Po měsíci přicházíme s aktualizací - novinkami a příběhem Jana Ereta, který památník se svým týmem spravuje.
https://www.pamatnikpandemie.cz
Od zpřístupnění webové platformy památníku obětem pandemie uplynul již více než měsíc. Za tu dobu na něj pozůstalí umístili 180 vzpomínek na své blízké.
Památníku dali vzniknout členové Iniciativy Sníh. Péče o doplňování dalších příběhů není náročná na čas, ale na emoce – jsou to příběhy plné smutku, stesku a bolesti. O web se stará především Ondřej Zahradník: „Po zveřejnění některých příběhů mi bylo opravdu smutno. Někomu zemřel během 2 týdnů otec i bratr, další vzpomínají na zemřelá miminka,“ vysvětluje.
Výrazným vizuálním základem památníku jsou postavy, které vytvořila učitelka na střední umělecké škole Mariana Ryšavá. Živí se také jako ilustrátorka dětských knih. Mariana k tomu říká:
„V lednu 2021 jsem se přidala mezi dobrovolníky Iniciativy Sníh. Vedla mě k tomu smutná zkušenost s úmrtími na covid-19 v mém okolí, ale i potřeba změnit věci k lepšímu. Jsem humanista a lidumil, odjakživa jsem pomáhala tam, kde mě mé svědomí směrovalo a kde jsem cítila, že je to správné. Když jsem malovala postavy pro online památník obětem covidu-19, bylo to v mnoha ohledech těžké. Hlavně proto, že jsem v postavách viděla lidi, které jsem znala, nebo jejichž těžký osud se dostal i k mému sluchu. Za postavami jsem viděla skutečné lidi a jejich opravdu prožité příběhy. Druhou těžkou chvíli jsem prožívala v momentě, kdy jsem viděla to obrovské množství obětí na jednom místě webového památníku. Ten prožitek mi tíživě připomenul, že jsou to životy, které zmizely a mohly tady na tom světě ještě být."
Mariana Ryšavá
Věříme, že i nadále má smysl další vzpomínky do webového památníku přidávat. Tento pohled na pandemii je velmi důležitý pro pozůstalé i pro celou naši společnost. Pro pěstování porozumění a vzájemnosti mezi lidmi. Jsou to hodnoty, které umožňují nám všem být pospolu a cítit, že důvěra ve druhé a spolehnutí na to, že jiní lidé rozumějí mému žalu, je podstavec, bez nějž by naše společnost byla vratká. Nesmíme dopustit, aby vzpomínka na oběti a na celou pandemickou tragédii zapadla mezi údaji a zprávami o opatřeních, uzavírání či rozvolňování.
Nevzpomínat a zapomenout by znamenalo nepoučit se. A nepoučit se by mohlo vést k tomu, že by
podobná tragédie mohla přijít znovu.
Jan Eret, Iniciativa Sníh