Mutace Delta nám změnila účinnost vakcín. I přes tyto nepříznivé zprávy studie dokazují stále vysokou ochranu i proti této variantě zvláště pro hospitalizace a úmrtí. Proto je očkování velmi podstatnou složkou ochrany proti viru i jeho přenosu. S podporou dodržení základních opatření RRR (ruce, roušky, rozestupy) se přenos viru snižuje. Studie ukazují, že ochrana 3. dávkou účinnost zvyšuje. Předkládáme Vám v tomto článku nejnovější poznatky z veřejně dohledatelných studií pro Deltu, článek nezahrnuje data k Delta +.
Účinnost vakcín a Delta
Mezi 26. červencem a 8. srpnem 2021 byla varianta Delta dominantní v 26 zemích, které hlásily dostatečné informace z úplného genetického sekvenování pokrytí Deltou. Pokrytí je nyní na 92,5 %. Ze zprávy ECDC, ze které máme tyto informace, také vyplynulo, že i přes růst případů se snižuje počet hospitalizací. Na výzkumu tohoto tvrzení se intenzivně pracuje.

Původní až 94% ochrana vakcínou BNT162b2 od Pfizer-BioNTech proti Alfě B.1.1.7 je nyní vzhledem k převažujícímu pokrytí Deltou (indická varianta mutace odborně nazývaná B.1.617.2) změněna na maximálně možných 88 % po 3 týdnech od druhé dávky, po 90 dnech na 78 %. Moderna je na tom dle studie z Cambridge, Massachusetts s účinností na 76 % ovšem již po 14 dnech od 2. dávky. Vakcíny mRNA jsou na tom i přes jemné rozdíly s účinností podobně, tedy studie peer review spíše souhlasí se studií o účinnosti vakcín Pfizer. Hned za nimi následuje ChAdOx1 nCoV-19 tedy vakcína od AstraZeneca, kdy podle vědeckého článku z nature.com ochrana do 90 dnů pod náporem Delta varianty klesla na 61 %. Účinnost očkování klesá s oslabenou imunitou jedinců.
Rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými je stále velmi výrazný.
Hospitalizace u mutace viru SARS-CoV-2 Delta u očkovaných vs. neočkovaných
Zde použiji citaci článku zdravotnickydenik.cz:
Analýza dat CDC ukazuje, že výskyt průlomových infekcí je vzácný. K 6. červenci, kdy bylo v USA naočkováno více než 157 milionů osob, se jednalo o 5.186 případů, kdy došlo k rozvoji závažného průběhu onemocnění. Z toho 4.909 osob muselo být hospitalizováno a bohužel 988 z nich v důsledku infekce covid-19 zemřelo. Tato čísla je ale třeba vnímat v kontextu závažnosti onemocnění a jeho výskytu. Pro srovnání v prosinci loňského roku, tedy před zahájením očkování, bylo evidováno 6,3 milionu nových případů infekce covid-19, z nichž 123 tisíc osob muselo být hospitalizováno. Více než 65 tisíc nemocných na covid-19 zemřelo. „I když je v současnosti očkována méně než polovina americké populace, vakcíny proti covid-19 přispěly k obrovskému poklesu případů,“ konstatuje portál Vox.com s tím, že tím nejjednodušším způsobem, jak chránit celou populaci, je právě plošné očkování.
Plné očkování je tedy klíčem k ochraně před závažným onemocněním covid-19, včetně onemocnění způsobených variantou Delta, jak píše EMA ve spolupráci s ECDC. V článku najdeme také upozornění, že dokud nebude plně očkován dostatečný počet lidí, který povede ke komunitní imunitě, tedy dokud se SARS-CoV-2 stále šíří, každý by měl dodržovat národní předpisy a nadále přijímat opatření, jako je nošení roušek a respektování sociálního distancování, a to se týká i plně očkovaných jedinců, jak zmiňuji v úvodu.
Po této stránce tedy můžeme být klidnější, na vavřínech však usnout nemůžeme. Přenos viru probíhá i u očkovaných.
Pokud bychom si položili otázku, zda je lepší prodělat covid-19 nebo se nechat očkovat, je potřeba zvážit všechna pro a proti.
Ve zkratce: Je možné, že imunita jednotlivce po prodělání vydrží obecně déle než po očkování (odkaz na preprint studie). Na druhou stranu je otázka, zda nejen long covid (probíhají studie v České republice, zda vzhledem k mutaci Delta je možné, že long covid má delší a silnější trvání) a symptomatický průběh s nemocí covid-19 související je lepší než vedlejší účinky očkování a případná kratší imunita (čím je člověk starší, tím kratší dobu ji má) a přeočkování, kdy případná nákaza znamená pro člověka mnohem mírnější průběh onemocnění a kratší možnost nakazit druhé (v článku od Seznam.cz najdete odkaz na studii). Ruth Tachezy se k této problematice vyjádřila v článku pro irozhlas.cz.
Ze sociálního hlediska očkování pomáhá bránit SARS-CoV-2 tvorbě mutací a zvyšuje kolektivní imunitu zvlášť, pokud nadále budeme používat (také například podle profesora Hořejšího) preventivní nástroje k šíření nemoci na nezbytně nutnou dobu. Očkováním a dodržováním opatření tedy skutečně pomáháme i ostatním. (Pozn. redakce: Přirovnala bych to k volbám, kdy každý hlas se počítá.)
Pro milovníky statistik a dat je tu zjednodušená ukázka, jak má očkování vliv na kolektivní imunitu (hospitalizace a úmrtí).
Přenos viru u očkovaných a neočkovaných
Rezistence je vysoká a imunita vyvolaná očkovací látkou tedy v rámci možností imunity každého jedince dobře spolupracuje. Rozdílem jsou tedy především důsledky a závažnost symptomatických projevů při propuknutí covid-19 Delta variantou. Zatím nejsou k dispozici ani data, jak moc jsou očkovaní lidé nakažliví.
Zřejmé je, že vakcíny chrání před onemocněním mírnou nebo střední formou nemoci podle účinnosti vakcín a razantně snižují úmrtnost a hospitalizace.
Vlaštovkou vyřešení otázky by mohl být preprint studie nazvaná Očkování mRNA indukuje odolnou imunitní paměť na SARS-CoV-2 s jeho pokračující evolucí. Studie by mohla ukazovat vývoj protilátek, B a T lymfocytů po mRNA vakcinaci vs po prodělání onemocnění. Na základě toho pak vzejde lepší pochopení ohledně případné ochrany.
Diskuze nad 3. dávkou
Názor a stanovisko českých odborníků
Nelehký úkol v České republice dostali i Klinická skupina, Česká vakcinologická společnost a Státní ústav pro kontrolu léčiv. Do konce srpna museli vypracovat stanoviska, zda bude potřeba podat některým lidem třetí posilující dávku očkování. Toto uvedl irozhlas. MeSES byl požádán o vyjádření také. Pod zvýrazněnými odkazy organizací a skupin najdete odborná vyjádření.
Epidemiolog Rastislav Maďar se k této tématice také sám vyjádřil.
Podle Společnosti Podané ruce zřejmě je potřeba přeočkovat třetí dávkou seniory.
Názor WHO
Zde se střetává názor některých vyspělých zemí s názorem WHO.
WHO by ráda očkovala rovnoměrně, neboť si je vědoma důsledků, které vyplývají z chybějícího očkování v nízkopříjmových zemích. 3. dávka je tedy ze strany WHO považována za luxus. Je pochopitelné, že WHO chce chránit všechny lidi na světě bez ohledu na to, zda jsou v zemi chudé či bohaté a bez ohledu na sociální vrstvu, ve které žijí. Důsledky pandemie v zemích, které nemají takovou úspěšnost v počtu očkovaných, jsou velmi striktní a vážné. Pokud vezmeme například infografiku výše, vytvoří se nám představa, jak to v zemích, kde není vakcinován dostatečný počet lidí, vypadá. Faktorů, které mají vliv na úspěšnost takové idey, je však velmi mnoho a aplikovat tuto myšlenku do praxe (projekt COVAX) je velmi těžké.
Stanovisko CDC
se k očkování USA třetí dávkou postavilo tak, že
- Varianta Delta je nakažlivější: Varianta Delta je vysoce nakažlivá, více než 2x nakažlivější než předchozí varianty.
- Některá data naznačují, že varianta Delta může u neočkovaných osob způsobit vážnější onemocnění než předchozí kmeny.
- Plně očkovaní lidé s průlomovými infekcemi varianty Delta mohou virus šířit na ostatní. Zdá se však, že očkovaní lidé jsou infekční po kratší dobu: Předchozí varianty v těle infikovaných plně očkovaných lidí typicky produkovaly méně virů než u neočkovaných osob. Naproti tomu se zdá, že varianta Delta produkuje stejně vysoké množství viru jak u neočkovaných, tak u plně očkovaných osob. Stejně jako jiné varianty však množství viru produkovaného průlomovými infekcemi Delta u plně očkovaných osob klesá také rychleji než infekce u neočkovaných osob. To znamená, že plně očkovaní lidé jsou pravděpodobně infekční po kratší dobu než neočkovaní lidé.
Toto vyjádření vydalo CDC s ohledem na jimi zveřejněnou studii.
Doporučení CDC níže vychází z celosvětových dat a byla vydána pro USA. Jak budou adaptována pro specifickou situaci České republiky bude jasné na základě zhodnocení KS COVID, ČVS a SÚKL.
Zdravotničtí pracovníci a úředníci veřejného zdraví by měli zvážit následující použití další dávky vakcíny mRNA po úvodní 2 dávkové sérii primární vakcíny mRNA pro středně až těžce imunokompromitované osoby:
- V současné době schválené FDA vakcíny na covid-19 nejsou živé vakcíny, a proto je lze bezpečně podávat osobám s oslabenou imunitou. (pozn. redakce: Pro přesnější určení by bylo nutné definovat „Oslabenou imunitu“, protože u jedinců v imunosupresi, či selektivně navozené imunosupresi - imunomodulaci, vakcinace nevyvolá dostatečnou imunitní odpověď, třebaže jsou přítomny protilátky. Je nutné vždy individuální posouzení stavu odborníkem. Například drtivá většina onkologických pacientů na standardní léčbě je vakcinována, vakcinace se ale odkládá u většiny lidí na biologických léčbách a v akcelerační fázi například kortikoterapie a dalších. Podobné je to u neurodegenerativních onemocnění.)
- Studie naznačují, že někteří očkovaní lidé mají sníženou imunitní odpověď po sérii 2 vakcín proti covid-19 ve srovnání s příjemci vakcíny, kteří nejsou imunokompromitovaní.
- Studie dále prokázaly, že zahrnutí další dávky vakcíny mRNA po úvodní 2 dávkové sérii vakcíny mRNA covid-19 v některých populacích s oslabeným imunitním systémem může posílit imunitní odpověď.
- Klinický přínos další dávky vakcíny mRNA po dvou dávkách vakcíny mRNA pro očkované osoby není přesně znám. U lidí se středně závažným až závažným oslabením imunity v důsledku zdravotního stavu nebo přijetí imunosupresivních léků nebo léčebných postupů však potenciál pro zvýšení imunitní odpovědi spojený s přijatelným bezpečnostním profilem podporuje doporučení pro další dávku vakcíny mRNA po úvodních 2 dávkách mRNA vakcíny proti covid-19. (Poznámka redakce: Posouzení vhodnosti vakcinace je v takových případech vždy individuální a v dikci posouzení ošetřujícím odborníkem.)
- Dodatečná dávka by měla být podána nejméně 28 dní po dokončení počáteční série očkovacích látek mRNA covid-19.
Názor Iniciativy Sníh
Podle Iniciativy Sníh je nejlepší cesta k ochraně obyvatel nejen v České republice zvolit kombinaci aplikace 3. dávky a zároveň pomoci k očkování v méně bonitních zemích uvolněním vakcín podle uvážení vlády.
Příklad vysoce proočkované země
Jak šíření v cca 90% očkované populaci vypadá například v diskuzích často zmiňovaném Izraeli můžete porovnat zde. Než se však vrhnete do porovnání, nezapomeňme zohlednit fakt, že věková kohorta očkovaných je maximální u populace 70+ a minimální proočkovanost je u mladých lidí 12-15 let. Samozřejmě u každé věkové skupiny bychom měli zohlednit i specifická rizika příslušná jejich věku a zdravotnímu stavu. Jak datům tedy správně rozumět si můžete přečíst například v článku od Data Science.
Jak se k situaci v Izraeli vyjádřil profesor Konvalinka si přečtěte například zde nebo zde.
K vakcinování 3. dávkou přistoupilo například již Německo, Srbsko, Rakousko, Turecko, ACIP - USA a zmíněný Izrael.
Pro zajímavost vkládám ukázky, jak informuje jednoduchými grafikami o proočkovanosti Německo:
Očkování 3. dávky jiným druhem vakcíny? Proč ne..
Lidé, kteří nejsou vakcinováni mRNA vakcínou, ale jiným typem (např. Johnson&Johnson) mohou být mRNA látkou očkováni.
P.S.: Novinky o Ivermektinu
Jako novinku si dovoluji vložit poznatek k alternativní léčbě Ivermektinem, kdy například již FDA na sociálních sítích varoval: „Nejste kůň. Ivermektin není vhodný k léčbě #COVID.“
Přezkum počátečních studií nezávislým výborem pro léčbu národních zdravotních ústavů uvedl, že studie, které byly provedeny, byly příliš malé a výsledky byly nejasné, a nemohl tudíž doporučit jejich použití. Uvedl to deník AbcNews.com. Vycházel z informace, že Mississippi Poison Control Center přijalo rostoucí počet hovorů od lidí s potenciální expozicí Ivermektinu pro užívaní k léčbě nebo prevenci covid-19. Nejméně 70 % posledních hovorů se týkalo použití Ivermektinu určeného pro hospodářská zvířata. 85 % volajících mělo mírné příznaky. Hospitalizován nebyl naštěstí nikdo z volajících.
Ministerstvo zdravotnictví ČR 12. března 2021 dočasně povolilo distribuci, výdej a používání léku obsahujícího Ivermektin k léčbě onemocnění covid-19 (jednalo se o léčivý přípravek HUVEMEC). Toto dočasné povolení však skončí 31. srpna 2021 a zatím nebylo vydáno žádné nové povolení s touto látkou.
Zda jsme tedy z toho všeho venku vysvětluje také profesor Hořejší na svém blogu. V jednom článku také předkládá názor na výše zmíněné problematiky.
O názvech mutací se můžete dočíst třeba v článku irozhlasu.
Zpracovala Jana Kulhánková
Za spolupráci děkuji: Lukáš Dušek, Rolando Arias a dalším odborným členům Sněhu