Větrání je oproti čištění povrchů a mytí rukou stále podceňovaná technika prevence šíření viru SARS-CoV-2. Není zároveň snadné na první pohled určit, který prostor je dobře větrán a který ne. Jak to lze zjistit a jak větrat?
I když se virus SARS-CoV-2 šíří také kapénkami, dokáže se za určitých podmínek šířit i vzduchem (tzv. airborne transmission). Takový přenos je možný především v uzavřených a špatně větraných prostorách. Tento fakt byl bohužel na začátku pandemie podceněn a stále je možné se setkat s proti-koronavirovými programy, které se primárně zaměřují na dezinfekci povrchů ve veřejných prostorách a zanedbávají vzdušnou cestu.
Příklady nákazy bez blízkého kontaktu (a tedy pravděpodobně vzduchem) byly pozorovány například v baru ve Vietnamu, či ve fitness centrech na Havaji a v Chicagu, i když v nich byla dodržena opatření sociálního distancování a omezené kapacity. Možnost šíření viru vzduchem popsal i systematický přehledový článek publikovaný v časopise Environmental Research. Větrání je doporučováno jako účinná prevence vzdušného šíření viru.
Jak moc větrat a jak větrat co nejúčinněji?
Hrubý odhad kvality větrání nám může dát měření koncentrace CO2: Čím více CO2 v místnosti naměříme, tím menší je výměna vzduchu s venkovní atmosférou. Běžná koncentrace atmosférického CO2 je zhruba 400 ppm (parts per milion; počet molekul CO2 na milion molekul vzduchu), ale uvnitř budov může být koncentrace CO2 výrazně vyšší. Příkladem je studie škol v Madridu, kde koncentrace CO2 běžně překračovala 1500 ppm a v některých případech dokonce i 3000 ppm. Měření CO2 je tak relativně snadný a levný způsob, jak získat přibližný odhad kvality větrání.
Zatím není známo, přesně v jaké míře je nutno větrat, a doporučení se různí. WHO doporučuje pro zdravotnická zařízení 6-12 výměn vzduchu v celé místnosti za hodinu. Pro ostatní situace WHO uvádí podle normy EN 16798-1 minimum 10 litrů vzduchu na osobu a vteřinu. Pro příklad školní třídy (55 m2, výška 3‚3 m, 30 dětí) toto odpovídá zhruba 6 výměnám vzduchu za hodinu. Jde ale o minimální doporučenou hodnotu, jejímž dosažením kvalitní ventilace nekončí, ale teprve začíná.
Kolik je 6 výměn vzduchu za hodinu? Je to řádově více, než čeho lze dosáhnout větráním otevřeným oknem bez průvanu. Studie využívající pokusnou třídu odhadla, že větrání okny vedlo pouze k výměně poloviny vzduchu v místnosti za hodinu a klimatizace toto číslo zvýšila na dvě výměny za hodinu. Průvan a klimatizace pomohou k rychlejší výměně vzduchu, ale průvan je nezdravý a klimatizace je zase hlučná. Preprint studie zkoumající ventilaci v univerzitní přednáškové místnosti ukázal relativně nízkou efektivitu krátkého intenzivního větrání, ale dobrou účinnost dlouhého větrání s průvanem. Jiný způsob dosažení vyšší výměny vzduchu v místnosti je klimatizace či vhodná mobilní čistička vzduchu, což jsou prostředky doporučované i CDC. Mobilní čističky vzduchu jsou úspornější než klimatizace, ale okolí zatěžují hlukem a průvanem.
V případě použití klimatizace k filtrování vzduchu je dobré se zamyslet, kolik venkovního vzduchu klimatizační systém používá. Z důvodu šetření energie běžně klimatizační jednotky recirkulují vzduch v místnosti. To sice může také pomoci, pokud je klimatizace osazená kvalitními filtry, ale pro ventilaci je nejlepší podíl venkovního vzduchu co nejvíce zvýšit.
Co z toho plyne?
Větrání se ukazuje jako účinná a opomíjená metoda prevence šíření viru SARS-CoV-2 ve vnitřních prostorách. Větrat je dobré tak, aby se vytvořil průvan, a čím déle a častěji, tím lépe. Vhodné nastavení režimů ventilace a měření kvality větrání tak může být velmi důležitou složkou co nejbezpečnějšího otevření škol a později restaurací a jiných podniků. Konkrétní rady lze najít např. v dokumentu WHO Roadmap to improve and ensure good indoor ventilation in the context of COVID-19.
Autor: Mgr. Alexandr Kazda, PhD. (ed. J.T., M.T.)
Zpracováno na základě Nature 592, 22-25 (2021)