Zatímco množství důkazů ukazuje na zvýšené riziko neplodnosti (zejména u mužů) způsobené proděláním onemocnění, ovlivnění plodnosti očkováním proti tomuto onemocnění prokázané není. Podrobnější diskuzi ohledně dosud známých faktů uvádíme v článku níže.
Mužská plodnost a onemocnění covid-19
Vliv onemocnění covid-19 na plodnost (fertilitu), a to především mužskou, je sledovaný již od počátku pandemie.
Již v některých loňských studiích byla RNA virového původce (SARS-CoV-2) identifikovaná ve spermatu nakažených, v některých bylo pozorováno narušení spermiogramu (oligozoospermie) a zánětlivé změny v pohlavních orgánech. Tato oblast je průběžně studována, např. za loňský rok autoři review konstatovali, že průnik viru SARS-CoV-2 do varlat (testes) a spermatu je rozporuplný, některé studie ho odhalily a některé ne. Pozitivní nálezy však byly častější u akutně probíhající infekce než u mužů v rekonvalescenci. Dále byly zachyceny různé znaky narušení vývoje spermatu (spermatogeneze). Autoři review podle analyzovaných studií konstatují, že infekce SARS-CoV-2 vede k projevům, které u mužů mohou vést k dlouhodobému narušení reprodukčního zdraví.
Výzkum v této oblasti dále pokračuje a novější nálezy podezření na poškození mužských reprodukčních funkcí onemocněním covid dále zesilují.
ACE2 receptory, přes které se SARS-CoV-2 dostává do buněk, jsou v testikulární tkáni velmi početné, a to jak na spermatogoniích (buňkách, z nichž vznikají spermie), tak i na Sertoliho a Leydigových buňkách (tedy buňkách podpůrných a buňkách produkujících pohlavní hormony, které mají vliv na regulaci tvorby spermií). A i samotné hladiny pohlavních hormonů by také mohly mít vliv na plodnost, viz níže.
Při sledování exprese ACE2 bylo zjištěno, že u mužů s poruchou plodnosti byla exprese vyšší, což indikuje, že SARS-CoV-2 by mohl způsobovat poruchy reprodukce ve větší míře u mužů, kteří mají zvýšenou expresi ACE2 receptorů jak na zárodečných, tak i na Sertoliho buňkách. Vedle výše popsaného mechanismu přes ACE2 receptory je zmiňována i možnost poškození testikulární tkáně celkovou zánětlivou reakcí a horečkou přidruženou k onemocnění, a také jsou zmiňovány možné nežádoucí účinky některých léků na covid (toto podezření se týká např. léků, které se nyní již v léčbě covid-19 příliš neužívají, jako chlorochin fosfát, ribavirin v kombinaci s interferonem a lopinavirem/ritonavirem) , které by mohly ovlivnit testikulární zdraví. Jedním z léků, který na zvířecích modelech snižuje fertilitu, je také ivermectin, poznatky o jeho vlivu na lidskou plodnost zatím nejsou dostupné.
Možnost narušení mužské fertility po infekci SARS-CoV-2 byla zkoumána i v bioinformatických modelech a podle nich se jeví jako velmi pravděpodobná.
Tian uvádí, že cytokinová bouře provázející těžký průběh covid -19 jednoznačně může poškodit mužský reprodukční systém ve velkém rozsahu. Přímé působení viru SARS-CoV-2 na testes zůstává nejasné, srovnání se SARS-CoV-1, u něhož silná zánětlivá reakce organismu vede k těžkým testikulárním poškozením, ukazuje spíše na mechanismus nepřímý.
Další důležitou oblastí je narušení produkce pohlavních hormonů. U infekce virem SARS-CoV-1, který způsobuje onemocnění SARS, byly pozorovány změny hladin hormonů (zvýšení prolaktinu, snížení testosteronu a další), které ukazovaly na ovlivnění hypothalamo-hypofyzárně-gonadální osy a mohly by ovlivnit sekundární pohlavní znaky a libido. U covid-19 byly pozorovány podobné změny. Ve studii 39 mužů s covid-19 (preprint) byly u většiny pozorované snížené hladiny testosteronu.
Narušení reprodukčních funkcí bylo pozorováno i po mírném průběhu covid-19 a u pacientů v rekonvalescenci. Zda, a jak dlouho bude toto narušení reprodukčních funkcí po onemocnění covid-19 přetrvávat, zatím není známo a je potřeba dalších sledování.
Ženská plodnost a onemocnění covid-19
Vliv onemocnění covid-19 na ženskou fertilitu je zatím méně prozkoumaný (více je známo o vlivu onemocnění na průběh těhotenství, narušení placentárních funkcí, riziko potratů a předčasných porodů, čemuž jsme se věnovali v předchozím článku).
I tak však existují první práce, které se tímto tématem zabývají. Ženské reprodukční orgány (ovaria, děloha, pochva a placenta) nesou vysoký počet ACE2 receptorů a SARS-CoV-2 je podezírán, že může narušit ženskou fertilitu právě skrze regulaci ACE2 (1, 2). Zkoumáním tohoto podezření se zabývá právě probíhající studie.
Druhý mechanismus, který by mohl být zodpovědný za narušení ženské fertility, je porucha procesu autofagie způsobená SARS-CoV-2 virem. Autofagie je určitým „úklidem“ v dlouhožijících buňkách a je velmi důležitá pro dlouhověkost ženských vajíček.. Pokud by covid-19 narušoval mechanismy autofagie, mohlo by to vést i k poškození vajíček. (3, 4)
Třetím mechanismem, který může narušit ženskou fertilitu, jsou molekulární mimikry mezi SARS-CoV-2 proteiny a proteiny uplatňujícími se v oogenezi a návazných procesech, které by mohly vést ke vzniku zkřížených protilátek a rozvoji autoimunitní reakce vůči ženským reprodukčním orgánům. Autoři (preprint) bioinformatické analýzy spike proteinu viru a proteinů uplatňujících se v oogenezi, nidaci a dalších reprodukčních procesech, porovnali pentapeptidy, z nichž se skládají řetězce těchto proteinů (které by teoreticky mohly být rozpoznávány imunitním systémem jako antigenní epitopy) a zjistili, že některé z pentapeptidů přítomných v proteinech člověka i viru jsou potenciálně imunogenní a mohly by být spouštěčem postcovidové autoimunitní reakce vůči ženským reprodukčním orgánům. Tyto teoretické předpoklady je však třeba ověřit na experimentálních datech.
Ovlivnění plodnosti očkováním proti covid-19 nebylo prokázáno
Již několik měsíců se zejména na sociálních sítích šíří sdělení, že vakcíny proti onemocnění covid-19 způsobují neplodnost. Údajným mechanismem by měla být významná podobnost mezi virovým spike proteinem (který je na základě informace podávané ve vakcíně syntetizován převážně ve svalových buňkách poblíž místa vpichu očkování a následně rozpoznáván lidským imunitním systémem) a syncytinem-1, což je protein důležitý pro při rozvoji lidské placenty. Přestože toto sdělení bylo opakovaně vyvráceno (5, 6, 7, 8), stále se s ním můžeme setkat.
Ve skutečnosti je podobnost mezi spike proteinem a syncytinem velmi malá. Týká se pouze jednoho pentapeptidu (LSSTA), nikoli celých těchto proteinů, které jsou celkově velmi odlišné (spike protein je dvakrát větší - 1273 oproti 538 aminokyselin - než syncytin a kromě této pětiaminokyselinové oblasti není podobný) a žádný imunogenní efekt v reálné praxi nebyl prokázán. Navíc, pokud by tomu tak skutečně bylo a ke zkřížené imunitní reakci mezi spike proteinem a syncytinem mohlo skutečně docházet, pak by daleko výrazněji tuto reakci spouštěla přímá infekce virem SARS-CoV-2 při onemocnění, než očkování. Proti zkřížené imunogenitě se syncytinem svědčí i to, že sérum pacientů, kteří prodělali covid a mají tedy protilátky (stejně, jako lidé po očkování), se syncytinem nereaguje.
Vliv vakcinace na ženskou plodnost byl zatím studován jen u 36 žen, které podstupovaly IVF, a při porovnání stimulačních cyklů před a po vakcinaci nebyl pozorován žádný rozdíl ovariální rezervy ani parametrů vyvíjejících se embryí. Po vakcinaci podstoupilo k datu studie 10 pacientek z 36 embryotransfer a 3 otěhotněly, což odpovídá obvyklé 30% úspěšnosti této metody.
Pro úplnost, ačkoli to nemá přímou souvislost s plodností, uvádíme i zmínku o tom, že PRAC zmiňuje hlášení o poruchách menstruace po podání vakcíny. K tomuto okamžiku nebyla prokázána žádná kauzální vazba k očkování proti covid-19, protože, jak PRAC uvádí, poruchy menstruace uváděné v hlášeních jsou velmi časté problémy vyskytující se běžně bez návaznosti na jakoukoli lékařskou intervenci. Jako každý podnět však budou dále prověřovány.
Bezpečnost očkování pro mužskou plodnost dále potvrzuje studie, ve které nebyl pozorovaný žádný vliv vakcinace proti covid-19 na parametry spermiogramu u očkovaných mužů. Studie sledovala 45 mužů s mediánem věku 28 let před a poté cca 70 dní po očkování mRNA vakcínami (Pfizer/BioNTech a Moderna). Osm z nich mělo před očkováním oligospermii. Po vakcinaci nedošlo u žádného z mužů ke zhoršení sledovaných parametrů spermiogramu (objem, počet spemií, motilita spermií a TMSC - total motile sperm count), naopak se medián sledovaných parametrů mírně zlepšil. U mužů s oligospermií došlo u sedmi z nich k mírnému zlepšení, u osmého zůstal stav nezměněn.
Zpracovala MUDr. Kamila Procházková, Ph. D., pracující na 2. lékařské fakultě University Karlovy v Ústavu histologie a embryologie jako akademický a vědecký pracovník. Revize: Mgr. Lukáš Dušek, farmaceut.
Před vydáním bylo zkontrolováno odborníky Sněhu.