Helena Jiřincová: Odpověď na popírání existence viru SARS-CoV-2 a jeho spojení s onemocněním COVID-19

V příspěvku RNDr. Heleny Jiřincové, který se zabývá tématem existence viru SARS-CoV-2 a jeho souvislostí s onemocněním COVID-19, jsou diskutovány metody detekce viru, izolace, a také okrajově zmíněny informace o stanovení genetické informace viru metodou sekvenace. Whole Genome Sequencing, případně Next Generation Sequencing. Vědecký přístup k této problematice je prezentován z různých úhlů při postupu, jako jsou charakterizace viru, potvrzení existence a příčinné souvislosti s onemocněním.

Stále mezi námi existují lidé, kteří nevidí elektrický proud, ale jeho existenci nepopírají. Netuší, jak funguje počítač či mobilní spojení, ale vesele jej využívají. Nicméně, dle filosofie „co nevidím, to neexistuje“ popírají existenci virů. Dokonce i pro experty SMIS a jim spřátelené experty je toto popírání virů příliš silný šálek čaje. Paní Eva Mertlíková připoměla, že ještě nedostala z Ministerstva zdravotnictví odpověď, ve které se dožadovala potvrzení existence SARS-CoV-2. Spolek Resetheus tvrdí, že tuto informaci mu neposkytla žádná renomovaná vědecká v Česku sídlící instituce, která se viry zabývá. To je na pováženou, zabývají se odborníci v ČR a po celém světě neexistující chimérou?

Pro potvrzení existence viru se paní Eva Metlíková dožaduje použití metod, které se používaly před více než 50 lety a neakceptuje existenci nových sofistikovaných metod.

Proto zveřejňuji první odpověď na toto téma:

Virus SARS-CoV-2 existuje, přestože nikdo nepoužil gradientovou centrifugaci pro jeho purifikaci, a nepozoroval proužek na elektroforetickém gelu. BTW proužkem na gelu jsme v NRL pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění konfirmovali detekci prvních SARS-CoV-2 pozitivních případů, které jsme od nás poslali do referenční evropské laboratoře v Charité. Detekci jsme měli potvrzenou dříve, než přišla odpověď z Charité, ale bohužel, naše vedení nám a našim schopnostem nedůvěřovalo, a tuto informaci nezveřejnilo, tedy z nás pak mohla jistá vědkyně, která taktéž testovala, udělat neschopné, kteří čekají na potvrzení zvenku.

Připomenu, že virus byl detekován ve 3 případech v neděli 1. 3. 2020. Tento den, v 16 hodin, jsem dorazila do práce, zařizovala transport a poté o půlnoci jsem se pustila do amplifikace specifických úseků k sekvenaci parciální dle Sangera. Tyto vzorky si následující den, tedy v pondělí v 6 ráno, vyzvedl kolega a před 2. hodinou odpolední jsme věděli, že jsme přítomnost viru potvrdili, přečtením jen malého, ale pro virus specifického úseku spike-genu. Podotýkám, že virus jsme testovali u všech suspektních nálezů od 20. ledna 2020, a již od 10. ledna byla známa sekvence. Laboratorní diagnostiku jsme měli teoreticky k dispozici od 12. 1. 2020, ale prakticky, vzhledem k nedostatku reagencií (v té době se vše exportovalo do Číny), až po 10 dnech. I to je důkaz naší dobré připravenosti a odborných schopností. Stejně tak jsme měli v naší laboratoři připravenou metodiku pro detekci viru Mpox dříve, než byl importován do České republiky.

Obecně známé informace o viru SARS-CoV-2 v roce 2020

Zpracovala RNDr. Helena Jiřincová, leden 2023

SARS-CoV-2 byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v městě Wu-chan v provincii Chu-pej v Číně. Skupina pacientů s podobnými příznaky jako vysoká horečka, suchý kašel, únava a dušnost byla spojena s místním trhem s živými zvířaty. Virologové získali vzorky z dýchacích cest těchto pacientů a zjistili, že mají nový typ koronaviru.

V lednu 2020 tým čínských vědců publikoval genetickou sekvenci SARS-CoV-2, což umožnilo vědcům z celého světa virus identifikovat a studovat. V průběhu následujících měsíců se virus rychle šířil po celém světě a stal se příčinou globální pandemie.

Po objevení byl virus nazýván nejprve jako „nový koronavirus“ nebo „koronavirus 2019“, protože byl identifikován v prosinci 2019. Poté byl někdy označován jako „Wuhan coronavirus“, protože se poprvé objevil ve městě Wu-chan v Číně. Mezinárodní komise pro nomenklaturu virů (International Committee on Taxonomy of Viruses) však později oficiálně pojmenoval virus „severe acute respiratory syndrome coronavirus 2" (SARS-CoV-2), protože geneticky patří do stejné rodiny virů jako virus SARS-CoV, který způsobil epidemii SARS v roce 2003. Nemoc způsobená virem SARS-CoV-2 je známa jako covid-19.

První celogenomová sekvence viru byla zveřejněna 10. ledna 2020(2) ve vědecké databázi sekvencí GenBank. Na základě této informace publikovalo několik týmů informaci o PCR, která umožnila rychlou detekci tohoto viru(1). Jednou z prvních souhrnných prací byla práce, na kterou se odvolává pan Subík jako na jedinou, kterou je dokladována existence SARS-CoV-2 (3).

V této práci (3), uveřejněné 24. ledna 2020, je jasně dokázána souvislost mezi onemocněním a virem SARS-CoV-2 jako příčinou tohoto onemocnění. Dokládají to téměř celogenomové sekvence uveřejněné v databázi GISAID pod kódy: EPI_ISL_402119, EPI_ISL_402121 a jedna celogenomová sekvence pod přístupovým kódem EPI_ISL_402121. V této práci byly klinické materiály použity pro izolaci viru na buněčné kultuře a pro přímý průkaz viru metodou elektronové mikroskopie právě v těchto materiálech. Izolace viru v buněčné kultuře byla potvrzena elektronmikroskopickými snímky. Práce tedy jednoznačně dokládá původce viru jako příčinu onemocnění, současně jej definuje celogenomovou sekvencí v jednom případě a téměř celogenomovou sekvencí ve 2 případech.

V této práci se ještě hovoří o wuchanském betakoronaviru, protože ještě nebyl taxonomicky ukotven název, přestože virus byl jednoznačně popsán.

Rané práce z ledna 2020 tedy již jednoznačně dokázaly existenci SARS-CoV-2.

Současně také NRL pro chřipku a nechřipková virová onemocnění opakovaně izolovala virus na buněčných kulturách a dokladem je jak elektronmikroskopická fotografie (viz. obr. 1 a 2), tak zveřejněné celogenomové sekvence (celkem 156 WGS uveřejněno v GISAID za rok 2020, a celkových 59 999 celogenomových světových sekvenací). Příkladem je izolace viru z prvních případů detekovaných na území ČR v březnu 2020 a současně i získání celogenomové sekvence.

Virus name: hCoV-19/Czech Republic/951/2020 a hCoV-19/Czech Republic/ChVir1630/2020
Accession ID: EPI_ISL_414477 a EPI_ISL_416742
Collection date: 01.03.2020 a 29.02.2020

Kochovy postuláty nemohou být z etických důvodů plně ověřeny na lidech, proto byl jako model použit s veškerými důkazy křeček (4), kdy je jasně vidět vztah mezi klinickými příznaky a virem. Nelze tedy hovořit o tom, že kauzalita mezi infekcí virem a onemocněním covid-19 není doložena.

Obr. 1: SARS-CoV-2, index case Czech Republic, cell culture isolate of the virus at VERO cells, hCoV-19/Czech Republic/951/2020, EPI_ISL_414477

Obr. 2: SARS-CoV-2, index case Czech Republic, cell culture isolate of the virus at VERO cells, hCoV-19/Czech Republic/951/2020, EPI_ISL_414477

Vyjádření k jednotlivým podnětům a dotazům kladeným směrem ke státní správě:

Jedná se o přehledové práce nebo odkazy na webové stránky, nelze je pokládat za zdroj primární vědecké informace nebo za podložený ověřitelný vědecký argument a nemá smysl je jakkoli komentovat.

Přehledové práce mají stejnou důkazní váhu, pokud shrnují informace pocházející z peer-reviewed impaktovaných publikací a jsou rovněž publikovány v impaktovaném periodiku.

Vědci hledali nový patogen u pacientů se známými symptomy (atypický zápal plic).
Zjišťovali příčiny stavu těchto pacientů?

Atypický zápal plic (také známý jako pneumonie atypického původu) je termín používaný k popisu zánětu plic, který je způsoben některými infekčními agens, které nejsou běžně spojovány s typickými případy zápalu plic způsobeného bakteriemi, jako je Streptococcus pneumoniae.

Infekce, které mohou způsobit atypický zápal plic, jsou obvykle způsobeny viry, například viry chřipky A/B, RSV nebo bakteriemi, jako jsou Mycoplasma pneumoniae, Legionella pneumophila a Chlamydophila pneumoniae. Tyto infekce obvykle zahrnují zánět dolních cest dýchacích a mohou mít podobné příznaky jako typický zápal plic, jako jsou horečka, kašel a dušnost. Elektronmikroskopické snímky a izolované agens jednoznačně dokládají SARS-CoV-2 (pod původním názvem) jako původce tohoto onemocnění. Některé interpretace mohou být zavádějící a nepravdivá a vychází z neznalosti termínu „atypický zápal plic“.

Byl tento nový patogen z odebraných vzorků skutečně izolován?

Metody, které obvykle popisují odpůrci existence virů (hustotní gradient) nejsou samy o sobě adekvátním důkazem, naopak samotná centrifugace a získání typického proužku na hustotním gradientu jako důkaz nestačí. Tato metoda je pracná, je nebezpečná z hlediska manipulace s virem a vyžaduje speciální zabezpečení. Tato metoda spadá do období před razantním nástupem sekvenačních technik a v době celogenomové sekvenace je obsoletní a nelze se o ni opřít jako o důkaz. Proto je v publikaci uvedena celogenomová sekvence, elektronmikroskopický snímek izolovaného viru na buněčné kultuře a v klinickém materiálu (tedy v histologických preparátech) lepší a postačující důkaz existence viru a současně i etiologického agens.

Provedli vědci biochemickou charakterizaci nového patogenu?

Virové bílkoviny byly perfektně popsány celogenomovou a částečnou sekvenací (3). V současné době se metody spočívající v izolaci a následné biochemické charakterizaci neznámé bílkoviny z ohromného množství biologického materiálu již neprovádějí a již vůbec ne za účelem popsání nového patogenu. V tomto případě jsou považovány za nevědecké a obsoletní. Navíc jsou neefektivní, metody molekulární genetiky jsou přesnější, snadnější a dostupnější. Samotné charakterizaci jednotlivých proteinů SARS-CoV-2 se věnují celé odborné týmy zabývající se tímto oborem a souhrnné výsledky jsou například zveřejněny v souhrnných publikacích (5, 6). Je třeba si uvědomit, že izolace (množení, kultivace) viru na buněčných kulturách či v jiných systémech není kvůli bezpečnosti práce a možnému úniku patogenu do prostředí dostupná pro všechna vědecká pracoviště. Pro některé viry dosud nemáme vhodný permisivní systém, který by umožnil in vitro množení živého viru.

Provedli vědci důkaz příčinné souvislosti mezi daným patogenem a respiračními problémy u pozorovaných pacientů?

Ano, dokonce pouze pilotní práce (3) a zveřejněný model pro studium nemoci (4) jsou dostatečně průkazné.

Provedli vědci důkaz o přenosnosti/infekčnosti nového patogenu?

Důkaz je a byl proveden moderními epidemiologickými metodami, které pan Šubík neuznává, a protože z etických důvodů nelze použít člověka jako pokusný model, byl vytvořen model využívající syrského křečka (4).

Prokázali vědci, že onemocnění COVID-19 je novým onemocněním se specifickými symptomy?

Ano, bylo prokázáno, že covid19 má mnoho klinických podob, od klinického onemocnění podobného ARI/ILI až po stav podobný těžkému zápalu plic. Onemocnění vykazuje celou škálu symptomů, protože virus využívá receptor ACE2, který se vyskytuje na mnoha tkáních. Virus umí vstupovat do buněk i prostřednictvím mnoha dalších receptorů, což může v některých případech vést ke komplikovanějším důsledkům infekce.

Mezi typické symptomy patří horečka, suchý kašel, únava, ztráta čichu a chuti, bolest svalů a kloubů, bolest hlavy, dušnost a bolest na hrudi. Stejně jako pro ostatní respirační viry nelze zapomínat ani na mimorespirační projevy včetně gastroenteritid či meningoencefalitických komplikací. Mimorespirační symptomy popisuje mnoho prací(7- 23).

Některé příznaky mohou být mírné, zatímco jiné mohou být vážné a dokonce smrtelné.

Prokázali vědci, že jimi uměle sestavený genetický řetězec existuje v živých organismech v podobě patogenního viru?

Domněnka popíračů existence virů je nevědecká a vychází z neznalosti tématu, v současné době existuje více než 15 milionů celogenomových sekvencí, které jednoznačně dokazují existenci viru, a na celogenomových sekvencích je vidět i evoluce viru, evoluce spike-proteinu a všechny nálezy odpovídají i současným studiím o protilátkách neutralizujících viry a stejnou odpověď dává i léčba monoklonálními protilátkami připravenými na základě znalostí viru a jeho povrchových struktur. Metody molekulární biologie jsou pokročilé a pro důkaz nemusí držet v ruce reálný jednovláknový řetězec virové RNA. Uměle sestavený genetický řetězec není realitou. V této otázce není jasné, zda dotaz cílí na virtuální řetězec, tedy celogenomovou sekvenci, či na reálně sestavený řetězec. Reálně syntetizovat řetězec RNA o délce téměř 30 000 bazí je velmi náročné, drahé a zřejmě i technicky téměř nemožné. Není reálný důvod pro umělé sestavení, tedy syntézu. V případě celogenomové sekvenace existují obecné metodické principy, včetně kontrolních mechanismů, které zajišťují zisk kvalitních dat. Samozřejmě, že lze zpochybňovat existenci těchto celogenomových sekvencí, ale pokud stejné metodické postupy platí v případě humánního genomu a sledování například znaků pro nádorové bujení, pak je nutné přiznat, že stejné postupy jsou validní i pro mimohumánní genomy.

Byly provedeny kontrolní experimenty, které by potvrdily věcnou a metodologickou správnost vědeckých závěrů učiněných v této publikaci?

Existují desítky publikací, počínaje celogenomovými sekvenacemi, doklady o šíření jednotlivých variant, detekcí metodami PCR a virus-neutralizačními pokusy. Zde není zřejmé, jakou publikaci má autor otázky na mysli, ale existují i postupy kontrolující kvalitu sekvenačních dat, některé jsou k dispozici online a většina týmů tato pravidla respektuje.

Z výše uvedeného jasně vyplývá, že tuto publikaci není možné použít jako vědecký argument, který by potvrzoval oprávněnost hypotézy, že existuje nový patogen (SARS-CoV-2) a že způsobuje onemocnění COVID-19.

Netuším, jaké publikace se dotaz týká. Autor se domnívá, že se jedná o hypotézu o existenci viru SARS-CoV-2 a nereflektuje současný stupeň poznání ani publikace široké vědecké komunity. Domnívá se, že jedině on a pár dalších mají pravdu, kdežto desítky tisíc vědců publikujících ve vysoce odborných a impaktovaných periodikách se mýlí.

Z vyjádření popírače existence virů:

Pokud by odborníci na Ministerstvu zdravotnictví přečetli z článku více než úvodní resumé a názvy jednotlivých odstavců, nikdy by nemohli tímto článkem argumentovat. Tento článek je sám o sobě nejlepším důkazem, jak mylná je myšlenka, že tady je nový virus, který způsobuje nové onemocnění. V této vytknuté pasáži je popsáno pouze to, že 3 stěry, které byly odebrány pacientům v nemocnici ve Wu-chanu, byly prověřeny na přítomnost známých patogenů (kupodivu s negativním výsledkem). Pak, aniž by vzorky ze stěrů prošly jakýmkoli procesem izolace, byla extrahována RNA, poté byla naklonována a osekvenována.

Vědci tak získali přes 20 tisíc krátkých úseků (nespecifikované délky) a pak z nich byl sestaven genom viru tak, že se z 85% shodoval s již dříve publikovaným genomem „netopýřího koronaviru“. Tato přítomnost byla potvrzena i testem RT-PCR, který detekoval „konsensuální RdRp-úsek“ genomu betakoronaviru (konsensuální v tomto smyslu znamená, že se vědci dohodli, že jej za to budou považovat, ačkoli to nikdo nikdy neprokázal).

Zvláštní je, že nyní jim výsledek testu vyšel pozitivní, ačkoli v první fázi, kdy vylučovali přítomnost známých patogenů, byly výsledky negativní. Za další povšimnutí stojí, že sami autoři se pozastavují nad tím, že pozitivní výsledek docílili až při hodnotě Ct „nad 34“ (jak moc „nad“, už se nedozvíme). Ano, vzorky prošly metodou detekující 22 známých respiračních patogenů včetně sezónních koronavirů jako negativní, přestože v klinických materiálech byla jasně prokázána přítomnost koronavirů. Metodou „pan Corona PCR“ byly získány slabě pozitivní vzorky, což odpovídá pan-koronavirovým metodám, které nebývají citlivé a PCR nemusí probíhat se 100% účinností. To vše ovlivňuje hodnotu Ct a tuto hodnotu nelze bez další standardizace považovat za kvantitativní.

Sekvence byly získány přímo z klinického materiálu, což vylučuje detekci změn genetické informace viru v důsledku adaptace na buněčnou kulturu, tedy lepší varianta než sekvenovat izolát z buněčné kultury. Vědci získali 20 000 contigů, které pokryly celý nebo část genomu, sekvenace byla provedena de-novo na dvou zcela odlišných sekvenačních platformách Illumina a Oxford Nanopore. Sekvence byly dle řádné metodiky taxonomicky zařazeny a byly publikovány v GISAID. Lze je považovat za validní, naopak argumenty protistrany se zakládají na neznalosti metodiky. Získané contigy se specificky alignovali k jiným sarbekovirům.

Přesněji zde: Sequence reads were assembled into contig maps (a set of overlapping DNA segments) with the use of CLC Genomics software, version 4.6.1 (CLC Bio). Specific primers were subsequently designed for PCR, and 5′- or 3′-RACE (rapid amplification of cDNA ends) was used to fill genome gaps from conventional Sanger sequencing. These PCR products were purified from gels and sequenced with a BigDye Terminator v3.1 Cycle Sequencing Kit and a 3130XL Genetic Analyzer, in accordance with the manufacturers’ instructions. Multiple-sequence alignment of the 2019-nCoV and reference sequences was performed with the use of Phylogenetic analysis of the complete genomes with RAxML (13) with 1000 bootstrap replicates and a general time-reversible model used as the nucleotide substitution model.

Konsensus sekvence nevzniká domluvou vědců, ale jedná se o jedinou sekvenci získanou z několika set až tisíců čtení daného úseku v sekvenátoru nové generace, tedy překlad ze souboru sestaveného metodou NGS (Next Generation Sequencing) do souboru ve formátu FASTA, tedy do souboru s jedinou majoritní sekvencí získanou danou sekvenací. V případě, že na některých pozicích se vyskytuje více nukleotidů (typicky nálezy z populačního sekvenování), i tato konsensuální sekvence si s tím umí poradit, neboť jsou definovány nukleotidové znaky, písmena, která například označují, že na dané pozici se může vyskytovat jak nukleotid G, tak např. A (viz https://www.hgmd.cf.ac.uk/docs/nuc_lett.html).

To samozřejmě znamená, že nedošlo k žádné izolaci, ale pouze tím autoři říkají, že přenesli tekutiny ze vzorků na tyto laboratorní buněčné kultury, kde, jak se můžeme pouze domnívat, došlo k tomu, že buňky začaly odumírat, což je už přes šedesát let v medicínské virologii z nepochopitelných důvodů nazýváno „izolací“, jakkoli se tento proces, v žádném známém smyslu slova „IZOLACE“, izolaci nepřibližuje.

Přidáním biologických vzorků na buněčné kultury a následnými laboratorními postupy pouze dojde k rozpadu buněk na malé částice, což je interpretováno tak, že se virus množí a toto údajné množení se nazývá izolace, přestože zde dochází pouze k logickému odumírání a rozpadu.

Je až zarážející, jak nezáludně Ministerstvo zdravotnictví odkrývá to, že nemají nejmenší důkaz o tom, že by existoval byť jen náznak vědeckého argumentu, který by mohl podpořit myšlenku reálné existence viru SARS-CoV-2.

Izolace viru na tkáňové kultuře byla jednoznačně potvrzena elektronmikroskopickými snímky a postupným pasážováním. Jednoznačným dokladem jsou celogenomové sekvence získané po 3. pasáži při izolaci viru na buňkách Vero E6. Tyto sekvence jsou uveřejněny v databázi GISAID pod označením EPI_ISL_3050768, EPI_ISL_3050769, EPI_ISL_3050814 a viry byly namnoženy (izolovány) v naší české laboratoři.

Argumenty protistrany jsou tedy dle mého nerelevantní.

7. Corman VM, et al. Detection of 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) by real-time RT-PCR. Euro Surveill. 2020 Jan 23;25(3):pii=2000045. https://doi.org/10.2807/1560- 7917.ES.2020.25.3.2000045 Received: 21 Jan 2020; Accepted: 22 Jan 2020; Correction in: Euro Surveill. 2020 Apr 9; 25(14): 20200409c.; Correction in: Euro Surveill. 2020 Jul 30; 25(30): 2007303.

Nabízí se otázka, zda tento článek skutečně někdo na Ministerstvu zdravotnictví četl. Jakkoli je nezpochybnitelné, že to je původní publikace, rozhodně se nedá tuto práci pokládat za práci vědeckou. Už z toho důvodu, že neprošla řádným předchozím recenzním čtením a že u několika spoluautorů byl zamlčen střet zájmů.

Ve skutečnosti je to důkaz o vědeckém podvodu, který etabloval uvedení techniky RT-PCR jako diagnostické metody pro detekci viru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19.

V této souvislosti je možné odkázat na rozsáhlou analýzu, která byla zaslána vydavateli této publikace:

Toto je manipulativní vyjádření, práce pana Cormana pomohla etablovat detekční metodu PCR pro mnoho dalších laboratoří, a to rychle, a ještě před introdukcí např. do Evropy. V původní práci byla zveřejněna chyba v jednom nukleotidu, což ovlivnilo citlivost metody při detekci RdRp. Metoda ztratila na významu s dostupností komerčních souprav CE IVD, které využívaly dalších znalostí o genomu SARS-CoV-2. Od počátku bylo možno detekční oligonukleotidy kontrolovat online toolem Primer Check. Veškeré analýzy o podvodu vycházejí z neznalosti metodiky. Práce je nyní uveřejněna jako klasická publikace peer-review v impaktovaném periodiku (24), včetně uveřejněných chyb. Autoři jsou ze skupiny, která se věnuje dlouhodobě studiu koronavirů. PCR byla ověřena použitím SARS-CoV z roku 2003 jako standardu a pozitivní kontroly, parciální sekvenace i celogenomové sekvenace.

Závěrem: Popírání existence SARS-CoV-2 je nevědecké, opírá se o nevědecké a zavádějící argumenty a lze jej považovat za konspirační teorii.

Reference:

1) Corman VM, Landt O, Kaiser M, Molenkamp R, Meijer A, Chu DK, Bleicker T, Brünink S, Schneider J, Schmidt ML, Mulders DG, Haagmans BL, van der Veer B, van den Brink S, Wijsman L, Goderski G, Romette JL, Ellis J, Zambon M, Peiris M, Goossens H, Reusken C, Koopmans MP, Drosten C. Detection of 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) by real-time RT-PCR. Euro Surveill. 2020 Jan;25(3):2000045. doi: 10.2807/1560-7917.ES.2020.25.3.2000045. Erratum in: Euro Surveill. 2020 Apr;25(14): Erratum in: Euro Surveill. 2020 Jul;25(30): Erratum in: Euro Surveill. 2021 Feb;26(5): PMID: 31992387; PMCID: PMC6988269.

2) Zhang Y-Z. Novel 2019 coronavirus genome. Virological. [Accessed 21 Jan 2020]. Available from: http://virological.org/t/novel-2019-coronavirus-genome/319

3) Zhang W, Du RH, Li B, et al. Molecular and serological investigation of 2019-nCoV infected patients: implication of multiple shedding routes. Emerg Microbes Infect. 2020;9:386–389. [PMC free article] [PubMed] [Google Scholar] (na tuto práci je odkazováno i v jednom ze souhrnných článků. Které uvádí MZ jako důkaz o existenci viru)

4) Imai M, Iwatsuki-Horimoto K, Hatta M, Loeber S, Halfmann PJ, Nakajima N, Watanabe T, Ujie M, Takahashi K, Ito M, Yamada S, Fan S, Chiba S, Kuroda M, Guan L, Takada K, Armbrust T, Balogh A, Furusawa Y, Okuda M, Ueki H, Yasuhara A, Sakai-Tagawa Y, Lopes TJS, Kiso M, Yamayoshi S, Kinoshita N, Ohmagari N, Hattori SI, Takeda M, Mitsuya H, Krammer F, Suzuki T, Kawaoka Y. Syrian hamsters as a small animal model for SARS-CoV-2 infection and countermeasure development. Proc Natl Acad Sci U S A. 2020 Jul 14;117(28):16587-16595. doi: 10.1073/pnas.2009799117. Epub 2020 Jun 22. PMID: 32571934; PMCID: PMC7368255.

5) Kangarshahi et al.: The Proteins of SARS- CoV-2 and their Functions Mil. Med. Sci. Lett. (Voj. Zdrav. Listy) 2021, 90(4), 172-190 ISSN 0372-7025 (Print) ISSN 2571-113X (Online) DOI: 10.31482/mmsl.2021.018

6) Mariano G, Farthing RJ, Lale-Farjat SLM, Bergeron JRC. Structural Characterization of SARS-CoV-2: Where We Are, and Where We Need to Be. Front Mol Biosci. 2020 Dec 17;7:605236. doi: 10.3389/fmolb.2020.605236. PMID: 33392262; PMCID: PMC7773825.

7) Chen X, Laurent S, Onur OA, Kleineberg NN, Fink GR, Schweitzer F, Warnke C. A systematic review of neurological symptoms and complications of COVID-19. J Neurol. 2021 Feb;268(2):392-402. doi: 10.1007/s00415-020-10067-3. Epub 2020 Jul 20. PMID: 32691236; PMCID: PMC7370630.

8) Mahdizade Ari M, Mohamadi MH, Shadab Mehr N, Abbasimoghaddam S, Shekartabar A, Heidary M, Khoshnood S. Neurological manifestations in patients with COVID-19: A systematic review and meta-analysis. J Clin Lab Anal. 2022 May;36(5):e24403. doi: 10.1002/jcla.24403. Epub 2022 Apr 6. PMID: 35385200; PMCID: PMC9102520.

9) Gheorghe G, Ilie M, Bungau S, Stoian AMP, Bacalbaşa N, Diaconu CC. Is There a Relationship between COVID-19 and Hyponatremia? Medicina (Kaunas). 2021 Jan 9;57(1):55. doi: 10.3390/medicina57010055. PMID: 33435405; PMCID: PMC7827825.

10) Ho JS, Sia CH, Chan MY, Lin W, Wong RC. Coronavirus-induced myocarditis: A meta-summary of cases. Heart Lung. 2020 Nov-Dec;49(6):681-685. doi: 10.1016/j.hrtlng.2020.08.013. Epub 2020 Aug 20. PMID: 32861884; PMCID: PMC7440036.

11) Panda PK, Sharawat IK, Panda P, Natarajan V, Bhakat R, Dawman L. Neurological Complications of SARS-CoV-2 Infection in Children: A Systematic Review and Meta- Analysis. J Trop Pediatr. 2021 Jul 2;67(3):fmaa070. doi: 10.1093/tropej/fmaa070. PMID: 32910826; PMCID: PMC7499728.

12) Godoi APN, Bernardes GCS, Nogueira LS, Alpoim PN, Pinheiro MB. Clinical Features and Maternal-fetal Results of Pregnant Women in COVID-19 Times. Rev Bras Ginecol Obstet. 2021 May;43(5):384-394. English. doi: 10.1055/s-0041-1729145. Epub 2021 Jun 28. PMID: 34182583.

13) Kossiva L, Thirios A, Panagouli E, Panos A, Lampidi S, Bacopoulou F, Tsolia M, Tsitsika A. A Case of COVID-19-Related Thrombocytopenia and Leukopenia in an Adolescent with Mild Symptoms. Children (Basel). 2021 Jun 16;8(6):509. doi: 10.3390/children8060509. PMID: 34208610; PMCID: PMC8233745.

14) Khedri R, Moghadam HB, Kooti W, Delirrooyfard A, Amini P, Maniati M, Garmsiri V, Tabibi M, Jalalian L, Nouri M, Seyedian SS, Masoumi K, Javdanzadeh K. Comparative Study of Clinical Characteristics of COVID-19 Patients with or without Digestive Symptoms in Razi Hospital, Ahvaz, Khuzestan. Endocr Metab Immune Disord Drug Targets. 2022 Aug 23. doi: 10.2174/1871530322666220823155956. Epub ahead of print. PMID: 36125828.

15) Finsterer J, Scorza FA, Scorza CA, Fiorini AC. Extrapulmonary onset manifestations of COVID-19. Clinics (Sao Paulo). 2021 Jul 5;76:e2900. doi: 10.6061/clinics/2021/e2900. PMID: 34231709; PMCID: PMC8240766.

16) : Kilic O, Kalcioglu MT, Cag Y, Tuysuz O, Pektas E, Caskurlu H, Cetın F. Could sudden sensorineural hearing loss be the sole manifestation of COVID-19? An investigation into SARS-COV-2 in the etiology of sudden sensorineural hearing loss. Int J Infect Dis. 2020 Aug;97:208-211. doi: 10.1016/j.ijid.2020.06.023. Epub 2020 Jun 12. PMID: 32535294; PMCID: PMC7289736.

17) Mehraeen E, Oliaei S, SeyedAlinaghi S, Karimi A, Mirzapour P, Afsahi AM, Barzegary A, Vahedi F, Soleymanzadeh M, Behnezhad F, Javaherian M, Zargari G, Mirghaderi SP, Noori T, Sabatier JM. COVID-19 in Pediatrics: A Systematic Review of Current Knowledge and Practice. Infect Disord Drug Targets. 2022;22(5):47-57. doi: 10.2174/1871526521666210929121705. PMID: 34587889.

18) Stracciari A, Bottini G, Guarino M, Magni E, Pantoni L; “Cognitive and Behavioral Neurology” Study Group of the Italian Neurological Society. Cognitive and behavioral manifestations in SARS-CoV-2 infection: not specific or distinctive features? Neurol Sci. 2021 Jun;42(6):2273-2281. doi:10.1007/s10072-021-05231-0. Epub 2021 Apr 12. PMID: 33846880; PMCID: PMC8040761.

19) Oliva Rodríguez-Pastor S, Martín Pedraz L, Carazo Gallego B, Galindo Zavala R, Lozano Sánchez G, de Toro Peinado I, Rodriguez Benjumea M, Mejías A, Núñez Cuadros E. Skin manifestations during the COVID-19 pandemic in the pediatric emergency department. Pediatr Int. 2021 Sep;63(9):1033-1037. doi: 10.1111/ped.14568. Epub 2021 Jul 16. PMID: 33278056.

20) Liang HW, Mung SM, Douglass C, Jude EB. COVID-19-related vasculopathy of the brain. BMJ Case Rep. 2021 Jul 27;14(7):e242028. doi: 10.1136/bcr-2021-242028. PMID: 34315736; PMCID: PMC8316986.

21): Carretta DM, Silva AM, D'Agostino D, Topi S, Lovero R, Charitos IA, Wegierska AE, Montagnani M, Santacroce L. Cardiac Involvement in COVID-19 Patients: A Contemporary Review. Infect Dis Rep. 2021 Jun 1;13(2):494-517. doi: 10.3390/idr13020048. PMID: 34206074; PMCID: PMC8293198.

21) Yamamoto L, Santos EHD, Pinto LS, Rocha MC, Kanunfre KA, Vallada MG, Okay TS. SARS-CoV-2 infections with emphasis on pediatric patients: a narrative review. Rev Inst Med Trop Sao Paulo. 2020 Sep 4;62:e65. doi: 10.1590/S1678-9946202062065. Erratum in: Rev Inst Med Trop Sao Paulo. 2020 Sep 30;62:e65err. PMID: 32901762; PMCID: PMC7477958.

22) Pennisi M, Lanza G, Falzone L, Fisicaro F, Ferri R, Bella R. SARS-CoV-2 and the Nervous System: From Clinical Features to Molecular Mechanisms. Int J Mol Sci. 2020 Jul 31;21(15):5475. doi: 10.3390/ijms21155475. PMID: 32751841; PMCID: PMC7432482.

23) Dezoteux F, Mille B, Fievet C, Moreau AS, Duhamel A, Drumez E, Mathieu D, Poissy J, Staumont-Salle D, Buche S. Vascular skin manifestations in patients with severe COVID-19 in intensive care units: a monocentric prospective study. Eur J Dermatol. 2021 Aug 26;31(4):508–13. doi: 10.1684/ejd.2021.4107. Epub ahead of print. PMID: 34463284; PMCID: PMC8572689.

24) Corman VM, Landt O, Kaiser M, et al. Detection of 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) by real-time RT-PCR [published correction appears in Euro Surveill. 2020 Apr;25(14):] [published correction appears in Euro Surveill. 2020 Jul;25(30):] [published correction appears in Euro Surveill. 2021 Feb;26(5):]. Euro Surveill. 2020;25(3):2000045. doi:10.2807/1560-7917.ES.2020.25.3.2000045,

· Authors' correction for Euro Surveill. 2020;25(3).

Eurosurveillance editorial team.Euro Surveill. 2020 Apr;25(14):20200409c. doi: 10.2807/1560-7917.ES.2020.25.14.20200409c.PMID: 32290903 Free PMC article. No abstract available.