rozhodně nestačila.
Je vhodné dodržovat dostatečnou hygienu mezi lidmi a zvířaty tak, abychom riziko vzájemného přenosu snížili na minimum. Pokud jsme pozitivní na koronavirus, měli bychom omezit kontakt s domácím zvířetem (žádné olizování tváře, udržovat čisté misky, před kontaktem i po kontaktu si řádně umýt ruce, omezit společné sdílení ložnice, omezit kontakty zvířat mezi sebou, zvíře s respiračními klinickými příznaky izolovat od ostatních zvířat a ještě více zvýšit hygienická opatření). Díky zvýšené opatrnosti lze i nadále udržet minimum případů infikovaných zvířat. Každý stát má povinnost hlásit pozitivní zvířata Světové organizaci pro zdraví zvířat (OIE).
Celý text včetně detailnějšího výčtu hlášení nákaz u zvířat k prostudování zde.
Autor:
MVDr. Aneta Pierzyová, veterinární lékařství s atestací v epizootologii a hygieně, 1. lékařská fakulta UK.