Komentář, obrázek 1-13
Dzúrová D., Hulíková K., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Katedra demografie a geodemografie, 6. 1. 2021
1) Celkový počet osob s potvrzenou nákazou daného věku a pohlaví do 5. 1. 2021
Klíčová je věková struktura nakažených, mj. pro predikci zatížení zdravotního systému a hodnocení závažnosti průběhu pandemie. Lze znázornit věkovou pyramidou, kdy na vodorovné ose jsou počty osob a na svislé ose věk. Věková struktura osob, u kterých byla potvrzena nákaza zásadním způsobem ovlivňuje počty hospitalizovaných a zemřelých v souvislosti s tímto onemocněním, neboť riziko závažných komplikací až smrti narůstá s věkem.)
2) Počet nově potvrzených případů za celé období do 5. 1. 2021 na 100 osob daného věku a pohlaví
V tomto případě se jedná o tzv. (věkově) specifickou míru incidence, kdy počet osob s potvrzenou nákazou dle věku je vyjádřen jako podíl z celkového počtu osob v daném věku. Nepříznivá je především situace ve vysokém věku, kde byla již nákaza potvrzena u více než 10 % osob daného věku.
3) Celkový počet osob s potvrzenou nákazou za období poslední 14 dnů před 5. 1. 2021 daného věku a pohlaví
Rozložení osob s potvrzenou nákazou v posledních dvou týdnech z hlediska pohlaví a věku pomáhá lépe charakterizovat aktuální vývoj situace – tj. např. změny v zasažení seniorské (více rizikové) populace apod.
4) Počet nově potvrzených případů za 7denní období do 5. 1. 2021 na 100 osob daného věku a pohlaví
Obdobně jako předchozí obrázek pomáhá charakterizovat současný vývoj (v tomto případě týdenní) – prezentován je opět relativní podíl z osob daného věku – v případě počátku roku 2021 bylo riziko potvrzení nákazy přibližně rovnoměrně rozděleno z hlediska věku
5) Celkový počet úmrtí v souvislosti s covid-19 do 5. 1. 2021 daného věku a pohlaví
Věková struktura zemřelých, znázorněno věkovou pyramidou, kdy na vodorovné ose jsou počty osob a na svislé ose věk. Patrné je těžiště úmrtí především ve vyšším věku, zároveň však není zcela zanedbatelný podíl úmrtí i v nižším věku, např. do 65 let (především v případě mužů).
6) Dopad na střední délku života (naději dožití)
Přesto, že Český statistický úřad vykazuje k datu vzniku materiálu (8. 1. 2021) údaje o zemřelých za rok 2020 do konce 48. týdne (do 29. listopadu 2020) lze již poměrně přesně odhadnout počty úmrtí i za zbylé týdny do konce roku 2020. Dopočtem tak lze očekávat celkový počet úmrtí za rok 2020 dosahující hodnoty 128,5 tis. Jen pro srovnání, v roce 2019 to bylo 112,0 tis. úmrtí, o rok dříve 112,6 tis úmrtí. Proti roku 2019 by se tedy v roce 2020 jednalo o nárůst o 16,5 tis. osob (meziroční nárůst o cca 14,6 %).
- Střední délka života (naděje dožití) pro daný věk říká, kolik v průměru let má ještě před sebou osoba v daném věku, pro věk 0 (při narození) je to v podstatě odhad průměrné délky života.
- Od konce druhé světové války u nás v podstatě nedošlo k poklesu hodnoty tohoto ukazatele, mimo období 60. let pro muže, kdy hodnoty meziročně poklesly až o cca 0,6 roku.
- Pro rok 2020 je z dosud dostupných dat odhadován pokles střední délky života při narození o cca 0,99 1,05 roku pro ženy a 1,18 1,24 roku pro muže.
- Hodnoty se ještě budou zpřesňovat po doplnění dat z ČSÚ (zatím jsou publikovaná data o počtech zemřelých do cca konce listopadu)
Počty zemřelých podle věku a pohlaví jsou základem úmrtnostních tabulek. Výstupem úmrtnostních tabulek je hodnota naděje dožití, která se vyjadřuje obecně pro jakýkoli věk a lze ji pak interpretovat jako očekávaný počet let zbývající k prožití osobě v tomto věku při zachování úmrtnostních poměrů zkoumaného věku. Logicky pak tato hodnota s věkem klesá. Na základě dopočtu úrovně úmrtnosti za období 49.–52. týdne lze odvodit očekávané hodnoty naděje dožití pro rok 2020, a to pro muže ve výši 75,12 let a pro ženy kolem hodnoty 81,07 let.
Pokud by se naplnily uvedené předpoklady, pak by pravděpodobně naděje dožití při narození v případě mužů poklesla o 1,24 roku, v případě žen by to bylo o 1,05 roku proti roku 2019. Pokles hodnoty střední délky života by však bylo nutné očekávat i ve vyšších věcích – vzhledem k věkové struktuře zemřelých by maximální snížení hodnoty střední délky života bylo možné čekat ve věku okolo 70 let v případě mužů (o 1,41 roku, přičemž loňská hodnota v tomto věku se pohybovala na úrovni 13,0 roku) a ve věku okolo 65 let u žen (o 1,19 roku, kde hodnota střední délky života v roce 2019 činila 20,0 roku). Je tedy zřejmé, že pokles hodnoty střední délky života nebude v jednotlivých věcích stejný, a především, že relativní pokles (vzhledem k dosažené hodnotě v roce 2019) bude s věkem narůstat.
7) Nadúmrtnost
Hlavní dopady pandemie se pojí se ztrátou lidských životů. Závažnost lze vyhodnotit za základě porovnání úrovně úmrtnosti s předchozím obdobím (jde o tzv. „podúmrtnost a nadúmrtnost“).
Opírat se lze o celkové počty zemřelých, které vykazuje Český statistický úřad po týdnech a v rozlišení základních věkových skupin, a to v kombinaci s počty zemřelých v souvislosti s COVID-19, které publikuje ÚZIS. V době zpracování tohoto materiálu (k 8. 1. 2020 byly vykázány celkové počty zemřelých do 48. týdne 2020.
Do 48. týdne roku 2020 (vč.) zemřelo celkem 114 781 osob. Uvedený celkový počet zemřelých je vyšší, než tomu bylo v minulých letech – průměr počtu zemřelých za 1.–48. týden za roky 2015–2019 činil 102 032.
Tedy do 48. týdne v roce 2020 zemřelo o 12 749 osob více. Z toho bylo vykázáno 8 402 úmrtí v souvislosti s COVID-19 a dalších 4 347 úmrtí bylo vykázáno na jiné příčiny úmrtí.
Bez podrobnějších údajů o počtech zemřelých dle příčin smrti však není dosud možné identifikovat faktory, které za tímto sekundárním zvýšením (způsobeným jinými příčinami než COVID-19) stojí.
Zmíněná nadúmrtnost (vyjádřena navýšením počtu zemřelých proti průměru předchozích let) není rovnoměrně rozložena z hlediska věku.
8) Nadúmrtnost celková (zvýšení počtů úmrtí ve 2020 proti průměru let 2015–2019) vs. úmrtí vykázaná v souvislosti s COVID-19 - Věková skupina 40–64 let
V popisovaném období (do 48. týdne) bylo vykázáno ve věku 40–64 let o 189
méně zemřelých než v průměru let 2015–2019. A to přesto, že s úmrtním covid-19 bylo vykázáno 630 úmrtí. Kromě již zmíněného faktu, že počty zemřelých ještě budou zpřesňovány, je také možné předpokládat, že bezpečnostní opatření přijímaná v roce 2020 mohla mít určitým způsobem „ochranný“ efekt na mladší věkové skupiny – snížená mobilita, méně riskantních aktivit či sportů mohly potenciálně snížit počty zemřelých v těchto věcích proti předchozím rokům. Zvýšený počet zemřelých je tedy koncentrován pouze do vyšších věků – nad 65 let.
9) Nadúmrtnost celková (zvýšení počtů úmrtí ve 2020 proti průměru let 2015–2019) vs. úmrtí vykázaná v souvislosti s COVID-19 - Věková skupina 65–74 let
V popisovaném období (do 48. týdne) bylo vykázáno ve věku 65–74 let o 2 696
více zemřelých než v průměru let 2015–2019. Z toho s úmrtním covid-19 bylo vykázáno 1 883 úmrtí, dalších 813 úmrtí, ke kterým došlo nad průměr předchozích let, bylo vykázáno na jiné příčiny úmrtí.
10) Nadúmrtnost celková (zvýšení počtů úmrtí ve 2020 proti průměru let 2015–2019) vs. úmrtí vykázaná v souvislosti s COVID-19 - Věková skupina 75–84 let
V popisovaném období (do 48. týdne) bylo vykázáno ve věku 75–84 let o 5 713
více zemřelých než v průměru let 2015–2019. Z toho s úmrtním covid-19 bylo vykázáno 3 212 úmrtí, dalších 2 501 úmrtí, ke kterým došlo nad průměr předchozích let, bylo vykázáno na jiné příčiny úmrtí.
11) Nadúmrtnost celková (zvýšení počtů úmrtí ve 2020 proti průměru let 2015–2019) vs. úmrtí vykázaná v souvislosti s COVID-19 - Věková skupina 85 a více let
V popisovaném období (do 48. týdne) bylo vykázáno ve věku 85 let a více o 4 780 více zemřelých než v průměru let 2015–2019. Z toho s úmrtním covid-19 bylo vykázáno 2 645 úmrtí a dalších 2 135 úmrtí, ke kterým došlo nad průměr předchozích let, bylo vykázáno na jiné příčiny úmrtí.
12) Ztracené roky života (YLL)
- Na společenské rovině vyjadřují celkový počet ztracených let života v důsledku zkoumaného onemocnění, které potenciálně mohly ještě prožít zemřelé osoby za předpokladu úmrtnostních poměrů předchozího roku
- Na individuální rovině vyjadřují průměrný počet let, který úmrtím ztrácí každá zemřelá osoba
Ukazatel ztracených let života je modelem, který umožňuje posuzovat možné dopady zkoumaného onemocnění jak na společenské úrovni, tak v rovině individuální. Pracuje s celkovým počtem zemřelých v souvislosti se zkoumanou příčinou smrti a jejich věkovou strukturou. Každému zemřelému pak na základě jeho pohlaví a věku se přisuzuje počet let potenciálně zbývajících k prožití, pokud by nedošlo k úmrtí. Tento potenciální počet let zbývajících k prožití nejčastěji vychází z ukazatele tzv. střední délky života pro daný věk, která je výstupem tzv. úmrtnostních tabulek (ty publikuje v Česku každoročně Český statistický úřad). Na společenské úrovni hodnotíme dopady onemocnění celkovým součtem tohoto počtu let potenciálně zbývajících k prožití všemi zaznamenanými zemřelými osobami. Na individuální úrovni je dopad hodnocen
podílem tohoto celkového počtu ztracených let a počtu zemřelých (jde tedy o průměr počtu ztracených let života na jednu zemřelou osobu).
Ve výpočtu pracujeme s předpokladem potenciálního počtu zbývajících let života na úrovni tzv. střední délky života (naděje dožití) v daném věku, odpovídá tedy zhruba potenciální délce života osoby v průměrném zdravotním stavu pro daný věk.(1)
13) Dopad pandemie na českou populaci – celkový a průměrný počet ztracených let života v souvislosti sCOVID-19 (odhad výpočtem)
Při známé věkové struktuře osob vykázaných jako zemřelých v souvislosti s COVID-19 lze výpočtem odhadnout, že 12 222 zemřelých osob bylo z důvodu úmrtí zkráceno o možnost prožít 121 tisíc let života (tzv. člověkolet), v případě mužů se jedná o téměř 67 tisíc ztracených let života, v případě žen o téměř 50 tisíc let. Což z individuálního pohledu znamená, že každá zemřelá osoba v souvislosti s onemocněním COVID-19 přišla o možnost prožít 9,6 let života, což odpovídá v případě mužů individuálním ztrátám zhruba 9,8 roku a žen 9,3 roku.
(1) Princip výpočtu je popsán např. zde: https://www.healthknowledge.org.uk/public-health-textbook/research-methods/1a-epidemiology/years-lost-life