Když se nedávno objevily první zmínky o zavedení potvrzení o bezinfekčnosti, certifikátu, který by měl dle EK dostat každý, kdo splňuje jasně daná kritéria, strhla se bouře. Začaly se vytvářet skupiny na platformě Facebook a petice, které to označily za výrazný zásah do občanských práv. Jana Feiglová hovoří v Britských listech o zavedení „digitálního zeleného certifikátu“, k čemuž se vyjádřili i odborníci z Iniciativy Sníh.
„Smyslem toho EU zeleného certifikátu je vytvoření jednotného nosiče informací o očkování, negativním testu či ověřeném prodělání nemoci pro účely jiných států, v těch případech, kdy jinak ukládají cestovatelské karantény a testování na hranicích. Bylo by na státech, jak by jednotlivé informace zohledňovaly. Dnes je nepřekvapivě v tom velký chaos a množí se padělání, a tudíž nedůvěra.
Covid-19 green certificate prosazují jižní státy závislé na turistickém ruchu, protože alternativou je druhá zabitá sezóna. Sama Evropská unie má velké problémy to strávit, protože v jejím současném genetickém kódu je antidiskriminační politika. Navíc podle dostupných zpráv anti-vakcinační aktivisté doslova bombardují europoslance s odmítavými stanovisky a ti teď kličkují. Mile by mě překvapilo, kdyby to dokázali v následujících týdnech přijmout a zprovoznit.
Pokud by se Česko zmohlo na nějakou vnitrostátní obdobu, tak se musí určit, kdo to musí zohledňovat, kdo to smí zohledňovat (volitelně) a v jakých situacích se to zohlednit nebude smět. Použít EU systém by se pak nabízelo, obdoba je zelená karta (‚povinné ručení‘ za auto). Notabene by to možná bylo jediné proveditelné, český stát je v IT dosti zaostalý a nic vlastního by asi nevyvinul,“
vysvětluje myšlenku covid pasu na úvod Filip Křepelka
„Na covidových pasech není nic diskriminačního. Nebylo by od věci, aby platily i na některé segmenty společenského života uvnitř státu. Jak může vůbec někdo pokládat za diskriminační prokázat, že není infekční a nepředstavuje riziko pro ostatní? Nedává to smysl, pokud chceme vrátit život společnosti do stavu, který pokládá většina za běžný. Je to úplně to nejmenší, co může každý udělat, a v případě neinvazivních testů to ani není nijak nepříjemné,“
píše Jana Feiglová mimo jiné v článku.
Řada z občanů ve věci vidí další byrokracii, umělou překážku pro cestování, ale není tomu tak. Nákaza si nevybírá podle místa nebo národnosti, ona tolik zdůrazňovaná ohleduplnost by neměla platiti jen pro naše nejbližší okolí, ale všeobecně. Iniciativa Sníh k ohleduplnosti vyzývá dlouhodobě a lze očekávat, že mezi odborníky právě covid pas nalezne širokou podporu.
Jak se na celou problematiku dívají naši odborníci?
„Až (!!!) bude očkování široce dostupné, pak považuji ‚zelený pas‘ tak, jako zkoušejí teď v Izraeli, za morálně-politicky přijatelný, pokud ne vyloženě žádoucí (jako pobídka). Vůči cestovatelům to státy zavedou, protože právo na volné cestování po Zemi není,“
říká opět docent Filip Křepelka z pohledu právníka.
„Samozřejmě však smějí a mají být zavedené státem s tím, že ten by měl co nejzřetelněji určit, v jakých záležitostech (mobilita, zaměstnání, čerpání různých služeb) se očkování zohlední či je rozhodující. Po tu dobu, co očkování nebude dostupné komukoli, je jeho použití možné jen omezeně. Zásadní samozřejmě není, zda budu moci na koncert, ale zda to třeba budou moci žádat (vybraní) zaměstnavatelé. Pamatovat se bude muset na ty, co z medicínských důvodů nebudou moci být očkovaní, ale také na nadužívání této výjimky.
Je zjevné, že se bude něco takového žádat v mezinárodním cestování, protože zásadou je možnost státu cizince nepustit. To však má již dlouhodobou tradici v mezinárodním očkovacím průkazu,"
dodává docent Křepelka
„Průkaz o prodělaném očkování by měl být zaveden. I když – v naší kotlině se jistě najde dosti šibalů, kteří si onu ‚modrou knížku‘ budou snažit sehnat, i když budou na hony vzdáleni jakékoli kontraindikaci. Pokud bychom hovořili o omezení práv těch, kteří nechtějí být očkováni, pak si uvědomme, že to jsou, resp. budou ti, kteří ignorováním opatření proti šíření závažné infekční nemoci omezují práva ostatních, neboť se epidemie bude zbytečně protahovat.“
je názor pana profesora Pavla Ševčíka ve shodě s paní doktorkou Petrou Šedovou, která dodává:
„Doufám, že zohlednění těch, u nichž je očkování skutečně kontraindikováno ze zdravotních důvodů, bude možné.“
„Nehraji si na odborníka, takže pouze jako čím dál tím naštvanější loajální občan. S článkem souhlasím. Má-li společnost nějak fungovat, musí být nežádoucí – pro společnost škodlivé jednání trestáno a to společensky žádoucí naopak odměňováno.
Když už není očkování povinné, tak očkovací pasy jsou správná věc. Máme mezi sebou spoustu lidí s mentalitou černých pasažérů, tedy těch, kdo by rádi profitovali z kolektivní imunity, ale nejsou ochotni nést náklady na její vybudování, tedy přispět k jejímu vytvoření tím, že se nechají sami očkovat. A protože jsme všichni na jedné lodi, musíme se snažit je přesvědčit o tom, že by bylo slušné, aby si taky koupili svůj lodní lístek. Očkovací pasy považuji za ideální formu ‚mírného nátlaku‘.
Mám pouze dva problémy: Zaprvé to, že většina zájemců o očkování zatím nemá možnost nechat se očkovat. Zadruhé pak existenci osob, které se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat. A právě kvůli nim musíme ten tlak na ‚černé pasažéry‘ stupňovat.“
konstatuje prezident ČLK Milan Kubek
„Až covid ustoupí a někteří naši spoluobčané dobojují svůj facebookový zápas s realitou, nechají se nejspíš postupně a potichu – aby to jejich kumpáni na sociálních sítích nevěděli – taky naočkovat. Protože povinné testování kvůli cestám na Jadran, při vstupu na určité akce, do veřejných budov i ve firmách (a možná karanténa či izolace) se jim zanedlouho silně zprotiví. Tím spíš, pokud budou covid pasy fungovat i na vnitrostátní život (zaměstnání, zábava, knihovny, přednášky, sportoviště, hospody, muzea, špitály, pečovatelské domy...). Covid pasy mají zajistit vysokou míru bezpečí pro všechny,“
píše se v závěru článku v Britských listech.
K tématu je dobré si poslechnout rozhovor s ústavním právníkem Janem Wintrem, který poskytl pro DVTV.