Pacienti s covid-19 zmizelí ze statistik zaměstnávají nemocnice

Údaj o počtu pacientů ve vážném stavu nevypovídá o stavu vážnosti pandemie covid-19. Do této statistiky se totiž nepočítají ti, kteří leží v nemocnici s následky nemoci covid-19. Protože již nejsou infekční, jsou po 20 dnech automaticky vyřazeni z evidence nemocných covid-19. Kvůli těmto následkům však i nadále vyžadují náročnou nemocniční péči. Žádná statistika jejich počet však neuvádí.

Foto: Profimedia

Jeden z nejdůležitějších údajů o stavu pandemie covid-19 je počet pacientů ve vážném stavu, tedy těch, kteří vyžadují léčbu v nemocnici. Čím více máme pozitivně testovaných na přítomnost viru SARS-CoV-2, tím více pacientů pacientů potřebuje naráz pomoci, a to i případě, že vážné případy tvoří pouze jednotky procent z celkového počtu pozitivních. Záleží tedy i na celkovém počtu nakažených, není to nic neříkající číslo, jak se někdy říká. Ze stoupajícího či klesajícího počtu případů můžeme odhadovat budoucí zatížení nemocnic.

Tato predikce je důležitá, protože pacienti s covid-19 vyžadují vysoce náročnou a drahou péči, která ukrajuje hodně z krajíce dostupné zdravotní péče. Čím více takových nemocných máme, tím méně zbývá kapacit pro nemocné s jinými nemocemi, a to nejen lůžek, ale i přístrojů a také lidských kapacit, neboť tito pacienti vyžadují hodně péče. Bývají často příliš slabí, aby se postarali i o základní úkony, často zvrací, potřebují podávat léky nitrožilně a ti nejvážnější potřebují i pomoc přístrojů jako ventilátory nebo ECMO (přístroj zajišťující mimotělní membránovou oxygenaci). Ti poslední také vyžadují vysoce specializovanou a nepřetržitou péči, kterou může poskytnout pouze školený personál intenzivní péče od sester po anesteziology. Péče o takové pacienty je také velmi drahá.

Zejména lidské kapacity, na rozdíl od kapacit lůžkových, se nedají přikoupit nebo přistavět. Ve chvíli, kdy pandemii necháme volný průběh, stále menšímu množství pacientů můžeme poskytnout obvyklou péči. Je nutno přejít k omezování té péče, kterou lze odložit, aniž by byl ohrožen život pacienta. Musíme rozhodovat, koho přijmeme do nemocnice, a koho, byť mu není dobře, ponecháme v domácí péči. Pryč jsou doby z počátků pandemie, kdy do nemocnic byli přijímáni pacienti s covid-19 jen na pozorování, či izolaci. Již od listopadu jsou nemocnice tak zatížené, že v nich nenajdete nikoho, komu není opravdu vážně zle.

Již delší dobu však pozorujeme, že se čísla případů covid-19 rozcházejí se stavem zaplněnosti nemocnic. Nemůže za to zvýšený počet autonehod, nýbrž způsob, jakým počítáme pacienty do statistik. Pacienti, kteří figurovali ve statistikách případů covid-19, se z nich totiž automaticky po 20 dnech od pozitivního testu vyjímají. Hovoří o tom metodika vykazování ÚZIS. Je to proto, že již nejsou dále infekční a nevyžadují při kontaktu například použití nejvyššího stupně ochrany zdravotního personálu. Ale zdaleka to neznamená, že tito pacienti jsou zdraví, mohou mít ještě vážné poškození orgánů, které nadále vyžaduje intenzivni péči, nebo se s následky covidu do nemocnice vracejí. Na tyto pacienty, kteří již nemají diagnózu covid-19, se navíc nevyplácejí příplatky, takže nekompenzují nemocnicím zvýšené náklady na zvláště náročné případy.

„Úprava plicních funkcí často nastává až po třech měsících. Péče o ně nadále odpovídá plnému standardu intenzivní péče. Potřebují ventilační podporu, mají často trvalý vstup do dýchacích cest, potřebují odsávat. Jsou prostě celkově křehcí,“

shrnul primář ARO oddělení Petr Bilina z příbramské nemocnice.

Nemocniční kapacity tedy blokují stovky pacientů, kteří mají následky po covidu-19, ale nefigurují již v denně uváděných statistikách covid-19. Zdá se, že se věk pacientů s nutností hospitalizace snižuje, a to jsou právě ti, kteří jsou nemocní déle, než jsou infekční. Mladší sice přežijí mnohem závažnější průběh nemoci, ale o to delší čas mohou strávit v nemocnici. Sledováním změn počtu nemocných s covid-19 v nemocnici a zejména na jednotkách intenzivní péče tak získáváme zkreslenou představu o závažnosti stavu epidemie covid-19. Proto také bylo nutné přistoupit k modifikaci systému PES, neboť index rizika počítaný z údajů o pacientech s covidem-19 nevypovídá o tom, jak jsou zaplněny nemocnice. Index může klesat, i když zátěž nemocnic se nemění. Údaje o celkovém zaplnění nemocniční kapacity však uváděny nejsou.

Nedostatečné informování o celkovém stavu vytížení nemocnic kritizoval již předseda České lékařské komory Milan Kubek.

Více o tom, jak se rozchází počet pacientů v nemocnicích se statistikami covid-19 se dočtete zde.

Téma zpracovala Lenka Goldšmídová pro Iniciativu Sníh

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..