Padělané negativní testy jako nebezpečná hra

Poněkud zvláštní a nepravděpodobně znějící informace o padělaných testech v rámci výjezdu z ČR, falešném testování v některých firmách a klasické české „švejkování“ uprostřed složité doby - to vše vedlo redaktorky iDnes Terezu Vlčkovou a Karolínu Novotnou k napsání článku, který končí anketou. Dovolili jsme si vypůjčit si grafické znázornění výsledků pro úvodní obrázek pro článek Iniciativy Sníh.

Výsledky ankety na iDnes

Samotné zfalšování potvrzení o testu trestné není. Nejde totiž o úřední listinu. Některé formuláře o negativním testu jsou navíc k dispozici na internetu ke stažení. Pokud je ale člověk použije k vycestování, je situace jiná. 

„Snahy obejít zákonné normy jsou důsledně trestány. Hrozí citelné trestněprávní sankce, jako například vysoké peněžité tresty. Pokuta je stanovena podle výše příjmu a může dosáhnout až pět tisíc eur,“ vysvětlila plzeňská policejní mluvčí Pavla Burešová. To je více než 130 tisíc korun.

Právě na hranicích Plzeňského kraje a Německa totiž zrovna tento týden několik případů padělaných testů odhalili. A na konci ledna zase dvě Češky vstoupily s falešnými testy na území Norska. Ten si obstaraly ve Švédsku, ze kterého jely. Chtěly mít totiž jistotu, že se do země za prací dostanou dříve, než Norsko další den zakáže vstup turistům. Tamní soud je potrestal třiceti dny ve vězení.

píše se mimo jiné v článku iDnes

Občan chtivý cestování za každou cenu si hledá cesty a cestičky, jak ušetřit. Někdy se z tohoto na první pohled „drobného podvádění“ stává svým způsobem adrenalinový sport, přitom pravidla jsou daná.

V otázkách cestování je poměrně jasno. Co se týká testování ve firmách, nastal v této chvíli dost podstatný právní spor, zda je možno po zaměstnancích testování ze strany zaměstnavatele jakkoli vymáhat, jelikož se množí případy, kdy zaměstnanci testování odpírají. V horších případech dochází k falšování testů či dokonce prodeji testů negativních v rámci firem jako takových. Zaměstnanci to zdůvodňují především ekonomickým tlakem, je to však jednání za hranicí nezodpovědnosti, jelikož bezpříznakový přenašeč může pro spoluzaměstnance znamenat značné riziko.

K otázkám testování zaměstnanců firem se vrátíme v nejbližším možném termínu. Je to otázka, která v tuto chvílí zaměstnává mnoho právníků, a je potřeba, aby se našlo řešení, které nebude improvizací, ale důsledným krokem na cestě z nejhorších momentů epidemie.

Celý text článku iDnes k dispozici zde.

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..