Teroristické útoky při očkování proti dětské obrně v Pákistánu a stín CIA, apolitičnost a hledání cesty k obnově důvěry

Dlouhodobá politická a občanská nestabilita v Afghánistánu a Pákistánu ovlivňuje snahy o humanitární pomoc a očkování. Teroristický útok při očkování proti dětské obrně v Pákistánu dne 8. 1. 2024 nás pak vtahuje do historie dlouhodobého konfliktu v Afghánistánu a jeho vlivu na region, kde má důvod útoku také své kořeny. Pohled na bohatou historii této oblasti od sovětské invaze, občanské války a mezinárodních intervencí nám pomůže lépe pochopit současnou politickou a sociální situaci a důvod k takovému útoku v rámci humanitární pomoci a očkování.

Při hledání kořenů konfliktu si nejprve představíme postavu Usámy bin Ládina (Osama bin Laden), člena bohaté a vlivné rodiny v Saúdské Arábii. V očích historie byl Usáma bin Ládin především zakladatel a vůdce teroristické organizace Al-Káida, islamistické skupiny, kterou založil s Mohammedem Atefem mezi lety 1988 a 1990 po porážce a odchodu sovětských sil z Afghánistánu. Bin Ládin byl zabit 2. května 2011. Usáma bin Ládin se stal symbolem odporu a zároveň zahájil éru terorismu, která bohužel pokračuje.

Stín CIA, který se objevuje od roku 2011 v příbězích lidí z těchto zemí ve spojení s bin Ládinem, má vliv na humanitární pomoc a teroristické útoky i v současnosti. Čin CIA tak vkládá další dílek do skládačky důvodů teroristických útoků a vyvolává otázky o úloze zahraničních aktérů v regionu: Jak moc je důležité být apolitický a důvěryhodný? (1)

Teroristické útoky při očkování proti dětské obrně v Pákistánu – stín CIA, apolitičnost a hledání cesty k obnově důvěry

Historie dlouhodobých konfliktů v Afghánistánu s dopadem na Pákistán

Sovětská invaze

Sovětská invaze, zahájená v roce 1979, označuje počátek konfliktu v Afghánistánu. Tehdy Sovětský svaz, nyní Rusko, vtrhl do země s cílem podpořit tamní komunistický režim. A právě v této době se začal také Usáma bin Ládin aktivně angažovat v boji proti sovětské invazi do Afghánistánu. (2)

Sovětská invaze v roce 1979 vyprovokovala ozbrojený odpor ze strany mudžáhidských skupin, jež obdržely podporu nejen od USA a západních spojenců, ale také od Usámy bin Ládina. Bin Ládin spolupracoval s USA a dalšími západními zeměmi v reakci na společné nepřátelství, a to až do roku 1989, kdy sovětští okupanti opustili zemi. (3)

Teroristické útoky při očkování proti dětské obrně v Pákistánu jako důsledek dlouhodobého konfliktu v Afghánistánu – stín CIA a hledání cesty k obnově důvěry https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dc/Разведрота_на_рейде.jpg

Občanská válka

Po odjezdu sovětských okupantů z Afghánistánu začaly skupiny bojovat proti sobě o kontrolu nad zemí, kde se vytvořilo mocenské vakuum a snížila se mezinárodní podpora s komunikace. Občanská válka se stala součástí širšího konfliktu známého jako studená válka, který zahrnoval ideologický a politický střet mezi USA a Sovětským svazem. (4)

Vznik Al-Káidy

V této nejisté době vznikla zároveň organizace Al-Káida (Al-Qaeda), což v arabštině znamená „základna“, když chtěl Usáma bin Ládin nadále v Afghánistánu podporovat džihád, tj. svatou válku, avšak bohužel prostřednictvím násilí a agresivity. (5)

Bin Ládin odjel roku 1989 do Saúdské Arábie pro získávání finančních prostředků pro novou a složitější misi, kterou měla provádět jeho nově založená organizace. (6)

V Saúdské Arábii se však Usáma brzy dostal do rozporu s tamní vládou. Kvůli kritice vůči přítomnosti amerických vojsk v Saúdské Arábii a některým svým radikálním názorům byl v roce 1991 nakonec vyhoštěn. (7)

Po vyhoštění z rodné země našel Bin Ládin útočiště v Súdánu, kde strávil před přesunem do Afghánistánu pět let. V této době začala organizace Al-Káida formulovat svou agendu zaměřenou na násilný odpor proti hrozbě americké dominance v muslimském světě. (8)

Co vlastně znamená Tálibán?

V roce 1996 už vedla a řídila většinu Afghánistánu nově vzniklá organizace Tálibán (Arabsky „tálib“ znamená „student“, paštunsky „tálibán“ znamená „studenti“), která vytvořila Islámský emirát nabízející alespoň určitou míru stability, i když na úkor tvrdého autoritářského režimu. Tálibán vládl Afghánistánu do roku 2001 a znovu ovládl zemi po odchodu amerických vojsk v roce 2021. Al-Káida a Tálibán mají být podle zdrojů spojeny vzájemnou věrností, kterou Usáma bin Ládin poprvé projevil v 90. letech 20. století svému talibanskému protějšku Mulláhu Omarovi (vlastním jménem Muḥammad ʿUmar). (9)

Není Tálibán jako Tálibán

Pro lepší porozumění spojení mezi konfliktem v Afghánistánu a teroristickými útoky v Pákistánu zkoumejme roli organizací Tálibánu v obou zemích.

Pákistán čelí výzvám od militantních skupin, zejména od odnože Tálibánu známé jako Tahrík-e Tálibán-e Pákistán (Tehreek-e-Taliban Pakistan, TTP). Tato skupina se odlišuje od Afghánského Tálibánu svými cíli a taktikami, zaměřuje se na destabilizaci pákistánské vlády a útoky na její instituce, jak vidíme v nedávném útoku během očkování proti obrně.

Afghánský Tálibán se zaměřuje na ovládnutí a vládu nad Afghánistánem, TTP se soustředí na destabilizaci pákistánské vlády a útoky na její instituce. (9)

Nejen díky možné spolupráci mezi sebou mají obě skupiny i určité společné rysy.

Obě skupiny sdílejí podobnou ideologii založenou na radikálním výkladu islámu a chtějí zavést striktní interpretaci islámského práva šaría. (10)
Obě skupiny měly v minulosti vazby na teroristickou organizaci al-Káida. (11)
Obě skupiny používají násilí a terorismus k dosažení svých cílů. (12)

11. září 2001

Mezinárodní intervence a tzv. „válka proti terorismu“ začala po teroristických útocích 11. září 2001. Během tohoto útoku byly teroristické buňky napojené na Al-Káidu zodpovědné za únosy čtyř letadel, z nichž dvě byla navedena na Světové obchodní centrum v New Yorku a jedno na Pentagon ve Washingtonu D.C. Čtvrté letadlo, let č. 93, havarovalo na venkově v Pensylvánii poté, co pasažéři podnikli odvážný odpor proti únoscům. Tak se bin Ládinovo organizace zapsala do historie jako nejproslulejší čin spáchaný členy organizace bin Ládina, který začal být po útocích hledanou postavou číslo jedna. (13)

Válka proti teroru a humanitární následky

V zemi i po více než dvaceti letech stále probíhá občanská válka, ve které se střetávají různé povstalecké skupiny, včetně Tálibánu, a afghánská vláda, podporovaná mezinárodně. (14)

Humanitární následky této války jsou děsivé: dle projektu “Costs of War” při Watson Institute for International and Public Affairs na Brown University bylo přímo usmrceno asi 1 milión a nepřímo asi 3.5 miliónů obyvatel především v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrii a Yemenu. Dalších témeř 40 miliónů lidí ztratilo své domovy a staly se běženci. Náklady na tento konflikt přesáhly 8 biliónů US$. Z hlediska např. výzkumu válečných traumat, je též zajímavé, že počet sebevražd mezi veterány těchto válek tvoří v USA čtyřnásobek počtu padlých amerických vojáků. (15)

USA a jejich spojenci vytvořili koalici, která pomohla sesadit Tálibán z moci, avšak konflikt neskončil. (16)

Současnost - teroristický útok v lednu 2023

Podle článku na Seznamu došlo v Pákistánu k explozi bomby u skupiny policistů, kteří měli na starosti bezpečnost pracovníků očkovací kampaně proti dětské obrně. Výsledkem útoku byla smrt šesti policistů a mnoho dalších zraněných. Očkování v postižené oblasti se zastavilo, očkující tým byl ukryt na bezpečném místě. K útoku se přihlásilo hnutí Pákistánský Tálibán. Otázkou zůstává, jaký důvod měl TTP k teroristickému činu, který 8. 1. 2023 otřásl severozápadním Pákistánem. A dalo se tomu zabránit? (17)

Co tedy bylo motivem k tomuto drastickému činu?

Abychom mohli odpovědět na otázku, co bylo motivem útoku v lednu 2023, musíme se vrátit do minulosti k jedné kontroverzní operaci CIA. Po útocích 11. září 2001 byl bin Ládin hlavním cílem mezinárodních protiteroristických akcí. Proběhla tedy operace, kde agenti CIA maskovali sběr DNA, s cílem identifikovat Usámu bin Ládina pod falešným očkovacím programem. Ačkoli se to může zdát jako nesmyslná konspirační teorie, tato operace se skutečně odehrála. Média jako Scientific American, The Lancet a The Guardian v roce 2011 zveřejnila zprávu, že CIA zorganizovala falešný očkovací program v pákistánském městě Abbottabád s cílem získat vzorky DNA domnělé rodiny Usámy bin Ládina. Pro tento program byl najat pákistánský lékař, Dr. Šakíl Afrídí (Shakil Afridi). Následně byl lékař zatčen pákistánskými tajnými službami za spolupráci s Američany.

Falešný očkovací program byl jednou ze součástí příprav na útok, při kterém došlo k zabití Usámy bin Ládina v květnu 2011. Bin Ládin byl považován za jednoho z nejhledanějších teroristů na světě a jeho smrt proto byla považována za významný úspěch v boji proti terorismu.

Celá operace CIA však byla odhalena, což vedlo k napětí v bilaterálních vztazích mezi Washingtonem a Islámábádem. Navíc, odhalení operace nejen ohrozilo životy zdravotnických pracovníků podílejících se na falešné očkovací kampani, ale také vážně poškodilo důvěru v očkování jak v Pákistánu, tak v okolních zemích. Na dlouhou dobu. (18)

Slib Bílého domu jako snaha o obnovu důvěry

Bílý dům se zaručil, že se CIA nadále zdrží praktik, které by mohly narušit důvěru v očkovací programy. Tato zpráva byla zveřejněna v prestižním deníku The Guardian, který cituje slib tehdejšího prezidenta Baracka Obamy, že CIA nebude očkování využívat jako zástěrku pro špionážní aktivity. Tato deklarace byla učiněna tři roky poté, co byla odhalena kontroverzní operace CIA, při které byl jako krytí využit falešný očkovací program v Pákistánu s cílem najít Usámu bin Ládina.

Hlavní poradkyně prezidenta pro boj proti terorismu, Lisa Monaco, ve svém dopise upozornila, že očkovací programy a zdravotnický personál nebude CIA využívat pro získávání informací ani pro sběr DNA či jiného genetického materiálu. (19)

Operace CIA, výše zmiňovaná v kontextu narušení důvěry v očkovací programy v Pákistánu, měla za následek řadu útoků na zdravotnické pracovníky a zhoršení situace v boji proti dětské obrně. Útoky na pracovníky očkování jsou pak bohužel nemalou částí důsledků této události. Kvůli nim a kvůli stavu země se dětská obrna stala v Pákistánu veřejným zdravotním problémem, což negativně ovlivnilo úsilí o její vymýcení. (20)

Dopad neúspěšné operace – statistiky obrny v Pákistánu

Statistiky ukázaly, že se počet případů dětské obrny v zemi zvýšil, což mělo negativní dopad na veřejné zdraví. Podle informací z CDC je Pákistán jednou z mála zemí, kde se stále vyskytuje divoký poliovirus typu 1 (WPV1). Počet případů se ze 147 v roce 2019 a 84 v roce 2020 snížil na pouze jeden případ v roce 2021. Avšak v roce 2022 se počet případů opět zvýšil, a to na 14 případů k 31. červenci. (21)

Podle DW bylo během jednoho měsíce v Pákistánu zaznamenáno celkem osm nových případů dětské obrny, což vyvolalo obavy z možnosti opětovného nárůstu této nemoci v zemi s populací 220 milionů lidí. (22)

Jde o bolestné připomenutí právě ve statistikách, že programy veřejného zdraví by měly zůstat politicky neutrální a že je nesmírně důležité informovat komunity o potřebě a účinnosti očkování bez ohledu na vládní a válečné politiky. (23)

Příběh pákistánského lékaře

V roce 2021 se vědec specializující se na antibiotika a zastánce očkování, Hala Iqbal, podělil na stránkách VOX o svou osobní zkušenost. Iqbal, který je původem z Pákistánu, pracoval tehdy jako postdoktorand na NYU Langone. Hala v článku popisuje prostředí v očkovacím středisku, ve kterém působil jako výzkumný pracovník v odvětví syntetické biologie. Sdílí příběh o lékaři-rezidentovi, který v Texasu pracoval a následně odmítl nabídnuté očkování proti covidu-19, čímž Halu Iqbala přiměl k zamyšlení.

Všeobecné povědomí o operaci CIA a jejího následného dopadu na důvěru v očkování v Pákistánu přimělo Halu Iqbala k porovnávání situace s historií lékařského zneužívání očkování mezi Afroameričany a imigranty v USA. V článku potvrzuje Iqbal důležitost uznání historických chyb a apeluje na potřebu obnovit důvěru mezi etnickými skupinami, které byly v minulosti postiženy jak samotnou akcí imaginárního očkování, tak mezi těmi, ke kterým se i díky této události očkování nedostalo. Iqbal tvrdí, že sdílet pozitivní zkušenosti s očkováním a motivovat tak ostatní k tomu, aby se nechali očkovat, je opravdu důležité. (24)

Ať už se jedná o postoj Bílého domu nebo pákistánského vědce, obě strany se shodují na jednom – absolutní prioritou by mělo být obnovení důvěry ve veřejné zdravotnické programy po kontroverzních událostech minulosti. Shodují se zároveň, že je taktéž důležité dodržovat transparentnost a etické standardy v souvislosti s očkováním bez ohledu na vládní nebo válečné politiky.

Budoucnost – apolitičnost a neutralita pro obnovení důvěry

Prostřednictvím historického kontextu konfliktu v Afghánistánu získáváme povědomí o vleklém dopadu na infrastrukturu, zdravotnické služby a životní podmínky obyvatel, a také zjišťujeme, jakým způsobem konflikt přímo ovlivňuje zdraví a životy jednotlivců, obzvláště v současnosti zamořené teroristickými útoky a občanskou válkou.

Osoba nebo organizace, která je apolitická, se zdržuje aktivní účasti v politických záležitostech, nevyjadřuje politická stanoviska nebo preference a snaží se zůstat nezaujatá v politických otázkách.

Významným tématem z toho plynoucím v oblasti veřejného zdraví je politická neutralita veřejných zdravotnických programů. Politická neutralita se pro úspěšnou celosvětovou očkovací kampaň ukázala jako nepostradatelný prvek. Jde o zajištění toho, aby veřejné zdravotnické programy byly odolné vůči politickému zneužití. Takové vize podporuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Takto postavené mise jsou součástí mnoha zdravotnických politik a strategií na celém světě. Ovšem…

Jak si můžeme být jistí, že naše veřejné zdravotnické strategie jsou navrženy tak, aby odolaly politickým vlivům a zůstaly vědecky podložené? Je to skutečně transparentnost a pozvání odborníků k programům již v rané fázi plánování? (25)

Veřejné zdravotnické programy mají tedy na svých bedrech značnou odpovědnost se zachováním politické neutrality a odolnosti vůči politické manipulaci. Pro obnovu důvěry, nejen v tyto programy, ale i očkování a preventivní vyšetření, dostupné služby a prevenci obecně, je vhodné pokračovat dál v osvětě a do popředí dávat vědu, transparentnost a spolupráci.

První kroky k důvěře v očkování a posílení celkového zdraví komunit jsou společné uznání a podpora zmíněných zásad. Odpovědnost pak leží především na zdravotních pracovnících a místních lídrech, aby zvýšili povědomí o bezpečnosti, užitečnosti či nutnosti očkování i do budoucna a pro děti.

Transparentnost

Transparentnost a data umožňují lépe plánovat a připravit konkrétnější zdravotní opatření. Takové informace o stavu zdravotnické péče a potřebách obyvatelstva tak nakonec pomáhají lékařům a odborníkům při rozhodování o vhodných postupech a lze díky nim lépe analyzovat a predikovat potřeby v oblasti zdravotní péče. Informace umožní rychleji reagovat na aktuální situace a epidemiologické jevy. Například Johns Hopkins University vytvořila globální mapu s daty hlášenými každý den každou zemí. (26)

Spolupráce s vědci

Vědecký přístup poskytuje možnost co nejpřesnější a co nejobjektivnější analýzy a hodnocení situace, jak je možné, což je pro vytváření účinných strategií a intervencí doporučováno.

Cílená spolupráce mezi místními a mezinárodními organizacemi, vládami a NGO zase přináší možnost synergických efektů a optimalizace dostupných zdrojů. Obecně pak lze spoluprací lépe reagovat na zdravotní potřeby zasažených společenství a přispívat k dlouhodobému zlepšení jejich životních podmínek.

V České republice se politická neutralita veřejných zdravotnických programů řeší například v rámci zákona o veřejném zdraví. (27)

Závěr

Ani tajné služby západních zemí si nemohou dělat, co chtějí ve smyslu “účel světí prostředky”, ale musí podléhat kontrole a morálním principům. Je třeba, aby počítaly i s následky svých činů, které by podkopávaly důvěru v demokratické instituce. Nekalé praktiky mohou vést ke ztrátě této důvěry a tím se podepsat, byť nepřímou cestou, na zdraví obyvatelstva v regionech mimo Západ a způsobily ztráty na životech mnoha lékařů i nemocných. Závěrem, pochopení historie konfliktu v Afghánistánu a jeho dopadů na veřejné zdraví nám poskytuje rámec pro formulování humánních a efektivních kroků, jejichž cílem je poskytnout podporu lidem, kteří čelí neúprosným a náročným podmínkám.

Zdroje

Supervizor: Daniel D. Novotný, Ph.D.
Editor: Jana Kulhánková s AI
Korektura: Pavel Řezníček