VĚDA PROTI COVID-19 aktualizace ze dne 17.1.2021 od prof. RNDr. Zdeňka Hela, Ph.D.
JAK POUŽÍVAT VAKCÍNU PROTI COVID-19 (Pfizer a Moderna)
1. JE MOŽNÉ PODÁVAT VAKCÍNU V JINÉM INTERVALU, NEŽ JE PŘEDEPSANÝ, NAPŘÍKLAD AŽ 12TÝDENNÍM?
Ne, alespoň prozatím to nelze doporučit. Podle instrukcí od firmy Pfizer se má druhá dávka vakcíny aplikovat 21 dní po první. European Medicines Agency (EMA) doporučuje druhou dávku podat v intervalu 21 - 42 dnů, tedy 3 - 6 týdnů. Doporučuji přiblížit se co nejvíce 3 týdnům, dle pokynů výrobce, ale 42 dnů je s největší pravděpodobností v pořádku. Moderna doporučuje podávat jejich vakcínu ve dvou dávkách v intervalu 28 dní.
2. PROČ SE MUSÍ DODRŽET DOPORUČENÉ INTERVALY?
Schopnost vakcíny vytvořit ochrannou imunitní reakci byla ověřena ve 3. fázi klinických testů přesně za daných podmínek. Jakákoli odchylka od těchto podmínek může snížit výslednou efektivitu vakcíny. Takové použití by bylo off-label, tedy ne v souladu s doporučením výrobce.
3. BYL OPTIMALNÍ ČAS PRO PODÁNÍ DRUHÉ DÁVKY PŘESNĚ STANOVEN?
Popravdě řečeno, ne. Preklinické testy vakcíny zpravidla zahrnují „Time and dose studies“, tedy testování přibližné dávky a optimálního časování na myších. Pro 3. fázi klinických testů se zpravidla vybere jedna dávka a jeden interval, protože není praktické souběžně testovat mnoho vakcinačních protokolů. Časování druhé dávky u lidí je ale odvozeno ze zkušeností s jinými vakcínami a z našich znalostí imunitního systému, není tedy vybráno náhodně.
4. MŮŽE SE DOPORUČENÍ ČASEM ZMĚNIT?
Ano a pravděpodobně se změní. Zodpovědné agentury jako FDA a EMA sledují výsledky očkování po celém světě.
(Sledováním výsledků očkování se zabývá farmakovigilance - Věda a činnosti související s detekcí, hodnocením, porozuměním a prevencí nežádoucích účinků nebo jakýchkoli jiných problémů souvisejících s léky. Pozn. redakce).
Z různých důvodů část imunizovaných lidí dostane dávku v jiných intervalech než doporučených 21 dní. Pokud data potvrdí, že i v delším intervalu je vakcína účinná, budeme moci doporučení změnit. Z vlastních zkušeností vím, jak těžké je protlačit něco například přes FDA. Rigoróznost procesu je zárukou naší bezpečnosti.
5. JE DOBRÝ NÁPAD NECHAT SE OČKOVAT POUZE JEDNOU DÁVKOU?
V žádném případě ne. Pro vakcínu firmy Pfizer je odhadovaná účinnost po první dávce okolo 50 %.
Ovšem pozor – tato účinnost je velmi individuální, a především obrana proti infekci nemusí být, a pravděpodobně nebude tak trvalá, jako po dvou dávkách.
Proč?
První dávka vakcíny indukuje (nalezne, objeví) specifické T a B buňky. V případě B buněk se jedná v první vlně především o buňky plazmatické, které mají velmi krátkou životnost. Druhá dávka vakcíny v intervalu přibližně 3 - 5 týdnů vyvolá proces „zrání“ B buněk (B cell maturation), při kterém se selektují B buňky produkující podstatně silnější, dokonalejší protilátky. T buňky aktivované druhou dávkou poskytují této reakci potřebnou pomoc (helper T cells). Velmi důležité je, že tento proces vytváří paměťové B a T buňky, které pak poskytují dlouhodobou ochranu.
Často je obrana posilována třetí dávkou po 6 či 12 měsících.
6. JE DOBRÝ NÁPAD POUŽÍT POUZE POLOVIČNÍ DÁVKU VAKCÍNY?
V žádném případě, pokud takový postup není přímo doporučen výrobcem a schválen FDA a EMA. Takové použití by bylo off-label, jak je zmíněno již výše.
7. NEBYLO BY LEPŠÍ IMUNIZOVAT VÍCE LIDÍ POLOVIČNÍ DÁVKOU ČI V PRODLOUŽENÉM INTERVALU MEZI DÁVKAMI?
Můžeme očekávat, že vzhledem k omezeným dodávkám vakcíny budou politické a jiné tlaky prosazovat prodloužení vakcinačního protokolu či použití poloviční dávky. V žádném případě takový přístup nemohu doporučit, pokud nebude specificky schválený agenturami EMA a FDA. Změna imunizačního protokolu může mít za následek nedostatečnou ochranu, která se negativně projeví v populaci.
Je lepší mít méně lidí, kteří budou imunizováni dobře, než více lidí, kteří budou imunizováni špatně. Z mnoha důvodů.
8. JE MOŽNÉ KOMBINOVAT VAKCÍNY, NAPŘÍKLAD OD FIRMY PFIZER A ASTRA-ZENECA?
Ne, v budoucnu ale budou kombinované vakcíny běžné. Každá firma používá trochu jinou formu bílkoviny „spike protein“. Je třeba druhou dávkou posílit odpověď (boosting) přesně stejným typem bílkoviny, který byl použit při první aplikaci.
Z vývoje vakcín proti HIV víme, že kombinace DNA nebo mRNA v první a například rekombinantního viru ve druhé vakcinační dávce či viru v první a bílkoviny v druhé dávce jsou velmi efektivní. Příští generace vakcín budou pravděpodobně těchto kombinací využívat k vytvoření dlouhodobé imunity.
9. PŘIJDOU LEPŠÍ VAKCÍNY?
Jednoznačně ano. Druhá generace vakcín bude založena na kombinaci regimenu (typu imunizačních antigenů), na použití adjuvantu (zesilovače a usměrňovače odpovědi) a na dalších principech. Třetí generace budou pravděpodobně vakcíny aplikované nasálním sprejem, které budou zaměřeny na indukci protektivní reakce, především IgA protilátek na sliznici. Jedna taková už je testována na naší univerzitě UAB.