Odborníci vyvrací nepravdivý text MUDr. Tomkové o očkování

Uvádíme na pravou míru nepravdivý text MUDr. Alice Tomkové „Proč se nenechám očkovat proti covid-19“

Na internetu se objevila nepravdivá tvrzení dermatoložky MUDr. Alice Tomkové „Proč se nenechám očkovat proti covid-19“.

Níže uvádíme na pravou míru veškeré nepravdy a zavádějící informace v něm obsažené. Podbarvené pasáže psané kurzívou jsou z onoho kritizovaného textu, pod nimi jsou naše komentáře.

Na tvrzení reagovali: Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D. a kontrolu provedl kolektiv odborníků Iniciativy Sníh.

1. „Očkování neznamená, že neonemocním, neznamená, že nebudu přenašeč!“

To není pravda: Provedené klinické studie prokazují, že velká většina očkovaných neonemocní, nebo alespoň nebude mít vážný průběh. O tom, jestli očkovaný člověk bude, nebo nebude přenašeč, není dosud jasno - ale v případě, že bude očkovaná velká většina populace, by to ani nebylo důležité.

2. „...promořenost stoupá každým dnem. Odhaduje se, že do konce února to bude 70 % populace.“

To není pravda: Nemoc prodělalo prokazatelně méně než 10 % populace (na základě provedených PCR testů s pozitivním výsledkem dle dostupných statistik pozn. redakce); dalších max. 10 % ji mohlo prodělat, aniž si toho všimli. Do konce února tak může být „promořeno“ nanejvýše 25-30 %.

3. Nezná se doba, po kterou nás očkování může chránit – virus mutuje 3x rychleji než chřipka.

To je přinejlepším polopravda:

   Skutečně nevíme, jak dlouho nás očkování ochrání (od ukončení klinických studií uplynula příliš krátká doba – do jaké míry nás bude chránit např. po 2 letech, se dozvíme až za 2 roky. Je ale známo, že očkování vyvolává tvorbu vysokých hladin protilátek a paměťových lymfocytů, takže je prakticky jisté, že ochrana bude dlouhodobá. 

-   Koronavirus mutuje mnohem pomaleji než virus chřipky. Je ale pravda, že vznikají i mutace, které mohou být odolné vůči doposud schváleným vakcínám, což je vážný problém.

4. „to se budeme nechávat očkovat 3x ročně, pořád? Do konce našich dnů? Kdo toto bude platit? Komu to přinese profit?“

Pokud skutečně dojde na „černý scénář“ rozšíření mutací odolných vůči nynějším vakcínám, bude potřeba intenzivně sledovat výskyt takových variant a snažit se je maximálně eliminovat z populace. Současně bude nutno vyvíjet terapeutické monoklonální protilátky a antivirotika účinná proti nim, ale také nové účinné vakcíny. S trochou štěstí by se mohlo podařit i tuto vážnou komplikaci rychle zvládnout.

5. „Princip vakcíny Pfizer a ostatních vakcín na podkladě m-RNA je zcela nový, nevyzkoušený, bez dlouhodobých testů. Jedná se o zásah do genetiky svalových buněk. Nelze očkovat bez dlouhodobých klinických studií! Toto se nikdy v minulosti nedělo. Velmi pravděpodobné jsou i autoimunitní reakce na tuto vakcínu, tzn. že náš organismus bude reagovat na své vlastní buňky. Nezná se její efekt na vznik nádorových onemocnění, na reprodukci, na genetiku...“

To není pravda: Tento typ vakcín se vyvíjí už 25 let; až donedávna byla jediným problémem nízká účinnost těchto vakcín. Tento problém se podařilo vyřešit v posledních několika letech. Žádné z mnoha dosavadních preklinických a klinických studií neukazují na jakákoli z výše jmenovaných nebezpečí. Tyto vakcíny v žádném případě nepředstavují nějaký „zásah do genetiky svalových buněk“!

6. „Virus SARS-CoV-2 není ebola, jeho úmrtnost ani smrtnost není veliká, je to především mediální virus, který má zakrýt ekonomickou krizi.“

To nejen není pravda, ale je to přímo ukázková „fake news“:  Smrtnost onemocnění covid-19 je kolem 2 % (celosvětově je registrováno téměř 100 milionů případů a z toho přes 2 miliony úmrtí; tento poměr je velmi podobný všude ve světě). Domněnky o tom, že se jedná o jakési politicko-mediální spiknutí, jsou projevem jakéhosi absurdně paranoidního vnímání světa.

7. Existuje lék Isoprinosine, který je v léčbě velmi úspěšný, ale záměrně se jeho efekt nezveřejňuje.

To není pravda: Neexistují žádné řádně provedené klinické studie, které by potvrzovaly příznivé účinky tohoto prostředku; bylo by třeba takové studie provést. Je ovšem smutná pravda, že se používají i jiné (mnohem nákladnější) léky (např. remdesivir), jejichž účinek také není jednoznačně prokázán.

8. „Nelze se nechávat očkovat do konce života – a to vždy na mutaci viru, která už je ale stejně stará…“

Podobně jako u chřipky se nejspíše budou vakcíny muset přizpůsobovat cirkulujícím kmenům viru. Nové typy vakcín (vektorové a mRNA) ale naštěstí umožňují rychlou reakci na tyto změny.

9. „Otevřme Česko, chraňme rizikové, žijme, nepřežívejme!“

Naivní výzva nerespektující realitu:  Do rizikové skupiny patří přes 3 miliony občanů ČR. Většina z nich se již dnes více či méně chrání – především na základě existujících protiepidemických opatření, ale i tak, že tito lidé ve vlastním zájmu aktivně minimalizují sociální kontakty. I v této situaci je u nás v závislosti na aktuální míře omezujících opatření průběžně hospitalizováno 5–10 tisíc pacientů s covid-19 a denně umírá na toto onemocnění 100–200 lidí. Pokud by se Česko „otevřelo“, tedy byla zrušena stávající protiepidemická opatření, tato čísla by se několikanásobně zvýšila. Nedovedeme si představit, jak by se v této situaci prováděla ona „ochrana rizikových“ (pomineme-li absurdní úvahy o vybudování nějakých internačních táborů pro ty rizikové 3 miliony osob…). Ono navrhované „otevření Česka“ by nutně velmi rychle vedlo ke kolapsu zdravotnictví; jediným možným, avšak sotva přijatelným řešením, by bylo nepřijímat ty tisíce covidových pacientů do nemocnic, poskytnout jim jen paliativní péči v domácím ošetření a nechat je tam i umírat… Jejich mladší a zdravější bližní by si zatím užívali svobodného života, veselili by se v hospodách a na oslavách narozenin, chodili na fotbal, do divadel a barů…      

10. „Jsme svědky nebývalého nárůstu úzkostí a deprese, což nahrává rizikovým faktorům pro tzv. „rychlé“ smrti, jako jsou mozkové mrtvice a srdeční infarkty.“

To je jistě pravda, ale: Tato úzkost a deprese se projevuje nejvíce právě u těch rizikových skupin a v reakci na ono hrozící nebezpečí. Jakmile bychom „otevřeli Česko“, toto riziko by se výrazně zvýšilo a s ním nepochybně i míra té úzkosti a deprese (čekání „kdy to udeří na mě“); jistě by k tomu přispěla i nutná daleko větší míra (dobrovolné) izolovanosti těchto lidí v daleko rizikovějším prostředí...

11. „Počet sebevražd se ztrojnásobil (9. 11. 2020 Medical Tribune)“

To není pravda: V tom citovaném článku se píše, že „covid-19 přinesl třikrát více depresí a myšlenek na sebevraždu”. Počet sebevražd v roce 2020 není doposud znám – stejně jako v minulých letech bude tento statistický údaj zveřejněn teprve za několik měsíců. Zcela jistě to nebude násobek počtu z předešlého roku.

12. „Dochází k omezování standardní, necovidové, lékařské péče. Lidé se bojí chodit k lékaři, a tak zanedbávají včasnou diagnostiku i zcela běžných chorob – bohužel ale i nádorů kůže a vnitřních orgánů. Odkládá se předem objednaná péče, operace kyčlí, operace tříselných kýl, takže pacienti žijí dál v bolestech.“

To je jistě pravda, ale: To je způsobeno přetížeností nemocnic. Jakmile bychom „otevřeli Česko“, tento stav by se ještě výrazně zhoršil (pokud bychom ovšem nepřijali ono „řešení“ spočívající v odmítnutí hospitalizace covidových pacientů do nemocnic a ponecháním jich i v těžkém stavu v domácím ošetření).

Tělesně postižení nemohou do bazénů, na sportoviště, děti a sportovci také.

To je jistě pravda, ale:  Pokud bychom „otevřeli Česko“, těžce by stonaly a umíraly desetitisíce starých a chronicky nemocných, samozřejmě včetně těch šťastných návštěvníků bazénů a sportovišť.

13. „Děti jsou k tomu ještě ohlupovány distanční výukou, nehýbou se, nemají sociální vazby. Upadá kultura země. Jak se kdo naučí distančně hrát na housle, na klavír, tančit? Jaké ovoce sklidíme za pár let?“ 

To je diskutabilní polopravda: Distanční výuka není žádné „ohlupování“; děti, které se učily již předtím hrát na nějaký hudební nástroj, mohou za minimálního dozoru rodičů nadále procvičovat to, co se už naučily. Přerušení takové výuky rozhodně není taková katastrofa – leckde jinde ve světě se musí vypořádat s mnohem horšími situacemi (přírodní katastrofy, války).

14. „O rozvratu podnikatelského prostředí ani nemluvím.“

To je diskutabilní polopravda: Výrobní sektor ekonomiky (průmysl, stavebnictví, zemědělství) je postižen minimálně, trpí v podstatě jen sektor služeb (hlavně pohostinství a turistika), částečně obchod. Předpovědi ekonomů pro letošní rok jsou optimistické.

15. „Virus si žije svým životem, restrikce ho nezastavují, onemocní i ti, co se chrání. Kdo se nechrání, neznamená, že onemocní.“

To nejen není pravda, ale: Protiepidemická opatření výrazně zpomalují šíření viru; jejich důsledné uplatnění může vést až k jeho úplné eliminaci, jak se podařilo v několika zemích. To, že se někdo nechrání, výrazně zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Je zarážející, že tuto elementární skutečnost zpochybňuje lékařka…

16. „Přibývá ekzémů rukou, mikrobiálních ekzémů obličeje, přibývá bakteriálních zánětů dýchacích cest a plic – protože roušky brání zdravému dýchání.“

To je přinejlepším polopravda: Nejsou nám známa statistická data, ze kterých by bylo možno posoudit míru závažnosti tohoto problému.

17. „Dýchání je očistný a fyziologický proces. Nelze ho dlouhodobě omezovat. Roušky se nyní nosí jen proto, aby člověk něco na ústech měl a nedostal pokutu. Jednorázové roušky by se totiž měly měnit po 2 hodinách a poté vyhodit do speciálních nádob, které ale nikde neexistují. Látkové by se měly každý den prát a žehlit, ale ani tak se viry nezničí (kromě toho, že to stejně skoro nikdo nedělá)! Většina lidí s rouškami všemožně manipuluje - vyndává ji z kapes, má ji připevněnou na rukávu, někteří mají jednu roušku od jara…“

To je bohužel do určité míry pravda, ale: Řešením není roušky zahodit, ale systematicky vysvětlovat jejich správné používání a zajistit, aby byly co nejlevnější (ideálně zadarmo).

18. „Člověk ale není sterilní živočich! Bakterie, viry a houby máme na sliznicích běžně. U dětí setkání s infekčními agens stimuluje tvorbu jejich imunity. Není proto normální, abychom měli sterilní ruce, sterilní naše prostředí, vše polité dezinfekcí. Kromě toho, dezinfekce je jen dezinfekcí, ale ne sterilizací!“

To je jistě pravda, ale: Popírat význam dezinfekce a hygienických opatření v boji proti infekčním chorobám je od lékařky něco naprosto neslýchaného…

19. „Ne, nechci žít v zemi, kde směr udává hrstka zcela od praxe odtržených teoretiků.“

Můžete prosím uvést příklad země, kde to dělají správně (kde nejsou nařizována ani doporučována žádná protiepidemická opatření), a kde byste chtěla žít?

20. „Chci žít, ne přežívat. Probuďte se, prosím, chraňte rizikové skupiny, ale žijte a nechte žít.“

Naivní výzva nerespektující realitu:  Viz argumenty o iluzorní „ochraně rizikových skupin“ výše. Je smutné, že si paní doktorka neuvědomuje, že cenou za to její „žít, ne přežívat“ by bylo utrpení a smrt statisíců starých a zranitelných lidí. Je ovšem možné, že si to paní doktorka dobře uvědomuje, ale považuje to za přijatelnou daň za to, že by mohla chodit do restaurací, divadel, bazénů a na večírky…

PODPISY i jiných zástupců podporujících tvrzení?

Vyjádření vydal na svém webu i klub Sysifos.

Zpracovala Jana Kulhánková s týmem

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..