V pondělí 15. 3. 2021 připravila Iniciativa Sníh webcast, kde se tentokrát členové odborné skupiny věnují problematice uzavřených škol a s tím související distanční výuky. Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., PhDr. David Černý, Ph.D., PhDr. David Gerger, Ph.D., Mgr. Zuzana Masopustová, Ph.D., doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D. a PhDr. David Anthony Procházka, Ph.D., MBA, MSc. odpověděli na celou řadu otázek, které v tuto chvíli trápí řadu z nás.
Účastníci webcastu hovořili o těchto otázkách:
1) Jak se Vám poslední rok učí? Jakou jste měli podporu, co na to říkají studenti?
Shoda panuje v tom, že přes značné výhrady k distanční výuce ji většina studentů snáší dobře, samozřejmě chybí osobní kontakt a objevují se technické problémy (připojení k internetu apod.). Na druhé straně přináší ona „výuka na dálku“ mnohé nečekané výhody a jakýsi náhled i do osobního života studujících a žáků. Je ale jisté, že se všichni těší zase na osobní výuku.
2) Děti nechodí do školy, zpomalí to jejich vývoj? Půjde to někdy dohnat?
Je třeba říct, že distanční výukou se zvýšila například počítačová gramotnost. Jak poznamenává Zuzana Masopustová, nejvíce jsou postiženy sociálně slabší rodiny, kterým chybí prostředky na technické vybavení.
„Záleží, jak s tím zacházíme my dospělí – rodiče, pedagogové, jak dokážeme dětem pomoci distanční výuku zvládnout. Je třeba umožnit rozvíjení kompetencí pro sociální vztahy – děti musí reagovat na potřeby druhých, přejímat perspektivy druhých, kdy je řada na mně a kdy musím počkat.“
říká mimo jiné Masopustová
Doktor Gerger uvádí zajímavé srovnání se zahraničím.
3) Sebrat dětem rok a půl školy je nemorální?!
„Je rozdíl mezi člověkem, co umře na covid a nemá žádné možnosti, a dětmi, které možnosti mají, mají stále vše před sebou, negativní dopady mohou zvládnout, mohou zlepšit zdravotní stav, dovzdělat se. Smrt nám bere každou možnost.“
říká mimo jiné David Černý
4) Bylo neotevření škol správné z hlediska šíření epidemie?
Zdeněk Hel odpovídá jednoznačně - bohužel byla to jediná možnost.
„Nechceme vše zakazovat, zavírat. Pro rodiče je těžké se s tím vyrovnat, naší snahou je otevření škol za bezpečných podmínek – v mnoha zemích funguje systém otevírání škol výborně. Musíme snížit incidenci viru v populaci, je nutná strategie - pod 1000 nových případů v první fázi a ve druhé pod 500 nových případů.“
vysvětluje profesor Hel
5) Živá výuka je nenahraditelná, učí se spolupracovat, komunikovat. Děti potřebují děti, učí se od sebe.
K tomuto se vyjádřila Zuzana Masopustová, David Gerger a David Anthony Procházka a s tímto výrokem samozřejmě souhlasí, je však si třeba jasně uvědomit, v jaké situaci se nacházíme. Je třeba se na věc dívat i pozitivně a nepropadat mnohokrát uměle vytvářené panice.
„Nezpochybňuji řečené. Nyní ale nežijeme v ideálním světě. Vybíráme z nejméně špatných možností. Když dítěti zemře učitelka na nákazu, vývoj dítěte to poškodí více než dva měsíce distanční výuky.“
říká Zuzana Masopustová
6) Je možné nutit dítě z rodiny, kde je někdo z ohrožené skupiny, chodit do školy a jak je to s jeho sourozencem?
„V žádném případě ne. Bylo by nesprávné dítě posílat do školy, pokud je v rodině riziko - např. onkologická léčba. Není správné posílat dítě do školy, dokud nebude škola bezpečná. Potřebujeme imunizovat podstatnou část obyvatel. Z biologického hlediska je důležitá možnost distanční výuky.“
zní odpověď Zdeňka Hela
K právním aspektům se vyjadřuje ve webcastu Filip Křepelka, který objasňuje problematiku z hlediska zákonů, které až tak jednoznačně nehovoří, ale je to dáno právě unikátností dané situace a dle jeho názoru je především důležité zajistit bezpečnou výuku pro žáky i vyučující.
7) Nebude větší problém rozevírání nůžek mezi rodinami? Někdo nemá na tři notebooky pro všechny děti….
Na tuto otázku, která se často opakuje v různých debatách, kvalifikovaně odpovídají dr. Masopustová i dr. Gerger.
„V ČR jsou nerovnosti mezi školami a dětmi jedny z nejkřiklavějších na světě. Pandemie nám to ukázala, když chodí děti do školy, tak to není vidět. Nyní ano. Když dítě není na on-line, vidí to všichni. Nyní je třeba se bavit o tom, jaké programy zavede Ministerstvo školství ČR, aby se dětem pomohlo.“
zaznělo ústy Davida Gergera
8) Proč neočkujeme všechny učitele, aby se mohly děti vrátit do škol? Proč důchodci, kteří jsou doma, se očkují? Proč se neočkují ti, co pracují – takto nebude mít na důchody kdo vydělávat.
K této otázce se vyjádřil David Černý:
„Vakcína je nyní vzácný zdroj, systém alokace do společnosti – etika – logika – znamená zachránit co nejvíce lidských životů. Z toho je možné vycházet dál. Musíme se řídit evidence based medicine: Kde je nejvíc úmrtí, kde se nejvíce šíří nákaza. Proto mají přednost lékaři – zachraňují co nejvíce lidských životů. Očkování učitelů, policistů, hasičů je s tím v rozporu. Je to řešení, které způsobí spíše více ztrát na životech. Učitelé by neměli mít prioritu před těmi, u kterých hrozí fatální průběh nemoci.“
9) Nedostatek vitamínu D - jak velký je to problém?
Zdeněk Hel zdůrazňuje velký význam vitaminu D pro náš imunitní systém nejen v této situaci, důležité však je, aby člověk načerpal dostatek vitaminu D nejen cestou orální, ale velice důležitý je vitamin získaný slunečním zářením. Není to ochrana „jen“ proti chorobám dýchacích cest, je to důležitá látka například i při vývoji kostí atd.
10) Učňovské a střední školství – patrné rozdíly v kvalitě
Vyjádřil se Filip Křepelka v tom smyslu, že u některých druhů středních škol a v drtivé většině učňovských zařízení je nezbytná praktická výuka. I ta však musí být prováděna bezpečně, a proto je třeba se dobrat lepších výsledků v boji s covid, aby praktická výuka, která nemůže být prováděna distančně, byla zase součástí vzdělání.
11) Je dopad uzavření škol stejný pro všechny typy škol a různé stupně?
Zuzana Masopustová říká, že dopad se liší dle jednotlivých škol, je daleko patrnější, jak kvalitní jsou pedagogové, a také je zřetelnější, jak kvalitní má zázemí žák či student v rodině. I zde ale zdůrazňuje to, že je důležité podporovat sociálně slabší rodiny tak, aby nebyl narušen vzdělávací proces a aby došlo k „oboustranné spokojenosti“ školy i žáka.
12) Měří se dopady zavření škol na učitele?
„V ČR i jinde je studií málo. U nás Člověk v tísni vytvořil anketu, kde např. 84 % učitelů říká, že je distanční výuka náročnější časově, 88 % učitelů říká, že prezenční výuka je přínosnější, 85 % učitelů říká, že díky distanční výuce získalo více dovedností. Zahraniční studie ukazují, že došlo k mírnému zvýšení stresu a vyhoření, dříve to byl 1 z 10 učitelů, nyní je to 1 z 5 učitelů. Dle oněch výzkumů to vzhledem k situaci není velký nárůst. Učitelům chybí kontakt se studenty a žáky. Nepřerůstá to ale v to, že jejich práce nemá smysl. Myslí především na děti, aby je naučili, sebe učitelé upozaďují a neřeší, rodiče aspoň vidí, jak těžká je jejich práce.“
říká v závěru webcastu David Gerger a mimoděk tak ukazuje, jak náročná je v současné době pozice vyučujícího, žáka, studenta i rodičů.