Kontroverze kolem výzkumu: Bayesovská logika vs. Zneužití dat na příkladu

Zneužití dat je rozšířeným problémem vědeckého výzkumu

Bayesovská logika jako statistická metoda není sama o sobě kontroverzní. Mnoho vědců a výzkumníků využívá tuto metodu s úspěchem při analýze dat a formulaci pravděpodobnostních odhadů. Kontroverze vzniká, když se bayesovská logika používá nesprávně nebo zneužívá k podpoře nesprávných závěrů.

Když jsou data selektivně vybírána nebo interpretována tak, aby podpořila předem stanovené hypotézy nebo účely, může dojít ke zkreslení výsledků a nesprávným závěrům. To může vést k nesprávné interpretaci skutečnosti a šíření dezinformací.

Konkrétní příklad

Sdružení SMIS (Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků) vzbudilo ve své zprávě pozornost svým odvoláním na bayesovskou logiku. Avšak nové závěry, které předložili, vytvořily bouři kontroverze, jelikož podle mnohých jsou ve zcela zásadním rozporu se základními principy vědecké práce a etiky. Někteří dokonce vyjádřili pochybnosti o morální integritě autorů článku.

Základním zdrojem pro kontroverzní článek RNDr. Zuzany Krátké, Ph.D., imunoložky z laboratoře GENNET a zakládající členky SMIS, je studie Mušálkové et al. „Trends in SARS-CoV-2 cycle threshold values in the Czech Republic from April 2020 to April 2022“ o rozložení SARS-CoV-2 u dětí a dospělých.

Z článku vyplývá tvrzení, že experti, kteří řídili opatření během pandemie COVID-19, byli převážně teoretici, a že měli k dispozici laboratorní výsledky, které později vyšly ve studii Mušálkové et al.. Paní Krátká dále tvrdí, že z těchto výsledků vyplývá, že dočasné uzavření škol bylo epidemiologicky neúčinné a zbytečné.

Nicméně zároveň paní Krátká odvodila z těchto výsledků závěry, které neberou v úvahu reálné nebezpečí a podceňují riziko šíření nemoci ve školách. Také je v článku zmíněno, že původní studie, na kterou se Krátká odvolává, odkazuje pouze na závěry jedné klinické laboratoře. To znamená, že výsledky by měly být hodnoceny s kritickým pohledem, neboť zahrnutí výsledků z více laboratoří může poskytnout vyváženější a spolehlivější závěry.

V článku se tedy objevuje subjektivní názor autorky ohledně ignorování laboratorních výsledků a nestrannost proto není vždy zachována. Článek také cituje relevantní zdroje, ale neposkytuje detailní odkazy na všechny zmíněné studie, což by čtenářům umožnilo prověřit informace.

Dá se tedy říci, že validita článku, celkové zhodnocení skutečného nebezpečí šíření nemoci ve školách, nevhodné zobecňování a vyvozování závěrů, které nemají dostatečnou oporu v poskytnutých datech a nedostatek zohlednění jiných relevantních výzkumných studií vedou k vážným otázkám ohledně důvěryhodnosti a spolehlivosti prezentovaných informací.

Celkově se v článku prezentují především názory na účinnost opatření a vliv laboratorních dat, ovšem tato interpretace nemusí být jediným platným pohledem na danou problematiku. Hodnocení účinnosti opatření během pandemie je komplexní záležitost, která vyžaduje celistvý přístup a zohlednění všech relevantních aspektů.

Když tvrzení upravíme ad absurdum

Následující příklad převedený do nadsázky jasně ukazuje, jak snadno může dojít k nesprávným závěrům, když jsou data zneužita k podpoře předem stanovených tezí, místo aby byla objektivně zkoumána. Kvůli možnému porušení principů vědecké práce a etických aspektů je těžké pochopit komplexitu dané problematiky a může být pro laiky náročněji srozumitelná, ale pokusíme se ji přiblížit srozumitelným příkladem od Prof. RNDr. Jaroslava Flegra, CSc.:

“RNDr. Zuzana Krátká, Ph.D. tvrdí něco ve smyslu, že jedovatí hadi nejsou vůbec nebezpeční, ve skutečnosti jsou mnohem nebezpečnější králíci! Pro zdůvodnění svého tvrzení provedla výzkum, kdy vyhodila z letadla milion hadů a milion králíků a změřila, jak hluboko se po dopadu do země zabořili. Z výsledků se ukázalo, že králíci se v průměru zabořili hlouběji než hadi. Avšak každému je jasné, že toto tvrzení je absurdní, protože hadi jsou nebezpeční svou jedovatostí, ne tím, že na někoho spadnou.”

Příklad s hady a králíky je přehnaný a nesmyslný, ale ukazuje, jak snadno může docházet k nesprávným závěrům, když jsou data zneužita k podpoře předem stanovených tezí, místo aby byla objektivně zkoumána. Nebezpečí hadů spočívá přece v jejich jedovatosti a ne v souvislosti s tím, kolik se po dopadu zaboří do půdy.

Další podobné texty od SMIS jsou podobně kontroverzní a vyzývají k zamyšlení nad tím, jak důležité je kriticky hodnotit informace a dodržovat morální integritu vědeckého výzkumu. Je správné nezneužívat data k podpoře předem stanovených názorů, ale použít je k objektivnímu zkoumání skutečnosti.

Nyní zůstává otázka, zda se autoři původní studie postaví proti tomuto zneužití dat a stanou se hlasem vědeckého světa pro kritické myšlení a objektivitu.

Diskuze a kritické myšlení jako řešení

S důrazem na otevřenou diskusi se proto Doc. MUDr. Petr Svoboda, CSc., FRCS(T), Prof. RNDr. Zdeněk Hel Ph.D., Daniel Novotný D. Ph.D., Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc. rozhodli adresovat redakci časopisu proLékaře dopisy, ve kterých zmiňují nedostatečně podložené tvrzení vydaného článku.

Doufáme, že bude tímto poskytnut podnět k diskuzi

Víme, že naši čtenáři mají zájem o kvalitní informace a pečlivě zvažují, komu věří a jaké zdroje považují za důvěryhodné. Rádi podpoříme kritické myšlení ve vědecké komunitě i širší veřejnosti. Náš závazek k objektivitě, pravdivosti a zodpovědnosti vůči čtenářům totiž stále trvá.

Věda je pod neustálým procesem zkoumání, učení se z chyb a zlepšování. Pouze společným úsilím a kritickou diskuzí můžeme dosáhnout důvěryhodných vědeckých poznatků, které přispívají k prospěchu celé společnosti.