Složitá a nelehká doba si žádá činy. Vědomí odpovědnosti k druhým je takovým činem a je dobře, že při pročítání blogů může čtenář narazit na článek profesionálního vojáka, který toho zažil mnoho a o odpovědnosti k ostatním ví daleko více než my, kteří žijeme ve světě relativního bezpečí a dostatku.
Zabrousíme-li trochu do naší historie, dobereme se faktu, že v nejtemnějších dobách podstatná část armády stála právě na straně odpovědnosti. Mnozí z vojáků, kteří bojovali ve 2. světové válce, by mohli být příklady nejen pro své následovníky v uniformě, ale pro každého člověka, kterému není cizí sounáležitost a pochopení sebevíce zlých situací.
Prap. Martin Šromovský, vedoucí praporčík 4. komanda, 43. výsadkového pluku v Chrudimi ve svém blogu pod nadpisem "Jen jedna cesta" jasně zformuloval to, o co by mělo jít nám všem. Jak sám píše, je to jeho osobní názor. Ale lze pevně věřit, že s tímto názorem není osamocen a je naprosto jasné, že v praporčíku Šromovském nalézáme vojáka, který si od svých předchůdců převzal to nejlepší-pocit odpovědnosti.
Nemá smysl rozepisovat se dále a citovat, smysluplné je blog Martina Šromovského přečíst do posledního slova a my vám zde nabízíme celý text.