Děti a covid-19, rizika a následky

Ohrožení dětí covidem je obecně velmi bagatelizováno, protože všeobecné povědomí ustrnulo v jarních sděleních o tom, že těžký průběh nemoci u dětí je raritní (1, 2). A ačkoli se od té doby objevuje stále více informací, že děti jsou onemocněním covid zdravotně ohroženy, byť jiným způsobem, tyto informace pronikají do obecného povědomí obtížně.

Co víme prakticky jistě, je to, že prodělání covidu u dětí zvyšuje riziko rozvoje PIMS-TS – závažného multisystémového onemocnění podobného Kawasakiho syndromu (3, 4). Nově se také objevují zprávy, že nejen těžký, ale i lehký průběh samotného covid-19 u dětí může vést k rozvoji dlouhodobých následků (5, 6, 7, 8).

První zprávy o možné souvislosti prodělání covidu a obdoby Kawasakiho syndromu jsou známy už z dubna například z Itálie, Francie či USA (9, 10, 11). Nyní se větší množství případů začíná objevovat i u nás a vědci již téměř s jistotou hovoří o přímé souvislosti s nakažením dětí virem SARS-CoV-2. Odborný název je syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi PIMS-TS, můžeme se setkat i s označením MIS-C.

PIMS-TS postihuje převážně děti dosud zdravé, přes 70 % z nich (12) je bez předchozích chronických onemocnění. U těch, které nějaké předchozí onemocnění měly, se jednalo především o nadváhu a astma (12). Úmrtnost PIMS-TS se uvádí kolem 2 % (13). Podstatou onemocnění je systémový zánět, postihující především cévy (vaskulitida), může vyústit v multiorgánové selhání.

Klinický obraz PIMS-TS (též MIS-C) (13):

  • vyrážka a jiné změny na kůži a sliznicích, zejména sliznici ústní dutiny
  • zarudnutí a otoky dlaní a chodidel
  • zánět spojivek
  • bolest břicha, zvracení, průjem
  • známky poruch kardiovaskulárního systému
  • poruchy krevní srážlivosti
  • k závažným komplikacím patří zánět srdečního svalu a osrdečníku, záněty velkých cév s tvorbou aneurysmat

Mohou se dostavit 2-4, vzácněji i 6 týdnů po prodělání covidu, a to i bezpříznakového. Podle staršího odhadu britských autorů z června 2020 (2) se zdálo, že mohl postihovat až 1,5 % (78 z 5000) dětí po prodělaném covid-19, velmi pravděpodobně ale nebyly odhaleny všechny případy infekce u dětí, a tak je skutečná prevalence PIMS-TS po prodělaném covidu téměř jistě zřetelně nižší, přesná prevalence však není zatím známa.

V současné situaci, kdy jsou bez testování volně otevřené mateřské i speciální školy (specifické prostředí, kde nelze dodržovat ochranná opatření – rozestupy, ochrana dýchacích cest či důsledná hygiena), dochází ve školských zařízeních k četným nákazám dětí. Pro svůj zpravidla mírný či bezpříznakový průběh nejsou často odhaleny.

I u dětí, které jsou následně hospitalizovány s PIMS-TS, není někdy známo, že vůbec covid prodělaly.

S rozšířením nových mutací koronaviru SARS-CoV-2 je zvažováno podezření, zda i děti mohou mít častěji těžký průběh samotného onemocnění covid či častější výskyt PIMS-TS. V tuto chvíli je aktuální především tzv. britská mutace. Podle komentáře britských autorů (14) bylo sice pozorováno zvýšení počtu hospitalizací dětí a mladistvých, ale tento nárůst koresponduje s celkovým nárůstem případů covid-19 v dané oblasti a nelze na základě těchto pozorování říci, zda britská mutace B.1.1.7 zvyšuje tíži průběhu covidu a nutnost hospitalizace u dětí. U dalších popsaných mutací zatím data pro tíži průběhu u dětí nejsou, ale určitě je nutno brát i tuto možnost v potaz.

Ze studií věnujících se dospělým víme, že ačkoliv samotné akutní onemocnění covid-19 probíhá u mladších lidí často lehce, dlouhodobé následky covidu se vyskytují nejen po těžkém, ale i po lehkém průběhu (15, 16) a mohou vést k dlouhodobým závažným dopadům.

V současné době bohužel netušíme, v jaké míře mohou být i děti do budoucna ohroženy dlouhodobými následky. Může se stát, že spektrum a tíže těchto dlouhodobých následků budou korespondovat s následky u dospělých (poškození srdce, plic, ledvin, jater, neurologické poruchy, deprese, psychózy, poruchy mužské plodnosti a další – 17, 18, 19, 20, 21), nebo budou možná zcela odlišné. Právě pro tuto velikou míru nejistoty a rizika je namístě značná opatrnost. Nechávat děti volně prodělávat covid-19 může mít zatím neznámé, ale potenciálně značně závažné důsledky.

Zpracovaly:

MUDr. Kamila Procházková, PhD.
Mgr. Veronika Guziurová

Zdroje:

1. Aleebrahim-Dehkordi E, Soveyzi F, Deravi N, Rabbani Z, Saghazadeh A, Rezaei N. Human Coronaviruses SARS-CoV, MERS-CoV, and SARS-CoV-2 in Children. J Pediatr Nurs. 2021 Jan-Feb;56:70-79. doi: 10.1016/j.pedn.2020.10.020. Epub 2020 Oct 22. PMID: 33186866; PMCID: PMC7580518.

2. Davies P, Evans C, Kanthimathinathan HK, et al. Intensive care admissions of children with paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-CoV-2 (PIMS-TS) in the UK: a multicentre observational study [published correction appears in Lancet Child Adolesc Health. 2020 Jul 17;:]. Lancet Child Adolesc Health. 2020;4(9):669-677. doi:10.1016/S2352-4642(20)30215-7

3. Malviya A, Mishra A. Childhood Multisystem Inflammatory Syndrome: An Emerging Disease with Prominent Cardiovascular Involvement-A Scoping Review [published online ahead of print, 2021 Jan 7]. SN Compr Clin Med. 2021;1-12. doi:10.1007/s42399-020-00650-0 4. https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/covid-19-risk-assessment-paediatric-inflammatory-multisystem-syndrome-15-May-2020.pdf

5. Ludvigsson JF. Case report and systematic review suggest that children may experience similar long‐term effects to adults after clinical COVID‐19. Acta Paedriatica. Nov. 2020. Published online. doi.org/10.1111/apa.15673

6. Rodriguez-Gonzalez M, Castellano-Martinez A, Cascales-Poyatos HM, Perez-Reviriego AA. Cardiovascular impact of COVID-19 with a focus on children: A systematic review. World J Clin Cases. 2020;8(21):5250-5283. doi:10.12998/wjcc.v8.i21.5250

7. Stafstrom CE, Jantzie LL. COVID-19: Neurological Considerations in Neonates and Children. Children (Basel). 2020 Sep 10;7(9):133. doi: 10.3390/children7090133. PMID: 32927628; PMCID: PMC7552690.

8. Panda PK, Sharawat IK, Panda P, Natarajan V, Bhakat R, Dawman L. Neurological Complications of SARS-CoV-2 Infection in Children: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Trop Pediatr. 2020 Sep 10:fmaa070. doi: 10.1093/tropej/fmaa070. Epub ahead of print. PMID: 32910826; PMCID: PMC7499728.

9. Verdoni L, Mazza A, Gervasoni A, et al. An outbreak of severe Kawasaki-like disease at the Italian epicentre of the SARS-CoV-2 epidemic: an observational cohort study. Lancet. 2020;395(10239):1771-1778. doi:10.1016/S0140-6736(20)31103-X

10. Toubiana J, Poirault C, Corsia A, et al. Kawasaki-like multisystem inflammatory syndrome in children during the covid-19 pandemic in Paris, France: prospective observational study. BMJ. 2020;369:m2094. Published 2020 Jun 3. doi:10.1136/bmj.m2094

11. Feldstein LR, Rose EB, Horwitz SM, et al. Multisystem Inflammatory Syndrome in U.S. Children and Adolescents. N Engl J Med. 2020;383(4):334-346. doi:10.1056/NEJMoa2021680

12. Rafferty MS, Burrows H, Joseph JP, Leveille J, Nihtianova S, Amirian ES. Multisystem inflammatory syndrome in children (MIS-C) and the coronavirus pandemic: Current knowledge and implications for public health [published online ahead of print, 2021 Jan 18]. J Infect Public Health. 2021;doi:10.1016/j.jiph.2021.01.008

13. Carter MJ, Shankar-Hari M, Tibby SM. Paediatric Inflammatory Multisystem Syndrome Temporally-Associated with SARS-CoV-2 Infection: An Overview. Intensive Care Med. 2021;47(1):90-93. doi:10.1007/s00134-020-06273-2

14. Brookman S, Cook J, Broughton S, Harman K, Gupta A. Effect of the new SARS-CoV-2 variant B.1.1.7 on children and young people. The Lancet. Feb 2021. Published online. doi.org/10.1016/S2352-4642(21)00030-4

15. Behzad S, Aghaghazvini L, Radmard AR, Gholamrezanezhad A. Extrapulmonary manifestations of COVID-19: Radiologic and clinical overview. Clin Imaging. 2020;66:35-41. doi:10.1016/j.clinimag.2020.05.013

16. Dong M, Zhang J, Ma X, et al. ACE2, TMPRSS2 distribution and extrapulmonary organ injury in patients with COVID-19 [published online ahead of print, 2020 Aug 24]. Biomed Pharmacother. 2020;131:110678. doi:10.1016/j.biopha.2020.110678

17. Abu-Rumeileh S, Abdelhak A, Foschi M, Tumani H, Otto M. Guillain-Barré syndrome spectrum associated with COVID-19: an up-to-date systematic review of 73 cases [published online ahead of print, 2020 Aug 25]. J Neurol. 2020;1-38. doi:10.1007/s00415-020-10124-x

18. Iadecola C, Anrather J, Kamel H. Effects of COVID-19 on the Nervous System. Cell. 2020;183(1):16-27.e1. doi:10.1016/j.cell.2020.08.028

19. Khalili MA, Leisegang K, Majzoub A, et al. Male Fertility and the COVID-19 Pandemic: Systematic Review of the Literature. World J Mens Health. 2020;38(4):506-520. doi:10.5534/wjmh.200134

20. Samidurai A, Das A. Cardiovascular Complications Associated with COVID-19 and Potential Therapeutic~Strategies. Int J Mol Sci. 2020;21(18):6790. Published 2020 Sep 16. doi:10.3390/ijms21186790

21. Varatharaj A, Thomas N, Ellul MA, et al. Neurological and neuropsychiatric complications of COVID-19 in 153 patients: a UK-wide surveillance study [published correction appears in Lancet Psychiatry. 2020 Jul 14;:]. Lancet Psychiatry. 2020;7(10):875-882. doi:10.1016/S2215-0366(20)30287-X

2 comments

  1. Dobrý den,

    máte nějaký tip, jak ochránit před nákazou miminko? Na Internetu se píše, že děti do dvou let by neměly nosit roušky/respirátory kvůli riziku zadušení.

    Jde nám hlavně o prohlídky u dětského lékaře (kam ostatní děti také roušky nenosí a mohou si tak předávat breberky přes aerosol v nevětrané ordinaci) a průchod společnými prostory panelového domu při cestě ven na procházku. Jinam s dítětem nechodíme a sebe umíme ochránit kvalitním respirátorem.

    Děkuji!
    S pozdravem

    Lenka

    1. Hezký den, počkal jsem na názory odborného týmu a přikládám zde vyjádření dr. Kláry Hulíkové:“Nicméně u lékaře zvolila myslím naše lékařka v rámci možností dobrý postup
      – už před pandemií měla oddělené časy pro děti nemocné a děti přicházející na prevenci a očkování, to zůstalo. Miminka mají ještě svůj separátní čas.
      – co lze, to řeší přes telefon – část rodičů s tím má z nějakého důvodu zásadní problém (mají pocit nedostatečné péče….), my jsme za to raději, protože to umožní vyhnout se riziku nákazy.
      – preventivní prohlídky momentálně moc neřeší nebo po domluvě s rodiči (např. kvůli očkování) v časech zdravých dětí, vždy však platí to, že čekárna se neužívá – je nutné objednat se přímo na čas, čekat venku před domem, k ordinaci je možné jít až po tom, co předchozí pacient odejde a sestra nás vezme dál.
      – jako doprovod s dítětem max jedna osoba a samozřejmě s respirátorem.
      – mezi příchody pacientů se desinfikuje a větrá, pokud to jen trochu jde (např. u velmi malých dětí není možné mít vyvětráno na nízkou teplotu)“ a pana profesora Machaly:“Obecně doporučuji momentálně omezit návštěvy u lékaře na nezbytné minimum – např. tzv. XXX-měsíční prohlídky kojenců nejsou, alespoň dle mého názoru, nezbytné, pakliže dítě zdárně prospívá; v takovém případě by měla stačit telefocká konzultace. V Česku ovšem mnohde stále přetrvává výhružně paternalistický přístup k této problematice praktikovaný zvláště sestřičkami od praktických dětských lékařů – mé snaše s osmiměsíčním dítětem (mou vnučkou) vyhrožoval sestra od její PDL, tato prohlídka je povinná a že přijít musí. Není to pravda!“
      Věřím, že Vám tyto rady pomohou a přeji vše dobré.
      Tomáš Kulhánek

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..