Na současnou nelehkou epidemickou situaci existuje řada pohledů. Je smutné, že při pohledu na realitu a při počtu zemřelých, který navíc denně stále narůstá, objevují se často i ve vědeckých kruzích různé názory, jež lze fakty a důkazy poměrně lehce vyvrátit. Ve frustrovaných a leckdy zmatených občanech však najdou mnoho naslouchajících a je pak složité oponovat. Profesor Václav Hořejší odpovídá docentce Ireně Koutné, vedoucí týmu Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a působící na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, na její rozhovor pro Seznam Zprávy, ve kterém paní docentka uvedla některá tvrzení, se kterými nelze souhlasit.
Paní docentka dává zcela správně důraz na vytváření imunity, na straně druhé nevidí očkování jako velký posun k lepšímu a tvrdí, že lidi, kteří covid-19 prodělali, nemá smysl očkovat. Docentka Koutná mimo jiné říká, že restriktivní opatření nevedla ke zlepšení situace a dle jejího názoru dokonce opatřeními, která mají za cíl zmírnit a následně zastavit epidemii, si imunitu ničíme, a proto přibývá tolik nemocných.
„Vysoký počet covidových onemocnění není důsledkem opatření. Právě naopak. Životospráva je důležitá, ale když propukne epidemie, je na změny pozdě,“
říká hned v úvodu rozhovoru pro Seznam Zprávy Václav Hořejší.
„Paní docentka říká, že „očkovat lidi, kteří už covidem prošli a mají paměťové buňky, je v tuto chvíli nesmysl‘. Je třeba‚ upozornit, že důležité světové autority, např. americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí, jsou jiného názoru. A znova opakuji, že vyšetření přítomnosti paměťových buněk není triviální a nikde se rutinně neprovádí. Musím ovšem přiznat, že i já bych souhlasil s tím, aby lidé, kteří onemocnění prodělali, přišli při očkování na řadu spíše až jako poslední – nikoli ale proto, že by je to očkování mohlo poškodit, ale prostě proto, že jej nepotřebují tak nutně jako ostatní občané,“
reaguje profesor Hořejší na názor paní docentky.
V rozhovoru s Irenou Koutnou se objevila i otázka dlouhodobého rizika očkování mladých lidí, kteří plánují rodinu. Koutná oživuje domněnku, že by očkování mohlo být rizikem, což je proti všem dosavadním poznatkům.
„Velmi mě znepokojuje závěr rozhovoru, ve kterém paní docentka opakovaně naznačuje, že očkování mladých lidí, kteří plánují zplodit děti, by mohlo být dlouhodobě (za 10 nebo 15 let) nějak riskantní. Zdá se, jako by vycházela vstříc internetovému hoaxu o tom, že očkování nějak ohrožuje plodnost. A je samozřejmě absurdní uvažovat o tom, že by se nějaký lék nebo vakcína měly používat teprve 10 až 15 let po standardním ověření účinnosti a bezpečnosti, aby se zjistilo, jestli se po tak dlouhé době neprojeví nějaké nepříznivé efekty. To bychom mohli na vývoj nových léků a vakcín jednoduše úplně zapomenout. Notabene neexistuje žádný dosavadní případ velmi dlouhodobých negativních následků, který by opravňoval k takovýmto obavám,“
reaguje na to Václav Hořejší